Scarface

Typickej příklad filmu, kterej pohřbila přepálená stopáž. Po výborný první půlce, za kterou bych dal klidně 5 hvězdiček, jsem měl pocit, že nějak tvůrcům došly nápady. Od chvíle, kdy se z Tonyho Montany stane velkej mafián, následuje podstatně horší druhá polovina a s celym filmem to jde totálně do prdele. Druhá polovina, která přinese akorát hromadu keců a hádek, mě málem unudila k smrti. A po 3 hodinách jsem se na závěr dočkal naprosto stupidní přestřelky, která by se hodila spíš do nějakýho akčního béčka. Navíc se mi nelíbila hudba ve filmu. Pro mě jednoznačně zklamání a celkově 3 hvězdičky. (27.12.2009)

Zřejmě můj největší filmový rest, který jsem měl a jsem velmi rád, že jsem si na něj po dlouhé době udělal čas, poněvadž Scarface nezestárnul po 40 letech ani o den. Jedná se o vynikající Gangsterku, která celé 2 a půl hodiny diváka baví, šokuje, napíná a fascinuje. Al Pacino je vynikající, ale občas mi svým chováním lezl na nervy, jeho sestra je k nakousnutí a Elvíra taktéž. Akční scény mají koule i dnes a krví se zde nešetří. Nejlepší na tom je snad ten vzestup Al Pacina z ničeho na absolutní vrchol. Skvělý filmový zážitek a vlastně i klenot mezi gangsterkami. 95% (03.09.2018)

Pre niekoho je vrcholom mafiánskych filmov Krstný otec, pre iného Mafiáni či Kasíno, moja jednotka má však meno Scarface. Takmer trojhodinový opus o ceste kubánca Tonyho Montanu na vrchol drogového reťazca ma vtiahol bezchybne navodenou atmosférou 80tych rokov podporenou výbornými songami vtedajšej elity hudobného priemyslu a hoci sa s postavou Al Pacina nedalo naplno stotožniť (podobne nesympatický charakter snáď vo svojej kariére už nikdy nehral), fandil som mu a intenzívne s ním prežíval každý moment. Že vo svetle jeho one-man show ostatné výkony bledli mi vadilo najmenej a napriek hutnej dĺžke by som pár doplňujúcich scén pokojne pridal. A akokoľvek je pasáž s motorovou pílou v úvodnej tretine výborná, výborný horko-trpký záver vo mne zanechal ešte väčší dojem. Bravo Tony Montana, takto si predstavujem mafiánsku špičku. (27.09.2008)

Snímek Zjizvená tvář z roku 1983 představuje v dějinách moderní americké gangsterky víceméně ojedinělý experiment – a to navzdory tomu, že vlastně obměňuje docela klasické vzorce. Nabízí vzestup a pád gangstera, přičemž příběhu o zločineckých praktikách rozvíjí v paralele k soudobé politické situace. Tato je navíc vedena z levicové perspektivy… je kritikou americké hamižnosti, obrazem sebe požírání kapitalistického systému. Dvojí tendence filmu směřujícího (a) od jedince k systému společensko-zločinecko-politických vztahů a (b) od systému těchto vztahů k jedinci dosud představuje jeden z nejagresivnějších, nejošklivějších a nejpodmanivějších filmů osmdesátých let, a to zdaleka nejen těch gangsterských. Z hlediska výstavby scénáře i výsledného filmu je příznačné už to, že Zjizvená tvář nikdy nedovolí divákovi cítit se s postavami dobře, a to už kvůli tomu, že všechny postavy jsou od samého začátku v jistých ohledech odpudivé. Na filmu je přitom výrazně vidět kooperace dvou velmi odlišných tvůrčích osobností: otevřeně politického přístupu scenáristy Olivera Stonea a otevřeně cinefilního přístupu režiséra Briana De Palmy. Více jsem o filmu napsal na Poznámkách. (15.05.2020)

Když Bacon v Lock, Stock & Two Smoking Barrels říká "Zjizvená Tvář, ten film jsem viděl. Tam se podívej jak se obchoduje s drogama.", odhaluje hlubokou pravdu. Protože tomuhle filmu uvěříte. Al Pacino v životní roli kubánského uprchlíka, který se v zemi neomezených možností vypracuje od mytí nádobí přes kurýra až na drogového barona se vším co k tomu patří. A že to není jen o kvalitních doutnících a krásných ženách, snad nemusím dodávat. Skvělý dramatický výkon, který ční vysoko nad ty litry krve, které tu uvidíte. 90% (19.02.2003)