Scarface

Další typicky >bri(l)antní< depalmovský film! Strhující gangsterka, která byť nedosahuje poutavosti "Mafiánů" či "Tenkrát v Americe", natož "kmotrovské" ságy, zasluhuje přesto nejvyšší hodnocení, už za to stylizovaně autentické stoneovské (scénář vyšel z pera Olivera Stonea) vykreslení atmosféry osmdesátých let v miamském >podsvětě< drog a násilí... "The World is Yours" - hlásá slogan na dobovém reklamním poutači Pan American, který si uzmul mafián Tony Montana jako motto svého vzestupu až na špičku kokainové mafie na východním pobřeží USA. Jak hluboce se mýlil, pocítí však na vlastní kůži v násilném finále, protože ten >Svět< patří dávno jiným zločincům, než je looserský kubánský imigrant a jeho kumpáni. Politikům, armádním i policejním špičkám a ctihodným obchodníkům a bankéřům (a lidem z Washingtonu v pozadí)... Ano - a jak symbolické - i legendární americké aerolinky skončily s osumdesátými léty se svým byznysem v propadlišti dějin... (27.05.2006)

Původní, příběhově přímočarou, gangsterku Howarda Hawkse rozvedli scénárista Oliver Stone a režisér Brian De Palma do velkolepého díla, které zalidnili postavami, propracovali charaktery a taky bohužel hodně zpoplatnili době, která si to dle antikomunistického diktátu prezidenta Jimmyho Cartera žádala. Tony Montana, uprchlík z Kuby, které pevně vládl Fidel Castro, je symbolem protikomunistického odboje, který lidu uctívajícímu červenobílé pruhy s bílými hvězdami na modrém podkladu toliko imponuje. Ale každý, kdo se dokáže přes toto dobové zakopnutí tvůrců přenést, ten si tuto impozantně vystavěnou „cestu na vrchol“ vychutná. Stoneovi se výborně podařilo vyhnout se „kmotrovskému“ vykreslování postav, kde i proměnu „těch dobrých“ v „ty zlé“ už dokážeme dopředu částečně odhadnout. Zde si nikdo nemůže být ani na minutku jistý, zda-li se někdo změní a hlavně proč. Nejobsáhlejším a nejproblematičtějším vývojem tak prochází samotný Tony Montana, v naprosto famózním podání Ala Pacina, na kterém Stone reflektuje působení těch nejprimitivnějších dobových faktorů jako drogy nebo peníze. Brian De Palma to navíc pojal jako stylizovanou cestu, ve které je třeba použít i toho nejbrutálnějšího násilí (motorová pila nebo závěr nechť mi dají za pravdu). Takže jako celek film působí jako velkolepě obsáhlá freska, která se však dokáže zabývat i těmi nejniternějšími detaily. Scarface se sice nedá označit jako jedna z možných definicí gangsterského žánru, ale za jeden z pilířů rozhodně ano, což rozhodně není málo. (24.07.2005)

Hlavnou postavou je násilnícky a hrubý primitív. Všetci ostatní (vrátane policajtov) sú svine, ku*vy alebo aspoň hysterický harpye. Nikto z nich si nezaslúži držať palce, niektorí si rovno zaslúžia elektrické kreslo. Okrem toho filmu ubližuje uponáhľanosť; hoc má 3 hodiny (!), všetko ide prirýchlo. Pacino sa dostane z Kuby do USA, 10 minút umýva riad v reštaurácii, primotá sa k drogám. Prerod z kubánskeho balíka na prvotriedneho mafiána, ktorý si pripaľuje cigary výlučne stodolárovkami, je ukázaný v 2-minútovej mozaikovej scénke podfarbenou diskohudbou (!) a jeho pád v jednej scéne s tajnou kamerou. Neviem, prečo to trvalo 170 minút. (05.02.2017)

Dobré, ale své pověsti to zdaleka nedostálo. Nemůžu se prostě zbavit dojmu, že v mnoha aspektech je příběh (nebo alespoň myšlenka) velmi podobný samurajské Zběsilosti (Sword Of Doom) - obzvláště finální scéna k tomuto srovnání vybízí zcela nepokrytě. Pokud jde o Al Pacina, jeho neskutečné herectví se za ta léta stalo nepsaným pravidlem, jak vidno, role nevypočitatelných schizofreniků mu sednou nejlépe (zde to nebylo poprvé a naposled). Ovšem maximální zklamání, za které bych nejraději srazil rovnou další hvězdičku, pramení z příšerné (slabé slovo) Moroderovy hudby. Jaký soudný člověk si někoho takového může přizvat ke svému projektu?? To mi někdo vysvětlete! Resumé: dost kvalitní gangsterka, ale k opětovnému shlédnutí se rozhodně nechystám. (07.06.2008)

Hodně, hodně zvláštní gangsterka, pro mě osobně absolutní vrchol žánru. Přesto pro řadu jiných lidí jeho naprostý propad, hodně jich vám řekne, že se s tím filmem nedokáže ztotožnit, protože jim ta syrovost, chladnost, brutalita a naprosté vynechání emocí celkem vadí. A tím rozpory ohledně toho, o čem a jaká vlastně je Zjizvená tvář, rozhodně nekončí. V roce 1983 za ni byl Brian De Palma nominován na post nejhoršího režiséra (Maliny), dnes se najdou tací, včetně mě, kteří by nejradši udělili filmu několik Oscarů. Stejně tak se najdou lidé, kteří budou pořád dokola omílat, jak by se měla Zjizvená tvář zkrátit, stejně tak tu bude jiná skupina, kam patřím i já, která by film klidně ještě o půl hodinky prodloužila. A rozpory se nevyhnuly ani jejímu pochopení. Zatímco scénárista Oliver Stone kontakty s podsvětím sice měl, celý film považoval jen za pouhou satiru na život gangstera a tím pro něj zůstává i dodnes. A pak se zeptáte na názor kriminalisty a ti vám dosvědčí, že je to jeden z nejrealističtějších snímků o amerických gangsterech 80. let, dokonce i v hierarchii vysoce postavení kriminálnící dnešní doby si hlavní postavu Zjizvené tváře - Tonyho Montanu - často berou za vzor. A to jsem se ještě nezmínila, že Tony mimo celé kultury Ameriky 80. let (a tím myslím skutečně vše; od hudební scény až po módu) zaujal i Saddama Husajna. Takže, víte co, vykašlete se na to, jak někdo tenhle film vnímá. Ačkoliv na jedné věci se často shodnou všichni: Al Pacino je ve Zjizvené tváři naprosto bezkonkurenční a snad nikdo by jeho postavu nedokázal zahrát líp. (17.07.2007)