Scarface

Zjizvená tvář možná není tak brutální a propracovanou podívanou, jakou jsem očekávala, i tak se jedná o mistrovský kousek gangsterského žánru a díky režijnímu umu Briana De Palmy a fenomenální kreaci Al Pacina se snímek zcela právoplatně řadí mezi klenoty světové kinematografie. Hudební doprovod, jehož melodie jednoho tónu, stále se opakujícího zneklidňujícím způsobem dokola, je typově podobná hudbě z Carpenterovy The Thing, je rovněž dokonalý. A ve scéně, v níž závěru filmu Al sedí ve svém koženém křesle a do toho hraje tato melodie, mě silně mrazilo... (18.01.2013)

Tento film jsem viděl poprvé dnes a tak si myslím, že mám právo ho zcela objektivně posoudit a porovnat s filmy dnešní doby, neboť mi nostalgické pocity dílo nemohou zkreslovat. Začněme tedy s pozitivy. Nejlépe zde hodnotím, jak dobře se štábu podařilo zachytit svět a politickou situaci této doby. Dále se můžeme těšit na skvělé herecké výkony s obrovským množstvím legendárních hlášek. A co je hlavní, nachází se zde nejedna scéna, která byla zapsána do dějin a opakovanou recyklací a následným parodováním v jiných filmech žije dále. Na druhou stranu, přestože to nebylo špatné, došel jsem k názoru, že je film neuvěřitelně přeceňovaný. Nicméně však chápu, proč se stal kultovní záležitostí a to především díky době ve které byl natočený. V době, kdy se jednak filmy podobného formátu točily jen zřídkakdy a pro mnohem méně náročné obecenstvo. Celkově mě však tento snímek nijak zvláště neoslovil a celkový příběh mi přišel příliš jednoduchý. Dílo tak považuji za zdlouhavé drama o vzestupu a pádu arogantního a nesympatického kriminálníka. Sledování nelituji a z respektu dávám 3 hvězdy, ale na víc to prostě nevidím. PS: Ani po pečlivém srovnávání s dalšími gangsterkami ze stejné doby a ze součastnosti prostě Scarface nemá žádnou šanci. (23.02.2021)

Nemůžu uvěřit, že jsem byl právě 170 minut přikovanej v křesle, aniž bych si to uvědomil. Jestli takovýhle gangsterky vznikaly dáávno před mým narozením, tak co se to dneska točí za slátaniny ? Má cenu psát něco dalšího ? Radši ne, nechci pořád opakovat, že je pro mě Al Pacino ztělesněním herectví. Tohle rozhodně nebyly vyhozený peníze a lepší '' filmový start '' toho nového roku si dokážu jen těžko představit - 100%. (01.01.2010)

De Palmovy filmy je dobré vídat především v originále a ve velkém, jinak ztrácejí hodně ze své síly. Tuto novou Zjizvenou tvář je třeba brát hlavně jako ultimátní poctu Howardu Hawksovi, Jamesi Cagneyovi a všem těm tvrdým hochům z originálního světa klasických hollywoodských gangsterek. A když je tu navíc možnost pokochat se kostnatou feťačku Michelle Pfeiffer, která tímto filmem vyhrála celou svou kariéru a zavřela dveře za Pomádou 2, nemám co vytknout. Jenom připomínám velké varování před DVD dabingem. (09.02.2010)

Scarface patří mezi filmy, které předchází jejich pověst a taky jejich pověstná kvalita. Al Pacino v postavě arogantního a sebevědomého budoucího krále drogového světa. Jeho Tony Montana je vybroušená postava, která se nebude zamlouvat každému, ale už jen díky jeho brutálnosti a sebevědomí ( kdo by si málem nechal kvůli pár tisícům dollarům uříznout motorovkou ruku?) vás jeho postava ohromí. Málo diváků ho bude milovat a oslavovat, ale na každého rozhodně udělá nezapomenutelný dojem. Pro mě se postavou Tonyho Al Pacino dostal na hranici svých možností, kterou když v některém okamžiku překročí začne přehrávat a celá postava jde do kytek. Scénář, který nad hromádkou kokainu psal Oliver Stone není podle mě tak drsný a krvavý jak se všude říká, ale pravděpodobně jsem jen viděl dost a nerozhodí mě každá kapka krve nebo kulka v hlavě. Michelle Pfeiffer je skoro nerozpoznatelná a mnohem více viditelní je budoucí držitel Oscara F. Murray Abraham. V Scarface vidí černošká komunita poslední 10-15 let ikonický film, ale mě právě hudba velmi zklamala a vůbec do filmu nesedí. Asi tady Brian ztratil rozum, protože si hudbou zahrává s filmovými bohy, ale má štěstí, že většina diváků mu to promine už jen kvůli ďábelskému Pacinovi. Většinou se říká, že režisér dělá herce, ale v případě De Palma Pacino je podle mě herecké eso stěžejní opěrný bod pro tvorbu De Palmy, který není tak úžasný režisér, jak o něm někteří tvrdí. Délka 170 minut je docela smrtelná a jistě by šla zkrátit, ale z většiny De Palmových filmů je cítit snaha nezkracovat příběh, což rozhodně v některých okamžicích překáží a brzdí celý film. Film je víc akční než Carlitova cesta a také slovník hlavní postavy je o hodně drsnější. Jsou to dva pohledy na jednoho herce, který je jednou agresivní zvíře ve světe plném drog a podruhé citlivé zvířátko, které konečně pochopilo o čem je život. Každý ať si vybere po svém, co mu svědčí. (31.07.2007)