Scarface

Nikdy bych nevěřil, že budu zklamaný z filmu od De Palmy s Al Pacinem v hlavní roli. Příběh mně celkově moc nezaujal, to samé jsem viděl již mnohokrát v lepším provedení (díky pane Scorsese). Mělo to sice slušný rozjezd, ale potom mně téměř tříhodinová sonda do života mafiána přestala bavit a bylo mi úplně jedno, co se stane s hlavními představiteli. Emočně prázdné, možnost aspoň malého ztotožnění žádná a vše zazdil podivný závěrečný masakr. Výsledným dojmem je jedna velká deprese a jistota, že podruhý už si to nepustím, navzdory skvělému Al Pacinovi a jeho bezvadnému španělskému přízvuku. (20.09.2003)

Ultimátní film o vzestupu jednotlivce a jak jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, v USA kult největší. Už od první scény s Tonyho výslechem je zřejmé mistrovství jak de Palmy, tak Stonea a Pacina, podávajícího tu nejlepší herecký výkon své kariéry. Nepatřím mezi lidi, co u každého druhého filmu žehrají na dabing, ale konkrétně tenhle film se MUSÍ vidět v originále kvůli rozkošnému znásilňování angličtiny a Alovu přízvuku. Parádně napsané postavy i děj, parádně natočené. Brutální, krvavý a paranoidní rauš s famózními dobovými songy, vrcholící památným masakrem, který se nachází v mém osobním top tenu nejlepších filmových konců všech dob. Zlatá osmdesátá. (26.08.2005)

Původní, příběhově přímočarou, gangsterku Howarda Hawkse rozvedli scénárista Oliver Stone a režisér Brian De Palma do velkolepého díla, které zalidnili postavami, propracovali charaktery a taky bohužel hodně zpoplatnili době, která si to dle antikomunistického diktátu prezidenta Jimmyho Cartera žádala. Tony Montana, uprchlík z Kuby, které pevně vládl Fidel Castro, je symbolem protikomunistického odboje, který lidu uctívajícímu červenobílé pruhy s bílými hvězdami na modrém podkladu toliko imponuje. Ale každý, kdo se dokáže přes toto dobové zakopnutí tvůrců přenést, ten si tuto impozantně vystavěnou „cestu na vrchol“ vychutná. Stoneovi se výborně podařilo vyhnout se „kmotrovskému“ vykreslování postav, kde i proměnu „těch dobrých“ v „ty zlé“ už dokážeme dopředu částečně odhadnout. Zde si nikdo nemůže být ani na minutku jistý, zda-li se někdo změní a hlavně proč. Nejobsáhlejším a nejproblematičtějším vývojem tak prochází samotný Tony Montana, v naprosto famózním podání Ala Pacina, na kterém Stone reflektuje působení těch nejprimitivnějších dobových faktorů jako drogy nebo peníze. Brian De Palma to navíc pojal jako stylizovanou cestu, ve které je třeba použít i toho nejbrutálnějšího násilí (motorová pila nebo závěr nechť mi dají za pravdu). Takže jako celek film působí jako velkolepě obsáhlá freska, která se však dokáže zabývat i těmi nejniternějšími detaily. Scarface se sice nedá označit jako jedna z možných definicí gangsterského žánru, ale za jeden z pilířů rozhodně ano, což rozhodně není málo. (24.07.2005)

Typickej příklad filmu, kterej pohřbila přepálená stopáž. Po výborný první půlce, za kterou bych dal klidně 5 hvězdiček, jsem měl pocit, že nějak tvůrcům došly nápady. Od chvíle, kdy se z Tonyho Montany stane velkej mafián, následuje podstatně horší druhá polovina a s celym filmem to jde totálně do prdele. Druhá polovina, která přinese akorát hromadu keců a hádek, mě málem unudila k smrti. A po 3 hodinách jsem se na závěr dočkal naprosto stupidní přestřelky, která by se hodila spíš do nějakýho akčního béčka. Navíc se mi nelíbila hudba ve filmu. Pro mě jednoznačně zklamání a celkově 3 hvězdičky. (27.12.2009)

Tak jsem si zase jednou doplnil filmové vzdělání a zase jsem se pro jednou ptal, proč já blbec tenhle klenot neviděl dřív. Tahle brutální gangsterka o vzestupu a správně krvavém pádu jednoho gangstera v režii Briana De Palmy. A je to fakt bezchybný, příběh je výbornej a ani na minutku té dlouhé stopáže jsem se nenudil. Celý to navíc podkresluje výborná hudba a Al Pacino zde předvádí snad nejlepší výkon své kariéry, kam se hrabe Corleone a spol. Fakt pecka, na kterou se určitě ještě několikrát kounu. Já totiž podobný gansterky fakt hodně rád. (08.06.2009)