Californication - Orgie v Kalifornii

První díly byly skvělé, sexistické, sarkastické, neotřele drzé a hlavně extrémně vtipné, člověk se zasmál i sebemenšímu vtípku typu "Do you know Hell-A magazine? Hell, no.". Ano, sice později to malinko sjelo do stereotypu, ale Californication dokáže stále fascinovat svou pohodovou atmosférou, otevřenou sexualitou, která v řadě případů odstraňuje sociální napětí a navozuje nezaměnitelný pocit pohody. Originalita a skvělý "feel" si po třech sériích vysloužil plné hodnocení, nicméně se 4. sérií začala kvalita pozvolna klesat. U aktuální šestky jsem byl až znechucen repetitivností, nelogičností a vyčpělostí hlavních motivů seriálu. Vše je uzpůsobeno tomu, aby Hank mohl být Hankem, okolnosti příběhu i celé charaktery se formují jen takovým způsobem, aby si Hank "nenápadně" přišel na své... Snižuji. 8/10 (16.03.2008)

Jeden z nejlepších seriálů letošní sezony...showtime opravdu umí - Dexter a teď Hank Moody. Aneb co se dá všechno udělat s 12 epizodami na jednu sezonu. Řekl bych, že o dost víc, než seriály tzv. "od 20 výš". Hank je opravdu skvěle napsaná postava a hodně mi svým chováním připomíná mě samého :) Seriálu opravdu nemám co vytknout a doufám, že to páni scénáristi nehodlají zjebat odfláknutou druhou řadou (jak je v poslední době zvykem), na druhou stranu ale...Showtime to v Dexterově případě nepodělala, takže se na případnou druhou řadu Californication opravdu těším. GO MOODY GO! (03.12.2007)

7 / 10 Californication síce vyzerá ako jednoduchá a plytká zábava, no pod jej povrchom tiká prekvapivo delikátny vnútorný mechanizmus. Celý seriál je jedna veľká výstava – prázdneho sexu a citového tápania – a každá nová epizóda pred nami otvára ďalšiu jej monotematickú pasáž (dobročinný večierok, spomínanie na zosnulého otca a pod.); vojdeme, poobzeráme si všetky exponáty, zabuchneme za sebou dvere a pokračujeme ďalej. Dej je dotváraný hrubými líniami, postavy prešľapujú na mieste a predsa sa hýbu, prichádzajú a odchádzajú. Každá z nich operuje v rámci presne nalinkovaných vzorcov správania, rieši vlastné problémy a má vlastné (zväčša sebecké) ciele, no samotný konflikt ju neposúva ďalej, snáď ani nezaujíma. V rozpore s bežnou praxou, neúspechy a pády sa tu prehĺtajú, vstrebávajú s priam nihilistickým pokojom, či dokonca odmeňujú, čo vytvára zaujímavé / zvrátené pnutie naprieč seriálom. • O to väčšie sklamanie nastáva kdesi uprostred druhej série, kedy sa inak celistvý materiál začína párať a my si spätne uvedomujeme, že Californication vo svojej vrcholnej forme nebol až taký prostučký a v skutočnosti veľmi umne balansoval medzi štýlovým humorom a lacnou limonádou. Postavám nechával slobodu voľby, no pestoval ich človečinu, nedovolil im klesnúť do úplnej morálnej anarchie, kde je možné a prijateľné všetko, nič nemá reálny dôsledok a vás tak trápi – nič. Do očí bijúce je to najmä v stále viac a viac prekrúcanom vzťahu agenta Charlieho a jeho ženy Marcy, ktorý ku koncu definitívne zavrhuje stavanie na uveriteľných základoch a nahrádza ho deravou porno-fraškou. Ak išlo o úmysel zhodiť ich až na absolútne dno, nebol dobre vypointovaný. I bezbrehý hedonizmus potrebuje ľudskú tvár. • Našťastie, Hank Moody je postava, kvôli ktorej sa oplatí preberať aj nejakým tým balastom. Ťahajú z neho cigarety, ženské šťavy a vinyl a to je fajn, pretože mu to vďaka vynikajúcemu Duchovnemu žeriete aj s navijakom a kráľovsky sa bavíte. Autori skrz neho pumpujú jeden cynický komentár za druhým a i keď Californication nie je tá hĺbková sonda do rozkladajúceho sa svedomia západnej civilizácie, za ktorú ju niektorí majú, je dobré vedieť, že pod zábavným povrchom drieme uvedomelý duch. • Seriál ako taký rozhodne predstavuje silný nadpriemer. Prvá séria je vynikajúca a civilnejší úvod tej druhej ju v mojich očiach dokonca tromfne, no potom to už ide dole vodou. Občasné záblesky stratenej slávy len podčiarkujú fakt, že Californication je najpohlcujúcejší v momentoch, kedy vás pustí do svojho teplého vnútra a prestane sa hrať na kontroverznú čiernu ovcu seriálového neba. (10.07.2009)

"Hanku, tak jsem si obvolala pár lidí a představ si, podle nich jsi kokot." Nezávidím znuděným milionářům jejich domy, auta a ani zástupy modelek vysávajících jejich účty. Já je prostě jenom nemám rád, ale v případě Hanka Moodyho rád udělám výjimku. Tento pohodový hláškař totiž v oblasti zábavy nikdy nezklame a proto má u mne, pro případ nouzového přespání, kdykoli připravený gauč, porno i nafukovací pannu. (21.12.2011)

Asi som staromódna alebo neviem, čo je "in", ale ak ma má nadchnúť seriál, v ktorom si to hlavný hrdina rozdáva - každých 10 min!!! - snáď aj s vlastnou materou, tak si radšej po stý raz poplačem nad nejakou úprimnou sentimentalitou. Cynizmus ja rada, to by som v tom prípade nezbožňovala kruto-allenovskú štúdiu partnerských vzťahov, ale čo je moc, to je veľa. Čo do obsahu, neuveriteľne povrchný a prehnitý seriál plný ,,múdrych" dialógov, ktoré by mi - pokiaľ by som sa nimi riadila - uštedrili minimálne dvadsať bolestných rozvodov a mala na krku dvadsať detí s dvadsiatimi potencionálnymi otcami. Úžasné, hlavne, že je to moderné a hlavne, že to tak rieši celá Amerika. Nie som žiadna konzervatívna puritánka, ale ak má byť tento bezcitný krutý a neľútostný spôsob riešenia vzťahov a sexuálnej otázky vodítkom pre už tak dosť zmagorené generácie, tak verím tomu, že sa toho nedožijem. Hnus! (05.04.2011)