Californication - Orgie v Kalifornii

Je to zatím takový průměr, některé díly byly průměrné, některé byly zase hodně povedené, hlavně ty poslední díly už mě začaly víc zajímat, tak jsem zvědavý, jak se to bude vyvíjet dál. Zatím jsem moc Duchovnymu neuvěřil, že by byl takový magnet na ženské. Po druhé řadě musím říct, že se seriál měl ukončit první řadou a se šťastným koncem. Začátek druhé série byl hodně nudný až ke konci se to zase trochu vylepšilo. Lepší byla rozhodně první série. (06.10.2012)

Občas sa ocitnem v spoločnosti skupiny seriálohltačov (nemusí nutne ísť o notorických divákov), ktorí bez ohľadu na spoločenské postavenie a množstvo nakukaných dielov nedajú dopustiť na hlášky, jeby a cynizmus. Onedlho sa ponáram do prúdu hurónsky ftipných komentárov života a vzťahov. Priamo pred očami sa tak spúšťa ďalší z dielov Californication. Netvrdím, že občas nepobaví, len je to obšľahnuté. Trapošina celého vyskakuje na povrch ak si uvedomím rozpor medzi hrdo cynickými hláškami týchto ľudkov a ich reálnym životom, často plným otravne jednotvárnej, no skvele zaplatenej práce. Takéto návody na život nie sú len zo seriálov, ale zo všetkých mediálnych dekrétov väčšinovej kultúry. Spoločne s uniformným výzorom, obliekaním, používaním rovnakého technického zázemia, humoru, hlášok a tromfovania sa v cynickosti a "čiernom humore" to vytvára masu robotov. Spisovateľ Robert Shea tvrdí, že je fajn uvedomiť si, že všetci sme len roboti a prijať tento fakt za svoj. Prečo nie, no aj v sci-fi poviedkach boli roboti kreatívnejší. Pretože prevzaté modely žitia sú len nepodareným epigónstvom. A tento seriál len ďalším z nariadených vzorcov správania. Nereálne lúzersky poživačných, ale bez možnosti to zmeniť. Zaraďuje divákov do spoločnosti večnej zábavy a hry. Aby si mohli spoločne všetci vypiť, zatrtkať a následne zafilozofovať: "Život tuná je tak strašne na piču, ale v pohodééé!". (13.08.2013)

Sex ve městě pro muže? Ah kdeže. Nejen, že to není Sex ve městě pro muže, tohle je opak Sexu ve městě. Sex ve městě (pardon za nadužívání...) bourá zažité stereotypy, je o emancipaci a o lidské svobodě. Californication ty stereotypy přiživuje, a postavy do nich uzavírá. Ženy, které tu mají rády sex, jsou jen hloupé, kurvy, obojí, a/nebo sociopatky. Muži se nemůžou chovat uctivě, protože by to nebyli chlapi. Pokud se tak chovají, jsou to jen kašpaři všem pro smích. Když se ale odhlédne od do očí bijící šablonovitosti postav, zbývá slušná kopa hlášek, vážně vtipného humoru, a sem tam i nějaké to životní moudro. Je to fajn? Je to fajn, ale to je asi tak všechno... P.S. pro ty, co Hanka proklamují jako svoje alter-ego. Vy takoví nejste, jen byste chtěli být. Smůla, trapáci. A kdybyste takoví byli, schytávali byste to do koulí mnohem víc, než tady Hank. (11.11.2007)

„Piča forever!“ Představte si, že píšete scénář k nějakému seriálu. Dáváte si záležet na každičkém dialogu, na každé pronesené větě. Dbáte prokreslení charakterů a dokonalé provázanosti všech událostí. Jenže „váš“ seriál, ač kritiky obdivovaný, nemá divácký úspěch a končí po první sérii. A zhruba ve stejné době do statisíců domácností svým ležérním stylem a s „kurvadoprdelepiča“ na rtech vkráčí Hank Moody. Hlavní hrdina seriálu Californication, suverénního diváckého hitu sezóny. Ne, na světě není žádná spravedlnost, ale srát na to, pojďme si proklepnout Moodyho: ztracená existence, která svůj talent rozmělňuje alkoholem a známostmi na jednu noc. Mluví jako ten nejmizernější dlaždič, souloží se vším, co má prsa a tělesné otvory na patřičných místech, pije jak duha a není mu cizí pozvracet umělecké dílo za několik tisíc dolarů. Californication nesplétá dějové nitky nijak rafinovaně, pouze vrší vtipně trapné a trapně vtipné situace a sem tam překvapí nenadálým hnutím mysli některé z postav. V podstatě jde o to, že Hank se (ne)snaží vyhrabat ze sraček, do kterých spadl, urovnat vztah se svou ex-manželkou a dcerou a napsat novou knihu. Ale jeho (ne)snažení je tak neodolatelně přisprostlé a bezradně „lůzrovské“, že mu málokdo dokáže odolávat po celých dvanáct epizod. Některé hlášky by zasloužily vytesat do mramoru (úmyslně nebudu uvádět příklad, neboť vytržené z kontextu pozbývají původní údernosti) a některé extrémně absurdní momenty bych si rád přehrával pořád dokola (Ménage à trois z desáté epizody kupříkladu). Abych uvedl věci na pravou míru – nebyl jsem z Californication vyvařenej jako jiní. Některé díly se celkem táhly a bezdějovost, neřkuli komplexní vnitřní prázdnota, mi z hlediska dramaturgické výstavby připadala jako vyložené harakiri. No a potom ta možnost srovnání s takovým Studiem 60, což je precizně vybroušený diamant, jehož oslnivost nestojí a nepadá s titulní postavou. Jak jsem však již zmínil, Hank Moody je (hlavně díky Duchovného „odjebatseodtud“ výkonu) titulní postavou příliš výjimečnou, aby vám alespoň zčásti nepřirostla k srdci. Navíc, jakkoliv se může výchovný charakter tohoto díla jevit nulovým, pod vlivem páté epizody jsem začal omezovat používání anglických zkratek. IMHO LOL, nemyslíte? Apendix: Nakonec přeci jen jeden příklad typicky zkaliforněného dialogu, ideální pro balení -Nepůjdeš se mnou? -Proč? -Na trochu sexu . 85% Zajímavé komentáře: Faidra, jahol, Axident (30.01.2008)

Pseudozábava snažící se využít moderní nechutné trendy naší civilizace. Nevidím v tom tu pravou nadsázku, jakou by tahle snobská nechutnost měla mít. Takže o hovnu si můžou povídat jen dvě prdele. Pro mě nestravitelná a hlavně nevtipná věc neslučitelná se životem. Ale proti většinovému gustu žádná dišputace. Nestačím však vycházet z údivu, co se dnes lidem líbí.... (22.06.2010)