V sieti CIA

Válka studená je válka studená. Mám takovou teorii. Někdo ze scénáristů si oblíbil Mailerova Ducha děvky a podíval se na Kauzu CIA i na Třináct dní. Poté zalezl na dlouho do archivu a vylezl s materiálem, který bylo záhodno přetavit v celuloidový drahokam. Jenže kdosi řekl stop, to je málo pro diváky. A tak vzniklo tohle. Skutečnost je samozřejmě zcela jiná, jelikož jde o (údajně) velmi věrný přepis románu Roberta Littella. Budu-li však ignorovat skutečnost a povedu si i nadále svou, jak mě naučila tato minisérie, tak je to vše stejně pouze o tom jak své dezinformace prezentujete. Pokud dostatečně přesvědčivě, tak je děvka jedna prodejná (aka pravda) na vaší straně. A právě tvůrci mě svými "pravdami" nepřesvědčili. Selhávají totiž v detailech a rozpadá se jim pro ně celek. Všichni Rusové se i v Moskvě vybavují angličtinou. Akorát s nechvalně proslulým hollywoodským (čti směšným) přízvukem navrch (a to i v době nejtvrdšího stalinismu na veřejných místech). Nejinak jsou na tom Kubánci na Kubě atd. Což o to, to je to nejmenší. Ale, že je vše řešeno až příliš efektně a filmově (v negativním slova smyslu), to už na pováženou je. S výše zmíněným Mailerovým životním dílem to srovnávat nebudu, přeci jen takřka tisícistránkový dvojdílný román versus čtyř a půl hodinová televizní produkce, to by nebylo tak úplně fér (i když se to srovnání přímo nabízí). Ovšem s Kauzou CIA to s čistým svědomím porovnám. A vychází mi z toho De Nirův počin ve všech ohledech jako přesvědčivý vítěz. Stihne sdělit to samé v rámci poloviční stopáže a mnohem méně podbízivě. Company je kalkul s velmi proměnlivou kvalitou, který umí svého diváka napnout, místy strhnout a hereckými výkony nadchnout. Pravda, zdaleka ne všemi. Takový Chris O´Donnell sice již není tím tragicky antisympatickým floutkem jako kdysi, ale stále mu do statusu herce něco chybí. Konkrétně charisma a byť i jen špetka talentu. Vzhledem k faktu, že by měl na svých bedrech odtáhnout nějakých dvěstědvaasedmdesát minut je jeho obsazení zarážející volbou. Navíc mu scénář přihrává tak čistě běloskvoucí postavu "ríl emerikn boje" až to bolí. Přesto si dovolím tvrdit, že s tímhle námětem a obsazením se dalo vystoupat o stupeň výše na žebříčku kvality. Nebo možná dokonce i o dva. Co to melu... Nikoli dalo, ale přímo mělo. Stačilo se rozhodnout zda se držet reálné linky "jak to mohlo být" nebo té klasicky atraktivní bez ambicí. Ovšem oboje dohromady v této podobě, bohužel, nefunguje. (05.06.2008)

Velmi ambiciózní počin se v určitých rysech povedl, ale pro mě je především zklamání. Chris O´Donnell není tak dobrý herec, aby tuhle minisérii sám utáhl. To by ale ještě tolik nevadilo. Horší je, že v "The Company" prostě není dostatečně vykreslená atmosféra zemí, ve kterých se odehrává. Všechny lokace (snad až na Berlín) vypadají tak uhlazeně a bez kouzla dané reálie. Rusko 50. let? Maďarsko? Tohle? Nevěřil jsem ani za mák. Na druhou stranu, Michael Keaton hraje absolutně skvěle. Scéna, ve které naposledy sedí v kanceláři CIA je brilantní. Škoda, že zde takových není více. (07.12.2008)

Velmi kvalitní miniseriál u prostředí špionáže za Studené války. Velmi dobře obsazené postavy, v kterých excelují snad všichni a příběh prolínající se desetiletími, aby v závěru velmi potěšil svou promyšleností. Mikael Salomon opět potěšil jako nejlepší současný režisér pro televizi (seriály a miniserály jsou jeho velmi dobrá parketa) a The Company by mohla být jeho ukázková perlička. Přesto nedávám 5*, protože mi všechny tři díly nepřišli stejně vyrovnané, především co do příběhu a dusné atmosféry a to je velká škoda. V tomto excelují pouze první a poslední díl. Přesto velký potlesk a brzy možná přijde i chuť, na druhé shlédnutí. Jeden z mála miniseriálů, který si to určitě zaslouží. (05.05.2009)

Mimořádně vyvedená televizní minisérie, mapující největší průšvihy CIA v době studené války, překvapí v prvé řadě tím, že není z dílny HBO. Výborně spletená mozaika skutečných událostí s fiktivními postavami jakoby se vylila z pera mistra politických thrillerů Fredericka Forsytha. TNT nešetřilo na výpravě a zdatný televizní řemeslník Mikael Salomon dokazuje, že tyhle věci prostě má v paži. První díl je spíše oťukávací, druhý už však stihne dvě podělané anti-bolševické revoluce (Maďarsko, Kuba). Závěrečná část sice neřeší nic převratného, ale dává průchod nejzajímavější postavě celé série a tím je ‚Mother‘ Michaela Keatona. S věčnou cigaretou, poznámkami oblepenou zdí kanceláře a pomalou dikcí vás doslova uhrane. Jen ta postava bodrého amerického agenta (navíc obsazená prkenným O’Donellem) je nad moje možnosti skousnutí. 4 a ½. (26.05.2011)

Dějově obsáhlá minisérie, která mě zprvu moc nenadchla množstvím postav, propletenců mezi nima a pochopením všech těch politickejch zápletek. Ale když jsem se do toho dostal, tak jsem hned dostal chuť být špión. Michael Keaton dostal více prostoru až ve třetím díle, ale jeho postava je nejzajímavější a nejlíp zahraná (měl jak charakterové vady, tak i divnou mluvu a jiné vlastnosti). Hej nevím, co víc napsat. Prostě se koukněte, ja? (01.02.2009)