Sisters
Blood Sisters
Réžia:
Brian De PalmaScenár:
Brian De PalmaKamera:
Gregory SandorHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Margot Kidder, Jennifer Salt, Charles Durning, William Finley, Lisle Wilson, Barnard Hughes, Olympia Dukakis, Justine Johnston, Dolph SweetObsahy(1)
Kanadská herečka Danielle se v televizní show seznámí s atraktivním černochem Filipem a hned po prvním rande s ním skončí ve svém bytě. To se vůbec nelíbí její sestře, která nemá pochopení pro aféry Danielle. Když se Filip pokusí sestry usmířit, je ubodán nožem. Ale kdo vlastně vraždil? Danielle nebo její navlas podobná sestra? Vražda navíc neunikne sousedce, která neváhá zalarmovat policii. Danielle se ale podaří mrtvolu včas ukrýt a zahladit stopy. Dokázat, že došlo k vraždě, nebude vůbec jednoduché. (mikulem)
(viac)Videá (1)
Recenzie (43)
Nakonec zvyšuju na plnej kotel, protože z trojičky Sisters, Dressed to kill a Vertigo mi tohle přišlo (světe div se vzhledem k místnímu hodnocení) suverénně nejlepší, nejpsychovatější a nejulítlejší. Nemá cenu nic prozrazovat, bylo by to naškodu, protože i když se děj a pointa mohou zdát čitelné, je to správný haló...90% ()
Margot Kidder (Black Christmas, Superman) v první velké roli, a nutno říct, že si to sakra užívá. Ty přerody z usměvavé Danielle do běsnící Dominique jsou úžasný a obzvlášť první půlka filmu je díky ní správně Jekyll-Hydeovská. Po technické stránce je to jinak klasická "De Palmovina", tudíž jsou tu znatelné stopy Hitchcocka nebo dokonce Cronenberga, ale samozřejmě nechybí drásavá hudba a nějaké ty vychytávky typu rozděleného obrazu. Střed malinko slabší, ale závěr, ač lehce předvídatelný, hezky graduje v posledních patnácti haluškoidních minutách. ()
Hravý rozjezd se šmíráckým pořadem a druhým prověřením morálního profilu černošského účastníka u Kidder doma je fajn. A mlaďoučká Kidder (šest let před Supermanem) je k sežrání. Dál to ale jen nepříliš zajímavě za to příliš hitchcockovsky spěje k předvídatelnému konci (byť úplná tečka za vyšetřováním je originální). ()
Brian De Palma opět kráčí ve šlépějích velkého Alfreda Hitchcocka a je to znát už od prvních vteřin snímku. Jakmile se při úvodních titulcích rozezní fantastická hudba Bernarda Herrmanna, je nám všem jasné, kam vše povede. Tenhle film je opravdu velkým příkladem toho, jak byl De Palma silně ovlivněn svým vzorem. Samotný příběh je velmi silný a kdyby si svou sílu a napětí udržel až do konce, dal bych klidně i plné hodnocení. Takhle dám silné tři hvězdy s tím, že třeba Dressed to Kill (taktéž velmi ovlivněné Hitchcockem) se mi líbilo daleko víc. ()
De Palma příjemně překvapil. Nečekal jsem moc ale dostal jsem hodně slušnou psychologickou sondu. Ten začátek je děsně nenápadnej a smrdí tu dost klišé, ale postupem času jde hlavní hrdinka do hajzlu díky tomu že se sama snaží vypátrat vraždu. No a konec? To je psychadelie. Herci jsou prvotřídní a Finley je neskutečně slizkej hajzl. Sice konec je lehce zmatenej ale drží jakž takž pohromadě. Nic jsem nečekal a dostal jsem hodně. Jen škoda že Herrmannova hudba je tentokrát nevýrazná. ()
Reklama