Sestry

De Palmovi lze většinou jen těžko něco vytknout. Brian ví jako málokdo, co dělá, od první scény přesně dávkuje informace a drží diváka v napětí, co bude dál, aby mu v závěru utrhl koule. Je strašná radost sledovat, jak pečlivě je to všechno vystavěné. A stejně jako vždy se VELMI nevyplatí číst o filmu COKOLI dopředu, tento komentář nevyjímaje. (16.09.2013)

Tento snímok má svoje kvality. Jednou z nich je non-stop drajv, pri ktorom sa hlavne v prvých 30 minútach riadne zadýchate. A potom príde spád, ktorý snáď nikto nečakal. Detektívna časť filmu spadá do priemeru, pointa je neúčinná, nečakaná a paradoxne nechcená. Atmosféra blízka hlavnému inšpirátorovi je badateľná, ale nie vždy doladená. SISTERS sa mohli chváliť ešte aj dnes, nebyť zbytočnej prekombinovanosti druhej polovice. (24.08.2017)

Hravý rozjezd se šmíráckým pořadem a druhým prověřením morálního profilu černošského účastníka u Kidder doma je fajn. A mlaďoučká Kidder (šest let před Supermanem) je k sežrání. Dál to ale jen nepříliš zajímavě za to příliš hitchcockovsky spěje k předvídatelnému konci (byť úplná tečka za vyšetřováním je originální). (07.05.2022)

Už v tejto rannej De Palmovej snímke môžeme badať veľmi zaujímavé štylistické prvky, ktoré tvorca naplno rozvinul vo svojich nasledujúcich projektoch. Svojská atmosféra 70. rokov, režisérove hrátky s divákom, delenie obrazu, naťahovanie scén, tematika siamských dvojčiat, ktorá môže divákovi evokovať tvorbu Davida Cronenberga či príjemne nekorektné násilie. Zvlášť vražda z prvej tretiny filmu svojou pestrofarebnosťou a krvavosťou akoby vypadla z nejakého talianskeho gialla. Naviac, všetko je umocnené patrične šialenou hudobnou zložkou, ktorú mal na starosti legendárny Bernard Herrmann. V súzvuku s talianskymi krvákmi sa nesie aj herecké obsadenie a z toho prameniaca nevyrovnanosť, hlavne Margot Kidder mi svojou prítomnosťou počas celej snímky vadila. Napriek negatívam sú Sestry dielom, ktoré by si nemal nechať ujsť žiadny priaznivec De Palmu či pánov Davida Cronenberga alebo Daria Argenta. (12.10.2008)

Zábavné, obrazem, hudbou i dějem a k tomu s pár příjemně nekorektními názvy černochů (no schválně, kdo by si dneska dovolil v Hollywoodu nazvat černocha barevným?) a jedním vele-slizkým knírkem evokujícím před-prvorepublikového sériového vraha, který s radostí kradl náctiletým děvčatům levou ledvinu. A krom toho je tu pár hrozně zábavných momentů, například kdy se obrazovka rozdělí na dvě poloviny, kdy na jedné probíhá něco a na druhé něco a já nemůžu napsat co, protože by to byl spoiler hnusných rozměrů, ale vězte, že je to prostě zábavné, kór když se přidá velmi příjemné herectví (hele, Lois Laneová!), sympatický scénář s náznakem psychologie a tísnivě naléhavá hudba. Kurnik, proč já sakra toho De Palmu nemám skoro vůbec najetého? (05.10.2014)