Reklama

Reklama

Šílenci z Manhattanu

(seriál)
Trailer
USA, (2007–2015), 73 h 4 min (Minutáž: 45–56 min)

Tvorcovia:

Matthew Weiner

Hrajú:

Jon Hamm, Elisabeth Moss, Vincent Kartheiser, Christina Hendricks, John Slattery, January Jones, Rosemarie DeWitt, Paul Schulze, Julie McNiven (viac)
(ďalšie profesie)

Série(7) / Epizódy(92)

Obsahy(1)

Seriál Mad Men (2007–15) patří k nejoceňovanějším pořadům americké televize. Kromě dalších cen se může pochlubit mj. třemi Zlatými glóby v kategorii dramatických seriálů a čtyřmi Cenami Emmy v téže kategorii. Jeho anglický název je typicky americkým mnohovýznamovým spojením slov Ad Men (pracovníci v reklamě), Mad Men (muži z výstavní třídy Madison Avenue, kde smyšlená reklamní agentura sídlí) a konečně Mad Men (šílenci, což odpovídá životnímu stylu většiny hrdinů seriálu). Vytvoření českého názvu proto představovalo značnou výzvu a skončilo určitým kompromisem – Šílenci z Manhattanu.

Seriál je časově zasazený do šedesátých let a místně pak do prostředí fiktivní reklamní agentury Sterling Cooper, v níž sleduje osudy zaměstnanců a majitelů, včetně kreativního ředitele Dona Drapera – charismatického génia, alkoholika a vraha, skrývajícího se za ukradenou identitou. Za fenomenální úspěch seriál vděčí krom jiného faktu, že díky prostředí reklamní agentury se mohla stát jeho stěžejním tématem konzumní společnost. Postavy působí, jako by vystoupily ze stránek dobových magazínů zaplněných obrazy dokonalých hospodyněk v lodičkách. Děj pak nabízí lákavý únik do jednodušších časů, kdy se kouřit smělo všude, alkohol v práci byl součástí stylu, sexismus byl sexy, stejně jako návyk nechat za sebou v parku po pikniku odpadky. Podvádění pak bylo běžnou součástí života a do jisté míry potvrzením „mužnosti". Jedna z reklamních kampaní na seriál ostatně hlásala, že „Nevěra je zpátky".

Hrdinové seriálu jako kdyby sami podléhali svodům těch reklamních obrazů, jež tvoří. Jejich práce je vyvolat v publiku touhu, naději, že zakoupení něčeho přinese nějaké jiné uspokojení než to prchavé vlastnické, a jejich životy pohánějí podobné touhy, jež jsou nutně podobným způsobem zklamávány. Talentovaná textařka Peggy Olsonová (Elisabeth Mossová) se jen s obtížemi prosazuje v mužském světě. Daří se jí to, ale pořád trpí samotou a výčitkami. Požitkář a pohodář Roger Sterling (John Slattery) se zubí na svět a rozhazuje suché fóry, jeho hédonismus ale nabývá zničujících rozměrů. Únavný šprt Pete Campbell (Vincent Kartheiser) se úporně snaží, ale nikdy se mu nedaří tak, jak by si přál, věci se vždycky nějak vymknou. Ti lidé před sebe staví cíle a třeba jich i dosáhnou, předmět touhy ale vždycky odskočí někam za horizont, aby byl důvod běžet dát, nezastavovat se, protože jinak by hrozilo, že se jejich život zhroutí. Rozumějí potřebě iluzí a umějí je prodat. Ve středu tohoto světa stojí mimořádně talentovaný reklamní kreativec Don Draper (Jon Hamm). Jeho úspěch spočívá i v tom, že utíká sám před sebou, skrývá před ostatními svou minulost a chce se jí zbavit. Zároveň je sám ideální spotřebitel, nutkavě zkouší různé ženy i různé styly. Je to velmi empaticky vykreslený antihrdina, dostatečně okouzlující, aby člověk zaujatě sledoval jeho osudy, dostatečně rozporný, aby se k němu dokázal vztáhnout jako k živé bytosti, která uvnitř prožívá podobné konflikty. (Česká televize)

(viac)

Videá (13)

Trailer

Recenzie (187)

sulimo 

všetky recenzie používateľa

Vyhrocená doba, vztahy. Společnost, jejíž sdílené hodnoty jsou zničující pro obě pohlaví. Společnost, která si nechce připustit, že vlastně nefunguje. Osobně tyhle podpovrchový vady miluju, ráda se dívám, jak se to zlaté pozlátko rozbaluje dál a dál ke shnilému jádru. Tohle je mimořádně povedená záležitost, která je (bohužel pro školu) dost návyková. Ať už člověk chce nebo ne, musí soucítit se všemi, i s těmi méně sympatickými jedinci, jelikož i ti byli semleti společností až po to shnilé jádro. Za sebe však můžu říct, že být ženou v tuhle dobu, tak se nechám přešít na chlapa, páč snad i ti transgendristi se měli líp, jinak řečeno: děkuji Vám feministky. ()

iwigirl 

všetky recenzie používateľa

Objevila jsem stroj času. Každý týden na jednu hodinu pro mě přestává existovat okolní svět a ja mizím do 70. let 20.století. Mohou za to úžasně propracované a uvěřitelné charaktery, vymakané interiéry a perfektní zasazení do politické a společenské situace tehdejších let. Není mi jasné, jaktože na tento seriál kouká tak málo lidí, strčí do kapsy spoustu mnohem profláklejších dílek! PS: kdo z přítomných pánů používá brilantinu na vlasy? :) ()

Reklama

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Mohu zamilovaně stvrdit, že dílo má smysl jako celek, je to sedm let pečlivě a chytře broušený mnohokarátový diamant: krásný, smyslný a smyslupný ve všech řezech i spojnicích, na něž dopadne a jimiž projde světlo zraku a mysli diváka. Jediná ploška nezůstala neopracovaná, pominutá či nedotažená do finální podoby jak sama o sobě, tak i vzhledem ke všem ostatním. Ambice mohly být těžko větší a naplněny byly beze zbytku. S výjimkou komplexu Dextera, který v celku osmi sérií také obsáhl přesně vymezený a krok za krokem budovaný a završovaný dramatický i estetický tvar, už mě nenapadá žádný další projekt, jemuž by se to stoprocentně podařilo. (Patří se tu povzdechnout za Twin Peaks, kde to Lynchovi v půlce zkazili.) *** Fascinuje mě to ve všech ohledech, včetně těch úplně nejdlouhodobějších zúročení a plynulých proměn a prohlubování rozumění postavám v čase a rozumění času samotnému skrze rozmanité kvality jasně vymezeného údobí. Právě ČAS je zde předveden a prožíván: onen magický, nezadržitelný sekvencovaný proud, vlna i sled částic-etap, ve všech ohledech stejně bravurně jako nemilosrdně zachycený fenomén - čas jako klíč k dílu, a možná i něco víc, dílo jako klíč k času - nakonec je to totiž právě prožitek času samotný, jeho zakoušení, čeho se tu na dlouhé ploše těm, kterří u seriálu vytrvají, dostane - prožitek, jaký připravuje třeba Proustovo Hledání ztraceného času, pokud je přečtete úplně celé, nebo v úplně jiné podobě třeba Vévodkyně a kuchařka. Ale o mnoho víc tak dokonalých děl, které do hloubky zreflektovaly čas (respektive ne jen tak ledajaký čas, ale konkrétně vymezenou společenskou etapu včetně jejích charakteristických rysů a vnitřních přerodů) tak, že to v inscenovaném díle zakoušíte myslí i srdcem, doslova hapticky, nenajdete. Tady to tak je. *** V seriálu se povedlo zachytit ono sedimentační vrstvení a zároveň proměňování významu a smyslu všeho v plynoucím čase, a zároveň je dílo dost zahuštěné, dost detailně subatomárně vystavěné, že divákovi umožňuje funkčně používat dynamiku soustředěného pohledu stejně dobře jako v realitě - dokud na nějaké místo v čase seriálu upíráte zrak a zájem, nepřestane k vám proudit tok dat, jen se příslušně zpomalí, zatímco vy se budete dozvídat pořád víc, víc do hloubky, o zvoleném okamžiku. Ten zdroj nevyschne tak dlouho, aby to dostatečně věrně simulovalo realitu času. A když následně popojedete, akcelerace vám při těch během zpomalení nově nabytých vědomostech pokaždé vyrazí dech. A stejná dynamika platí nejen pro diváky, ale i pro postavy. Postavy, které se o sebe v některou chvíli zajímají, se nutně dozvídají víc, i z minulosti, o sobě navzájem i o sobě samých, zatímco postavy, které se vzdalují, se zplošťují, a naopak: a není to umělé, v seriálu jako by nebyly trhliny, ta dynamika pořád funguje, jako by ani nebyla konstruovaná, simulovaná, jako by skutečně měla všechny rozměry a bylo jedno, kam se oko kamery, vypravěče nebo postavy právě upře, ta hmota tam je připravená, zaostřená část se pružně přiblíží, přeskládají se koordináty a perspektivy a vyplynou příslušné informace včetně nových důsledků v životě všech. Nelineární dynamika komplexní, turbulentně proudící reality, zobrazovaná na intimních životech intelingentních, odvážných, schopných a mocných lidí ve velké době doslova napěchované kulturotvornými ikonami Západu. Kdykoli si jako bohové či šamani zastavíte či přibrzdíte tok děje, abyste se na něco podívali hlouběji (našli si na internetu jistou reklamu, společnost, značku a její tehdejší vliv, dobovou politiku a problémy, na pohoršlivý film, který šel do kin a na dopad, jaký tehdy měl, na atentát na Kennedyho, na střih šatů, poznámku o Lindbergově dítěti, změnu morálky v pohledu na manželství, postavení ženy, barevných, nebo třeba na radikální změny ve firemním účetnictví), můžete čerpat do sytosti, seriál vás nezradí, funguje v dlouhodobém uchopení a předvedení každého rysu a jeho nedopočitatelných, ale nutných důsledků málem stejně jemně propracovaně jako realita sama - zpomalíte a můžete čerpat do hloubky, informačně těžit a následně i poučeněji uvažovat o postavách a jejich příštích osudech ve všech potřebných ohledech, jako by stavba jejich životů v seriálu ani neměla tvrdé dno, jako by to byla dokumentovaná tehdejší skutečnost. A přece víte přesně a s hlubokým uspokojením, že se jedná o uzavřený a ke svému završení logicky neúprosně dospělý tvar, cosi, co je právě možné podrobit přezkoumávání a promýšlení, cosi, co je v jednom určitém smyslu hotové. *** **** Já jsem mimochodem právě v čase sledování Mad Men téměř neuvěřitelnou shodou okolností překládala jednu ďábelsky chytrou povídku na stejné téma (vliv reklamních agentur na společnost) přesně z té doby a prostředí (agentury na Madison Avenue v roce šedesát jedna): Prameny Nilu od Avrama Davidsona, poťouchle sžíravého žongléra se sociokulturními referencemi, který o tom psal v době, kdy to zároveň žil. Takže jsem se do té problematiky nořila z více stran, a neustále se mi potvrzovalo a dourčovalo i skrze onu povídku, že reálie, narážky a veškeré detaily jsou v seriálu dechberoucně chytře a přirozeně distribuované a správně vyhmátnuté. Ať už jde o značku whisky, zadavatele reklamních zakázek, slavné slogany, politické aféry, ohlasy hospodářské krize, způsoby bydlení, rodinného i pracovního života, spektra mužského i ženského přátelství i soupeření, recepty na koláče, stolování, účesy, výchovu dětí, sžívání černých a bílých v různých společenských vrstvách, pohled na škodlivost alkoholu a cigaret, moderní výtvarné umění či staromilské estetické libůstky starší generace, otázku nástupnictví a předávání moci... nebo dokonce o konkrétní počasí v určitých zobrazovaných dnech, všechno sedí, extrapolujte si směle dál a šířeji. (Hned na začátku mezi řečí u rodinného stolu zmíněné Lindbergovo - unesené - dítě budiž nápovědou, jak se tam pracuje s historickými milníky, včetně těch, které se jimi teprve stanou. Smrt Marilyn Monroe. Doporučuju googlit každé známé i neznámé jméno (s výjimkou Dr. Lyle Evanse:), název, událost, nejasnost, nic tam není jen do počtu, žádná vata ani hlušina. A pak také ty songy na závěr, ty jsou štědrým zdrojem inormací, stejně jako identifikátorem dějů a kolorovačem atmosféry, pracujícím s předtuchami a nostalgiemi, s emocemi a tužbami, samy o sobě, změkčovatelé tvrdých dat. Kamera, střih, design, propracovaný background, herectví (stárnutí a zrání herců v čase - například co dokázali zprostředkovat v čase s těmi dvěma dětskými herci: zblízka se Sally a zdálky s jejím kamarádem Glenem, o odrůstání dětí a jejich proměně v samostatné dospělé jedince, o té nemožnosti zpětně říct, kdy sse to vlastně stalo..., nad tím zůstává rozum stát a srdce plesá) - všechno jsou to jen dílčí sady precizností a geniálních nápadů o sobě. Vlastně jsem ještě pořád ani zpětně nepřipadla na jedinou slabinu, poklesek, nebo nepatřičnost - veškeré pochybnosti, které mě zřídkavě přepadly, o správném utváření, se v čase (sic!) vyvrátily, vše bylo přesně tak, jak mělo být - pocit následného uvědomování a zpětných korekcí, který zažíváte neustále v realitě samotné a tak málo v jejích umělých nápodobách - tady je předestřen k intenzivnímu prožití a nahlédnutí. A to je doopravdy co říct. Tohle je tresť samotné reality v čase z jednoho z nejvíce fascinujících období západní kultury v naprosto dostatečné šíři a hloubce k jejímu plnému prožití. A přitom vás to ani na okamžik nenechá na pochybách, že sledujete konkrétní příběh, jste v něm, prožíváte propojené osudy jedné skupiny nezaměnitelných jedinců, kteří se vám dostali pod kůži. Chcete vědět, jak to s nimi bude dál, jak v té době zůstanou sami sebou a zdali, a co to bude znamenat. Ta encyklopedie za tím, to je Orbis Pictus, a kdo nechce, nemusí se při sledování, prožívání rušit vzděláváním. Jako v životě. ***** () (menej) (viac)

V.Silver 

všetky recenzie používateľa

Perfektní herecké výkony, skvělá atmosféra, skvělý scénář... tenhle seriál má styl, má nápad, má vtip, má přesah, ale ne takový ten rádoby filozofický, spíš jaksi lidský. A sekvence úvodních titulků je jedna z mála, kterou u seriálů nepřeskakuju, ale pokaždé si ji užívám. Pokud se to o seriálu vůbec dá napsat, pak tento má CHARISMA. Nemůžu jinak, než doporučit všem, kteří se nebojí přemýšlet. ()

Hadriel 

všetky recenzie používateľa

Trvalo dlouho než jsem se k tomu dostal, nakonec jsem ale všechny díly, od první série až po momentálně natočenou půlku závěrečné sedmé série, zhlédl během nějakých 10 dní. A nebylo toho málo, 86 epizod, to je skoro 70 hodin. Ale Mad Men prostě vtáhnou. Všechno se rozjíždí hodně pomalu, ale to zrovna tady velké plus. Jenom to chce vydržet, první sérii a pak budete chtít pokračovat. Ne jak bývá u některých chytráků zvykem, přestat koukat a hodnotit po prvním díle, protože se tam představilo 30 charakterů, ale nikdo nic neudělal a nevím co se děje, to je nuda. Postavy jsou poměrně, ne zrovna racionální, ale rozhodně uvažující, tak jak by to bylo i v reálném životě. Napříč seriálem prochází poměrně značným vývoj téměř každá důležitější postava. Dobová atmosféra je skvělá, sice nejsou v podstatě žádné široké záběry města nebo krajiny a většina věcí je točena ve studiu, ale interiéry jsou promakané do detailů. Jsou horší a lepší díly, ale není tendence s přibývajícími sériemi klesat na kvalitě, jak tomu je u nemálo jiných seriálů. Mad Men si drží velmi slušnou úroveň po celou dobu a vypadá to, že seriál zakončí ve správný moment. Díky vývoji postav se i moji oblíbenci mění napříč sériemi. Tady je takový shortlist: samozřejmě Don Draper, Roger Sterling, Paul Kinsey, Stan Rizzo a Peggy Olson. January Jones a jako Betty a Jessica Paré jako Megan jsou obě velmi hezké a milé, alespoň ze začátku. Velmi povedené, rozhodně stojí za zhlédnutí. ()

Galéria (1 709)

Zaujímavosti (20)

  • Herci v seriálu nekouří opravdové cigarety, ale falešné bylinné cigarety, které jsou bez tabáku a nikotinu. (Mitin)
  • Práva na použití písničky "Tomorrow Never Knows" od The Beatles v epizodě "Lady Lazarus" vyšlo producenty na 250 000 amerických dolarů. (Mitin)
  • January Jones, manželka Dona Drapera, začala v této sérii přibývat na váze v důsledku těhotenství. Režiséři se proto rozhodli, že to budou v seriálu připisovat stresu z manželského konfliktu. Maskéři jí přidali druhou bradu a na sobě musela nosit více vrstev oblečení, aby to vypadalo, že na váze přibývá opravdu všude. Její maskování zabralo až šest hodin. [Zdroj: prozeny.blesk.cz] (Duoscop)

Súvisiace novinky

Nejlepší seriály posledních deseti let?

Nejlepší seriály posledních deseti let?

01.11.2019

Konec roku se pomalu ale jistě blíží a s ním pochopitelně brzy dorazí i nejrůznější filmové a seriálové žebříčky. Ty nás teď ale nezajímají. Místo toho se podíváme na žebříček, který se ohlíží rovnou… (viac)

Anne Hathaway, Tina Fey a moderní láska

Anne Hathaway, Tina Fey a moderní láska

27.11.2018

Amazon Studios na své streamovací službě nedávno vypustilo poslední epizodu hvězdami nabitého antologického seriálu The Romanoffs od tvůrce Šílenců z Manhattanu Matthew Weinera. Nyní to však vypadá,… (viac)

Breaking Bad, Fincher a Soderbergh ovládli Emmy

Breaking Bad, Fincher a Soderbergh ovládli Emmy

24.09.2013

65. ročník udělování cen Emmy, o nichž rozhodují členové The Academy of Television Arts and Sciences, nepřineslo žádné velké překvapení. Cenu za nejlepší dramatický seriál si konečně (a zaslouženě)… (viac)

A profesorem Moriartym se stává...

A profesorem Moriartym se stává...

30.09.2010

Když se mluvilo o obsazení hlavního padoucha v Sherlocku Holmesovi 2, padala zvučná jména: od Brada Pitta přes Hugha Laurieho až po Daniela Day-Lewise. Roli nakonec získal Jared Harris. Kdo, k čertu,… (viac)

Reklama

Reklama