Nanga Parbat

Ti lezci snad na to mají nějaký ucelený manuál, jak si přivodit tragický výstup. Tak si to shrňme: Kádvojka, Nordwand, tohle - dva až tři lezou, lezou, lezou, lezou a lezou nahoru, pak se něco posere (zpravidla počasí) a tak se otočí a lezou, lezou, lezou, lezou, lezou a lezou dolů a jeden až dva z nich pateticky zemřou. Nemohlo by už se konečně taky ve skutečnosti přihodit například to, že někdo dostane v základním táboře infarkt nebo třeba chytne těsně pod vrcholem úplavici, ať to furt není takové fádní? Jo, hory jsou tam krásné, ale na to obvykle stačí National Geografic. Tím samozřejmě nechci snižovat to, že Messner je borec! Vydrápat se na všechno těsně nad osm jen za pomocí zubů a nehtů, to už je pomalu na ústavní léčbu horofílie. (01.02.2011)

Tomuto filmu k dokonalosti chybělo už jen malinko. A to asi trochu více strhující příběh, ale o to větší sílu to mělo, protože je zřejmě, že se tvůrci snažili držet co nejvíce původního příběhu. Film na mě opravdu zapůsobil. Při záběrech v těch 7-8000 metrech mi fakt běhal mráz po zádech. Krutý příběh v kontrastu s obrovských odhodláním a snahou dosáhnout svého cíle i za cenu nejvyšší. Moc dobře natočené! Záběry hor něměly nejmenší chybu a co bych ještě rád poznačil, je hudba! Výborná a skvěle volená. Moc dobrý soundtrack. Celkově film na hodně vysoké úrovni! (09.06.2012)

Od režiséra Stalingradu jsem čekal mnohem silnější film. Zvlášť když měl k dispozici příběh bratří Messnerových a přírodu Kašmíru. Bohužel jsem viděl jen zředěné dobrodružství s patetickým začátkem, slušným prostředkem a nedůrazným finále. Silných scén je jen minimum. Nepomohlo jim že scénář hned z kraje vyžvanil pointu a dorazilo je nedostatečně znázorněné vysílení horolezců. Nordwand a Everest jsem s hlavními postavami protrpěl, ale tady jsem na pocit autenticity čekal marně. Hlavním kladem jsou kupodivu herci. Florian Stetter je opravdu dobrý a chameleónský Karl Markovics přímo výborný. (09.06.2016)

Divák je hyena , potřebuje smrt a utrpení, nebo minimálně dynamickou akci, ze které každou chvíli smrt a utrpení kouká, aby ho podobné filmy z hor fascinovaly. Takže jsem se i já zabalila do peřin, připravila si dostatek nápojů a jídla, otevřela si ventilačku pro osvěžující přísun kyslíku a jdu se takto himalájsky vybavena ponořit do tragického výstupu/sestupu na Nanga s bratry Messnery. Nikdy mě totiž nepřestane zajímat, co za neuvěřitelné blázny se to pořád hrcá přes kamení, sníh a laviny někam do náruče smrti, která se velmi často nemilosrdně sevře a máte-li štěstí, tak až roztaje ledovec, třeba vám i ty pozůstatky mrtvých horolezců vydá. Nicméně všechna čest těm, ketří se tam vyškrábali bez kyslíku a goratexek. Na německou produkci slušné a určitě ne nezáživné. Zpracování příběhu nijak nezklamalo, jen tomu cepínu scházela nějaká větší údernost, aby mě to více rozsekalo. V žebříčku dojímavosti si u mě lépe vedlo: Vzývající ticho nebo Nordwand , za zhlédnutí stojí i Pád do ticha a Smrt na Everestu. (06.10.2012)

K tomuhle filmu není co dodat. Byl to vlastně hraný dokument o odvaze a statečnosti bratrů Messnerových, o jejich splněné touze dostat se na vrchol světa. Vyprávěčský styl přispívá k důvěryhodnosti tohoto skutečného filmu. Takový byl měl být správný dobrodružný (nebo jak dnešní generace říká tím ošklivým americkým slovem thriller) film vypadat. Film, při němž člověk zůstává v neustálém napětí, ačkoliv bylo v úvodních záběrech už všechno řečeno. Jasných pět hvězdiček. (02.09.2014)