Lars a jeho vážná známost

Každý pořádný chlap hledá k sobě vhodnou partnerku. A nikdy se to neobejde bez potíží. Lars je sice ztracenec, ale to se s pořádným chlapem nevylučuje. Jeho nesmělost je dočasná, a jen dostane šanci, už ji odhazuje a ukazuje co je v něm. Využívá práci vynálezce, tedy nafukovací pannu a chová se k ní jako k ženě, u níž má největší pochopení. A ona mu ho poskytuje, takže Lars začne váhat . Bianca nebo skutečná žena? Těžká volba... (21.09.2010)

Prelínanie skutočného sveta, sveta ega a sveta predstavy ( prostoty ) . Je to ako s popísanou tabuľou. Treba ju len vyčistiť a vrátiť sa späť ku koreňom. Nádherný pohľad na potláčanie ega, ktorý zosobnil Paul Schneider ( ako Gus, Larsov brat ) , ako protipol, kde vznikali vtipné momenty, ale i na obzvlášť ' divný ' príbeh, v ktorom sa nemáte šancu vôbec stotožniť s ktoroukoľvek z postáv. A celé je to umocnené chladnou, nostalgickou farbou prírody medzi malomeštiakmi. Neviem... také divné... ani smutné, ani veselé. Ani mastné, ani slané... (13.03.2009)

Podivný filmy s podivnými hrdiny a podivným příběhem mám rád avšak v tomto případě jsem se neuvěřitelně nudil. Nápad je rozhodně zajímavý a Ryan Gosling je docela přesvědčivý ale přišlo mi, že se dalo z filmu vyždímat více. Takhle prostě jen vidíme hlavního hrdinu, který představuje svému okolí svojí novou "přítelkyni" a přitom všichni vedou nezáživné konverzace. A reakce okolí na Larsovu přítelkyni mi taky přišlo trochu ulítlé. (16.08.2008)

Nestává se mi příliš často, že bych při reprízách po letech měnil hodnocení směrem vzhůru, v tomto případě se mi ale tato možnost naskytla. Příběh byl sice pořádně přitažený za pomyslné umělé vlasy, ale musel jsem uznat, že šlo o vydařenou člověčinu, přestože jedna z hlavních postav působila poněkud uměle. Já jsem se tedy slušně bavil, jen jsem musel potlačit svůj vrozený cynismus, to se ale podařilo, takže přihazuji jeden kousek navíc. (03.11.2020)

Lars a jeho dívka mě uvedli do rozpaků, ale na druhou stranu mě příjemně překvapili a dojali. Lars je takový tichý chlapík, který působí poněkud pomalejším dojmem... snad taky proto má každý tendenci dohazovat mu přítelkyni. Žije sám v garáži a není příliš společenský. Tedy do jednoho dne, kdy mu přijde domů balík... od té doby už není sám, už se nestraní společnosti. V balíku mu totiž z Brazílie přišla slečna. Jeho nová přítelkyně jménem Bianca. Moc toho nenamluví, je na vozíčku, stále se usmívá. Všem okolo ale při seznámení s ní úsměv na rtech trochu ztuhne, což není divu, jelikož Bianca je z plastu. Přesto se k ní ale všichni chovají jakoby existovala. A ona taky existuje. Larsova vidina nabude reálných rozměrů a všichni se k tomu postaví s velkou dávkou tolerance. Lars and the Real Girl je takovým pozoruhodným příběhem, kdy do života samotáře Larse vstoupí plastová figurína, aby záhy zase odešla a zanechala po sobě hluboké stopy. Nancy Oliver a Craig Gillespie natočili působivý snímek o vlastním světě zrodilém ve hlavě jednoho loosera, o respektu lidí žijících v jeho okolí, o bolestivých vzpomínkách a jejich vlivu na život. Samozřejmě, prostředí bylo poněkud idealizované - tolik nevídaného respektu a ochoty hrát si tuhle hru s figurínou? Ale no tak, to prostě nejde... však to taky byl "jen" film. Ale mě se líbil. I přesto, že ve scénáři bylo několik "děravých míst", s klidným srdcem je přehlížím, protože na výpovědní hodnotě snímku to neubralo. 4 a půl *. (28.11.2008)