Fantastický pan Lišák

Snímek s prostorovými loutkami a modely prostředí pojatý z části (ve velkých cecích) jako ploškový animák o tom, že být jiný je vlastně fantastické. Vyprávění překypující nápady je pevně provázané s formou a současně zůstává věrné typickým Andersonovským výstřednostem a charakteristické melancholické atmosféře (sekvence s vlkem je nezapomenutelná). Třikrát fuj českému majiteli práv za to, že takto skvělý snímek nepustil do kin a čtvrté fuj českému publiku za to, že distributora k tomuto rozhodnutí nepřímo přimělo. (28.03.2010)

Přistupoval jsem k tomu s velkým očekávání a zhruba první půlhodinku čuměl zcela šokován genialitou podobně jako Lišákův krysí (nebo co to je) kámoš a domovník. Jenže jak už to u mně s většinou animovanch filmů bývá, po zvyknutí si se začnu maličko nudit a pospávat (jsem prostě píčus, v současné době prostě usnu u všeho co není porno nebo perfektní romantika nebo něco absolutně fascinujícího – dvě malý děti prostě dají zabrat a když už je člověk konečně uloží, zbudou mu síly akorát na spánek). Takže ke konci už jsem tak moc nevnímal, ale stejně jsem poznal, že už to není to pravé ořechové jako na začátku. Přesto po viz výše – fascinujícím animáku Mary a Max je to od doby Wall-E nejlepší nehraný film. (01.06.2010)

Ja toho Wesa Andersona proste nikdy nepochopím. Nepomôže tomu ani animovaná forma. A už vôbec nie slávne hlasy, keďže som to videl dabované. Pochybujem, že by mi to pomohlo. Asi by sa mi nechcelo čítať titulky. Film je označovaný ako Wesov najprístupnejší počin masovému divákovi, možno podľa plagátu. Vysoké hodnotenia na Rotten tomatoes nechápem, čakal som, že takto poňatý animovaný film bude kontroverznejší. (23.05.2012)

Velká sýrová loupež po andersonovsku. Takže nic pro děcka. Clooney je v liščí podobě snad ještě charismatičtější než obvykle, Dafoe má part z ranku nezapomenutelných a k tomu navíc Desplat à la Morricone, kterého lacině nevykrádá (jako mnozí jiní), ale naopak z něj fantasticky vychází. A on vůbec je celý tenhle film takovou fantastickou oslavou lišč... ehm, lidské fantazie a hravosti. (04.02.2010)

Já už se ani nedivim, že mě filmy Wese Andersona takřka bezezbytku nedokážou zabavit, abych z toho prostě měl dobrej pocit a dobrou náladu. Nápady mu sice nechybí, hudba tu je parádní a nemůžu říct, že bych se vyloženě nudil, ale on to nějak všechno točí hrozně složitě, těžkopádně a bez jiskry, že to nedokáže vykouzlit obyčejnou pohodovou atmosféru, která by s dobrým příběhem, kerej tu rozhodně je, vedla k zábavě. 3 a kousek * (16.01.2010)