Nepodplatiteľní

Špičková gangsterka s vynikajícími herci. Kevin Costner mě dokonce až překvapil a myslím, že to byla jedna z jeho nejlepších rolí vůbec. De Palma si jako vždy pohrál s kamerou a některé scény (třeba sledování Maloneho v domě) tak dostávají zajímavější nádech. Opravdu výborná podivaná, která má skoro tolik let co já. :-) (23.03.2008)

Eliot Ness (Costner) je policajt ako z románu o dokonalých gentlemanoch. Dodržiava zásady, ctí rodinu, ctí poctivú policajnej práci. Je asi jediný zo svojej doby, kto nepričuchol k úplatkom a asi jediný zo svojej doby, kto je vám schopný odstreliť hlavu, keď nejaký vezmete. Fajn mafiánsky film aj s Al Caponem a kurewsky skvelým Garciom. (09.12.2012)

(1001) Tak se zdá, že si můžu užít i gangsterku, jenom prostě ti gangsteři nesmí být (hlavní) hrdinové. Zároveň je to asi první film Briana De Palmy, který mě opravdu bavil. Plné hodnocení nedávám z důvodu klasického moru životopisně-historických filmů: heroické patetizování, fiktivní příkladný rodinný život hlavního klaďáka, překrucování reálných událostí pro větší "drama". V závěru rozhodně chybí hořkost, která by film ukotvila v realitě oproti těm oblakům, kde se teď trochu bezvýznamně vznáší. Ale jinak krása nesmírná, hlavně kamera je jako další postava filmu. Ennio Morricone je bůh, Andy Garcia je větší bůh, Billy Drago je největší bůh. P.S.: Plusové body, že v každé druhé scéně je přítomna zeleň a kytky. (05.02.2019)

Další z řady výborných gangsterek. ,,Dostaneš se dál s vlídným slovem a zbraní, než jen s vlídným slovem".... . Nezapomenutelná scéna v hale vlakového nádraží, výborné herecké výkony, režie, scénář a hudba, dávají filmu punc vyjímečného komplexního balení, při jehož sledování je od počátku každému jasné, kdo za koho kope - vlastně střílí. (15.06.2007)

Zpropadeně nevyrovnaný film. Ne po režijní stránce, nýbrž po té dějové a především žánrové. Vůbec, ale vůbec nedokáži říci, čím tento film je, a velice by mě zajímalo, čím tento film vlastně být chtěl. Samotnou osu tvoří silně pohádkové téma boje za spravedlnost, proti všem překážkám. Boje těch hodných proti těm zlým. To, že tento námět je pěkně probrán a málem vyčerpán, nám sdělují jeho autoři už tím, že si nevystačí s poetikou prostého boje za spravedlnost a aby nějak zaujali diváctvo, musí do mnoha scén a dialogů nastrkat úplně nesmyslný, samoúčelný a nezdůvodnitelný humor, který pak nevyhnutelně rozbíjí pevnou koncepci příběhu a dělá z něj tuctovou, i když třeba šlapající, frašku. Jako pěst na oko pak působí několik scén, kdy je najednou bráno všechno vážně, umírají tu kamarádi, jsou pronášena patetická slova a my si musíme připadat jako v úplně jiném filmu, těžko však říci, který by byl lepší. Smícháme-li je však dohromady, vznikne nám z toho pouze nestravitelný eintopf. Typickým příkladem tohoto je postava "srandovního účetního" a jeho neuvěřitelně se mezi sebou bijící učinkování v trapné přestřelce na mostě a posléze zakončení jízdy výtahem. Podobně se dají popsat i herecké výkony Kevina Costnera a Seana Conneryho, kteří z celého filmu udělali snad až comixový příběh. Úplně nevině se pak mezi ně nachomýtl Andy Garcia, který z naší čtyřky neúplatných jako jediný působí hodnověrně a vyrovnaně. Jako zcela jiné kafe a "milé pohlazení po duši" fungují vystoupení Al Capona, kdy si na chvíli připadáme jako v silně nadsazené ironické gangsterce. A při dvou scénách setkání Costnera s Nirem (hotel a soud) to vypadá, jako kdybychom se s každým střihem přenášeli do jiného filmu. I ta slavná přestřelka na schodech působí značně ustrnule a rozháraně, viz. "létající" námořníci, myslím si, že ta v Carlitově cestě se Palmovi povedla, mnohem lépe. (11.12.2004)