Nepodplatiteľní

BRIAN DE PALMA, THE UNTOUCHABLES (1987). Kovbojka v gangsterském hávu o věčném boji dobra se zlem, kde jsou už asi v desátý minutě karty rozdaný. ___ Je to tak americky velikášské, (nejen politicky) korektní, a tím pádem předvídatelné, že v průběhu filmu už jen rezignovaně přijímáme "pravdy" o tom, že zatímco skrz na skrz prohnilý Al Capone (mrazivě slizský De Niro sem bohužel vpadl, jak říká Pohrobek, z nějakého jiného filmu) musel mít ve své zvrácenosti naruby snad i ponožky, "správná čtyřka" na straně zákona nejenomže pochopitelně "nepopije, nezakouří a nesesmilní", ale navíc vládne i nakažlivě chlapáckým smyslem pro legraci. Mirek Dušín a jeho Timurova parta hadr. _____ (Nemohu pominout, na jakém pozadí příběh vyrůstá. Doba prohibice. Doba, do které z historicko-politického hlediska spíše mžouráme. Doba rozostřená, paranoidní a temná. S doposud nerozklíčovanými motivy jednání aktérů i událostí. A především doba, vzpírající se příliš jednoznačné, a proto v tomto kontextu hloupé, hře na hrdiny a padouchy... Příklad za všechny: Ironií osudu si E. Ness později vyvinul tak intenzivní vztah k alkoholu, že jej od něho takřka nemohli odloučit... . ) _____ Pod tíhou tohoto rozvrhu sil, v mých očích pak nutně i ona proslavená přestřelka na schodech vypadá spíš jako parodie na sebe samu. Nezachrání to už ani Morricone, ani nákladná dobová výprava, ba dokonce ani všechny tehdy pozitivní mužské ksichty v Hollywoodu (by) nemohli ten scénář rozpohybovat. Závěrečná, rádoby vtipná replika novináře s Eliotem Nessem o konci prohibice, v mých zařadila tento snímek do škatulky: TV program na sobotu večer pro konzervativní rodinku se dvěma mírně odrostlejšími dětmi. ___ Tak nevím. Byv odchován cynickým ethosem francouzských kriminálek, v nichž poslední svědek zpravidla umírá ranou policejního snajpra do zátylku, možná bych se na předem ideologicky nalinkované filmy, jako je tento, příště raději ani neměl dívat. ___ Zajímavý komentář: Pohrobek. (09.10.2008)

O tom, že Connery a De Niro jsou brilantní heci psát nebudu, to snad už ví každy. Ovšem tenhle film mi ukázal, že i Andy Garcia je setsakra dobrej a i když z Kevina Costnera neskáču radostí do peřin, tak i on se docela vytáhl. Vlastně se na tomhle filmu sešla skvělá parta lidí, která mi přirostla k srdci. A úvodní melodie Ennia Morriconeho mi zní v uších ještě teď. (30.07.2007)

Rozhodně to není 5*, ale těžko se hledá co filmu chybí. Přes úžasné obsazení, tou dobou skvělého režiséra a výbornou hudbou se dostávám k obyčejnosti příběhu, který je trochu pomalejší a postavy mají zvláštní charakter. Být policistou v Chicagu během doby Al Caponeho by nemělo být spojováno s pacifismem, při kterém řeší hezký úsměv víc než hromada vystřílených nábojů z brokovnice. Na několikáté podívání mi Neúplatní přijdou čím dál více přeceňovaní. Po x letech a několika shlédnutí je kvalita a nadčasovost nepopiratelná. De Palma je odlišný a zaslouží si docenění. (05.06.2004)

Čekal jsem hodně - perfektní režisér, hvězdné obsazení, zajímavý námět. Dostal jsem úlysné klaďáky Kevina a Seana, nedotažené filmové momenty (myslím filmové paradoxy) a hroznou hudbu. Jindy precizní Morricone si musel snad něco šlehnout. Jednoznačně nejvíc mě nasrala scéna s kočárem, to už jsem myslel, že to vypnu. (17.01.2010)

Já mám ten film prostě ráda, má atmosféru, dobrý děj, hudba mi sedla hned napoprvé, takže nemám co vytknout ( když už vidím tolik negativních hodnocení ), sbírka skvělých herců a přestřelka na schodech, co dodat. Pokaždé, když Neúplatné vidím, sleduju je bez dechu ( a to nejsem na mafiánky, i když, Kmotr, Krycí jméno Donnie Brasco...možná to s mým vztahem k mafiánkám nebude tak zlé ). (08.10.2004)