Mamma Mia!

Tak tohle bylo snad za trest. Tento počin považuji za horší zlo, než jakým je kupříkladu Stmívání. Uvedla bych sem pár trapných hláškek pro představu, ale to bych sem rovnou mohla zkopírovat celý ten prostoduchý scénář. O příšerných písničkách od ABBY (nikdy jsem si nevšimla, jak hloupé jejich texty jsou) raději ani nemluvě. Tak moc přeslazené, že mi skoro tekl med z obrazovky. Hlavní a jinak dobří herci si zde utrhli náramnou ostudu, ale předpokládám, že nějaké náctileté nanynky, které mají rády Glee nebo HSM to chytne. Možná pokud bych se na to měla dívat jinak a brala to tak, že Mamma Mia! paroduje veškeré výše zmíněné počiny, tak by to tak příšerné nebylo,nevím. Ale je to po dlouhé době film, při kterém jsem se načapala, že na něj zírám nevěřícně s otevřenou pusou.Zkrátka kýč,při kterém mi za všechny hlavní hrdiny bylo trapně...FILMOVÉ PEKLO! PS:A Meryl Streep se mi nadobro znechutila! (30.05.2012)

Takto som si predstavoval ukončenie letnej filmovej sezóny. Pohodovým, uvoľneným, nenáročným a nenásilným romantickým muzikálom, v ktorom dej v strete s najznámejšími hitmi skupiny ABBA sa ukázal ako skvelá voľba. A rovnako skvelé sa ukázalo aj obsadenie hercov, ktorí svoje piesne prezentovali s hrdosťou a patričným umením a preto musím, okrem hereckých, vyzdvihnúť najmä ich hlasové výkony (a ak ich prespieval niekto iný, je mi to fuk). Jednoduchá zápletka a celková klišovitá jednoduchosť deja je na mnohých miestach dokonale napasovaná na nenudiace, chytľavé a rytmické songy a práve preto som si tento fakt počas trvania filmu vôbec neuvedomil. Po-hm-kávanie a klopkanie nohou do rytmu ma často uistilo, že piesne boli spracované skvelo a úplne trefne sa hodili do príbehu a všetko to poistil pán pár radov predo mnou, ktorý počas 'Dancing Queen' vyskočil z radu a začal tancovať. Záver má tvrdo romantické korene a počas 'The Winner Takes It All' vykukla aj nejaká tá slza. Proste pohoda, ktorú si rád niekedy zopakujem. A hádajte čo si púšťam pri písaní tohto komentu. :) 85%. (01.09.2008)

V normální filmové produkci je Mamma Mia! tak trochu zjevením. Vypráví o ztrátě a hledání otce, ale nedisponuje žádnými dějovými zvraty nebo hlubší zápletkou. Téměř pořád se v ní zpívá, přesto hlavně mužská část obsazení zrovna bezchybným hlasem nevládne. Je natočena v 21. století, ale při sledování se cítíte jako vrženi do let osmdesátých. Hlavní postavou je matka, která ještě jako mladá otěhotněla a chce provdat svou ani ne dvacetiletou dceru, přesto ji hraje herečka, které je přibližně šedesát. Ale proč to obcházet. Řekněme si to narovinu. Mamma Mia! je kýč. Ta nejbarevnější nejsladší pohádka, jakou si kdo mohl vymyslet. Jenže já si stejně podupávala nohou do rytmu (na zpívání jsem neměla odvahu) a po celou dobu se naprosto pitomě usmívala. A, ač to zní neuvěřitelně, dokázala jsem i naprosto pochopit těch několik diváků, kteří se dali do nadšeného potlesku, i to, že tenhle film už šest týdnů kraluje žebříčkům návštěvnosti českých kin. (20.09.2008)

Premrhaná príležitosť, pri ktorej zarazí hlavne neschopnosť divadlom žijúcej režisérky zahriať srdce muzikálového nadšenca. Ani fakt, že ide o debut neospravedlňuje nenápadité a nezáživné tanečné choreografie a až na výnimky vcelku priemerne zaranžované skladby. To skutočne z divadelných dosiek nepochytila viac? Kvalitná herecká zostava a zlatíčko v podobe Amandy Seyfried sa síce snaží čo môže, škoda len že im v skutočnom rozlete mierne bráni scenár pohybujúci sa na hranici gýču. Mamma Mia pritom dokáže v niektorých scénach vylúdiť úsmev na tvári a sčasti odzbrojiť príjemnou atmosférou ale muzikálová špička je tomuto dielu na míle vzdialená. A ABBA, nech má akokoľvek melodické skladby na ňu sama o sebe nestačí, aj pred pádom do podpriemeru ju zachraňuje len tak tak. (29.09.2008)

Udupkaná srandička. Nejde o to, že scenár nie je najgeniálnejšou záležitosťou vo vesmíre. Ani o to, že Meryl Streep za svoj výkon nebola 83. raz nominovaná na Oscara. Ide o radosť. O radosť, ktorú herci z nakrúcania pociťovali (hoci Stellan Skarsgard neskôr priznal, že keď po poslednej klapke počul z rádia niečo od ABBY, napínalo ho na vracanie). O radosť, ktorú evidentne pociťoval režisér. Tá ani nie po piatich minútach musí ovládnuť aj diváka, ktorý je skôr na iný druh hudby. Rozkošný babinec a skvelá pánska charizma. A ideme spolu: Many, many, many... (08.02.2009)