Che Guevara: Revolúcia

Psát se rok 1975, tak jsou kina našlapaná nedobrovolnými diváky, kteří by pravděpodobně na konci filmu dle stranických zákonů tleskali ve stoje, uronili by nostalgickou slzu, poplácali se po ramenou, řekli si jakej to byl ten Che hrdina, atd.. Díky bohu, že se na tyhle svinstva už nemusíme koukat povinně! (07.05.2009)

Řekl bych, že snímek o tak významné a konzervativní postavě světových dějin na zasloužil výraznější film. V Che jeho hlavní postava téměř zaniká mezi ostatními. Nehrát ho Benicio del Toro, tak bych možná chvílemi ztrácel přehled, který ten fousáč vlastně Che je. Scénáristé rozložili těžiště na hodně pilířů, a tak ten hlavní, po kterém se film jmenuje zaniká ve změti ostatních. Z tohoto filmu nelze poznat, proč respektive kvůli čemu se Ernesto Guevara stal ikonou, také díky tomu, že se tvůrcům zkrátka nepodařilo vtisknout mu jakýkoliv charakter. Možná takovým byl i v skutečnosti, o čemž pochybuji, ale pak bych zvolil rozhodně svižnější formu vyprávění. Film možná popisuje hodně událostí, ale spousta z toho je zbytečný plevel, který film zbytečně natahuje a devalvuje téměř na hraný dokument. Jako prohru režiséra beru přestřelku v závěru filmu. Tu se mu totiž podařilo natočit bez šťávy a zajímavosti. (19.10.2009)

Jako dokument paráda, ale jako film na zahnání nudy to fakt nezabírá. Je to hodně realistický, má to pěknou a místy hodně dokumentární kameru, zajímavou hudbu a režijně to už nemohlo být lepší. Jenže v momentě co se krásně nabízí akce je všechno přerušený skokem na OSN meeting, nebo do studia kde probíhá debata mezi Ernestem Guevarou a dalšíma lidma o situaci která nastala. Jindy se během válečný řežby utne zvuk a začne mluvit hlas, jenž nás seznamuje se situací, která se odehrává/odehrála. Tyhle skoky na mě moc dobrej vliv neměly, i když to tak nabralo na zajímavosti. Samotnej děj je hodně pomalej a vlastně vám toho moc neřekne. Pokud tedy chcete vidět něco z historie, co se odehrává na zajímavejch místech, nebo snad přímo něco z tehdejších situací a nehledáte zrovna něco, co by vás mělo zabavit, ale seznámit vás to s něčím o čem toho moc nevíte, tak je tohle to pravý. (29.07.2009)

Ať se to někomu líbí nebo ne, při opravdových revolucích se střílí na nepřítele a zrádci se popravují. Tečka. Nehodlám tu ovšem politizovat ale hodnotit film. Jeho dokumentaristická strohost a syrovost se mi moc a moc líbila, takový způsob režie zdá se mi být v tomhle případě velice šťastným. Mrzely mě ovšem některé dějové skoky, rád bych býval osudy "bratrů z hor" viděl hezky postupně, plynule, od vylodění až po Havanu, jako takový hraný časosběrný dokument o kubánské revoluci. Jsem ale vděčný i tak; je skvělé, že někdo natočil film o Guevarovi takhle nedogmaticky a netendenčně (ať tak či onak), navíc Benicio Del Toro je coby El Comandante naprosto fantastický. (27.02.2013)

Soderbergh nám roste a tentokrát si ukousl krajíc, který dlouho kousal ale nakonec se jím začal dusit a musel ho vyplivnout. Pokusil se natočit velký film o velké postavě ale zůstal někde na půl cesty. Che Guevarův život byl poměrně zajímavý na zfilmování ale Soderbergh není velký režisér ačkoliv by si to určitě přál. Del Toro zachraňuje dost a akční scény připomínající hru na vojáčky jsem si i přes svou přímočarost a obyčejnost užival ale bylo to málo. Celá první část této rozmáchlé podívané je o výletech po lese, občasných přestřelkách a aby film působil důležitěji nechybí ani Guevarovi proslovy. Bohužel mě jeho příběh přestal hodně brzy zajímat a popravdě jsem se toho o něm moc nedozvěděl. (15.07.2010)