Che Guevara: Revolúcia

Spíš dokument než regulérní film, ale o to poutavější. Del Toro hraje minimalisticky a tak nějak lidově, většinu času jako by na sebe nechtěl strhávat pozornost (stejně jako ze začátku sám Che), vpodstatě svou postavu formuje událostmi, které se právě dějí, což považuji za jeden z největších kladů filmu. Soderbergh navíc výborně natočil většinu bitev a z přestřelek sálá živočišnost a právě ona lehká dokumentárnost, která výborně koresponduje s hlavním vyprávěním. To vše je protkáno i několika odlehčujícími příhodami jako třeba scéna s Camilem a břichomluvcem, či diskuzemi s Fidelem Castrem a jeho bratrem Raulem o formování "svobodné" Kuby. Kurva! Netrefil jsem! (15.02.2009)

Příručka pro všechny budoucí revolucionáře a partyzány, ale jako film je to brutálně neuspokojivé. Soderberghova "Part One" je zdlouhavou, vypiplanou a koneckonců vyhoněnou nudou, která rozhodně jako "dobrý" biografický film neuspokojí. __ Ano, nejvíc se spoléhalo na Del Tora, kterej hrát umí, to víme všichni, ale když mu pan režisér nedá moc šanci ve filmu, ve kterým se děje hovno, tak se nikdo nemůže divit. Ono klidně můžete na deset minut odejít, usnout nebo udělat cokoliv jiného, a stejně o nic nepříjdete. __ Uvidíme, co přinese druhý díl, na kterej se rozhodně nepodívám. (10.01.2009)

Scénář: Peter Buchman .. Od vítězství k vítězství - na dalších padesát let ___ Nekoncentrovanost, odstup a neúplnost dění nezachrání ani závěrečné guerillové bojování. Před ním se dokumentárně chodí po horském pralese, Fidel, Raúl a Che si povídají o marxistické revoluci a paralelně Che vystupuje na půdě OSN. Je to celkem nuda, protože do hloubky postav ani jejich ideových pohnutek se moc nedostaneme. V podstatě jsem dokoukal až na třetí zátah a zatím nezaznamenal nic, proč si děti po celém světě cpou tu zarostlou tvář na své trička… Benicio Del Toro vzhledově odpovídá, ovšem výrazný herecký koncert se nekoná. Uvidíme, jak to v Che: Part Two dopadne. Do Havany zbývá 186 mil, do osudné Bolívie ještě o pár let a tisícovek mil více. Zatím za neuspokojené tři. ___ Po zhlédnutí Che: Part Two, který pokračování revoluce nerozšiřuje(!), jsem u prvního filmu pevně usazen na 50%. (04.01.2009)

O tomhle kámošovi Fidela a symbolu všech revolucionářů už jsem lecos četl, lecos slyšel a tak jsem si řekl, že nastal i čas na Soderberghův film s Torem v hlavní roli. Hned na začátku je divák zaplaven několika daty v nichž film přeskakuje a to na hodně kratičké stopáži, takže podle mně dějin neznalý divák vůbec chvilkami neví co se děje... Prolínání pak naštěstí zvolní nicméně se časy střídají v celém filmu dále. Celý film je vlastně vzpomínkami Che vyprávěnými během rozhovoru s novinářkou. Dojde tedy hodně na politiku a obhajobu invaze na Kubu, stejně jako vzpomínka na boje zprvu několika málo statečných 80 revolucionářů - povstalců k nimž se potupně přidávají další lidé vzplanuvší myšlenkou revoluce. Těm kdo mne znají asi nemusím říkat, že mne více než slovní bitky Che se zástupci ostatních zemí na půdě OSN bavily záběry z džungle a ,,dobívání'' Kuby. Bohužel i tam film začal nudit. Che je nám prezentován jako dobrák od kosti, milovník vesničanů, pravdy, filozof... Na boje prakticky nedochází protože všechny ty farmy jsou vlastně revolucionáři ,,osvobozeny''. K bitce dochází až v závěru a musím uznat, že ta celkem ušla. Skutečně jsem se divil podobě Del Tora s Ce Guevarou! :-). Těžko mohli sáhnout po někom lepším! Tora obdivuji za jeho schopnost dát jakoukoliv roli na max, tady i za to že většinu filmu běhá v zelných montérkách neustále mokrých od potu. Upřímně ale jsem čekal něco víc. Dostal jsem jen to co jsem věděl. Film ve mně nezanechal žádnou nějakou větší emoci, nebo pocit pochopení s tím co bylo záměrem Fidela Castra, Che Guevary, Camila Cienfuegose a dalších... Proč byl Che tak zapálen pro myšlenku revoluce atd...Přitom celková stopáž, je celkem velkorysá. Rozhodně jsem nečekal, že budu ohromen natolik, že si hned poběžím koupit tričko s revolucionářem, ale chtěl jsem dostat víc. Navíc film končí tak nějak neúplně. Není tam nic o jeho smrti, žádný doslov nic... Vím, že po tomto filmu je ,,dvojka'', ale nevím jestli mám potřebu ji vidět. Uvidíme. Dávám za tři doutníky, ale navlhlé! * * * (25.03.2017)

Zajímavé. Během jednoho měsíce můžeme v kinech vidět hned dva dvoudilné živtopisné filmy - Che Guevara a Veřejný nepřítel o Mesrinovi. Oba dva mají první části z dvoudílného vyprávění založené na velkém množství útržkovitých scének z velmi bohatých životů mužů o nichž se točí a Jak Veřejný nepřítel č.1 - první část, tak i Che-Argentina jsou dost těžko pochopitelné bez znalosti historie a snadno se v nich člověk ztratí. Tady ovšem podobnost naštěstí končí, protože Che-Argentina nepotřebuje tolik samoúčelné brutality a je mnohem sympatičtější kousek, než první část Mesrina. Ale ta roztříštěnost, je potřeba si na komplexnější hodnocení počkat ještě na druhý díl. Ovšem ten upocený look revolucionářů nemá chybu. 70% (08.01.2009)