Humans

1. série Už dlouho jsem se chystal na švédský originál, ale než jsem se k tomu dokopal, tak přišla britská "předělávka" a já se rozhodl pustit raději do ní. A nelituji, ani trochu. Roboti jsou moje oblíbené téma a koketování s myšlenkou umělé inteligence a její vytvoření patří mezi to nejoblíbenější. V centru příběhu je obyčejná britská rodinka, která si do domácnosti pořídí zdánlivě obyčejného robota - synta - který by měl zastat domácí práce a ulehčit jim život. Jenže jak se příběh rozvíjí, tak zjišťujeme, že tento synt je všechno, jen ne obyčejný a jeho stejně neobyčejní přátelé se ho snaží najít. Svůj zájem na umělé informaci však má mnohem více skupin a tak se postupně stahuje smyčka a blíží se zajímavé rozuzlení. Humans mě bavil od pilotního dílu až do konce a vždy jsem nedočkavě čekal na pokračování. Líbilo se mi zpracování syntů, hercům v čele s Gemmou Chan jsem ty roboty věřil. Robotí logika mě dostává a baví. Pomohla také absence absolutního zla, nikdo totiž neodkrývá karty úplně a tak až do konce vlastně nevíme, co se ještě může stát. Rozhodně jsem rád, že se seriál dočkal prodloužení a už se těším, až budu sledovat jeho druhou řadu. 2. série Druhá série je možná ještě lepší než ta první. Rozvíjí spoustu zajímavých nápadů a celkově se nebojí odstraňovat vyčerpané postavy a linky. Roboti se chystají na svou revoluci a nejde nefandit postavám jako Niska, Leo nebo Max. Lidi sice hrajou podstatnou roli, ale je o něco těžší jim fandit. Mě si jediného získala Mattie. závěr byla pěkná divočina a jsem opravdu zvědav na to, co přinese další série. 3. série Je škoda, že tvůrci netušili, že třetí řada bude jejich poslední, protože by bylo fajn, kdyby se seriál dočkal lepšího zakončení. Takhle bohužel zůstane pachuť po konci, který nechal všechno otevřené a nabízel mnoho směrů, kterými se dalo vydat. A to je vážně škoda, protože jinak mě Humans bavili. (09.08.2015)

Plně funkční synth Odi se zvláštním erotickým programem by nebyl k zahození. 1) Po první řadě jsem byl poněkud rozčarován. Uvítal bych spíš, kdyby nebylo jasné, co se s Míou děje a kdyby tvůrci víc přistoupili na hitchkockovskou hru tušené temné hrůzy, než na polopatické seriálové servírování. Nicméně ve druhé řadě jsem si zvykl._____ 2) Je zajímavé, jak nevnímáme umělou inteligenci jako samostatnou entitu, pokud není doprovázena lidským tělem. Naše fascinace lidskou schránkou působí archetypálně až esotericky. Made in our image. Out of our control._____ 3) Z pěkných kluků mě zaujali 29letý Sam Palladio (člověk Ed, kterého miluje Mia), 28letý Will Tudor (blonďatý poškozený robot Odi) a 31letý Marshall Allman (šéf firmy Khury)._____ 4) 13. 2. 2019. Ve třetí řadě se zdůraznilo humanistické poselství. (17.05.2017)

PO TŘECH ČÁSTECH: Ex Machina na pokračování, ovšem v zajímavějších kulisách a s mnohem tíživější atmosférou. Záměrně ale nepíši "s lepšími herci" - zatím. Vlastně to celé téměř vypadá, jako by se jednalo o nepřiznaný televizní sequel zmíněného filmu, i když jde paradoxně o remake jednoho staršího seriálového kousku... Šíleně mě to baví, veliké doporučení. (14.07.2015)

Celou dobu (8 dílů první série) jsem nestačil žasnout nad některými promyšlenými a propracovanými detaily. Od prvopočátku mě ale taky pro změnu v negativním slova smyslu šokovala necitlivá práce s hudbou. Nasazovala se a zejména ukončovala naprosto bez přemýšlení, ostře a nečekaně. Kvůli tomu bych ale ještě nedal poměrně nízké hodnocení. Ty hlavní důvody jsou vlastně dva: 1. Ke konci to bylo zbytečně roztahané, jaksi uměle nastavované. Zbavil bych to balastu a udělal z toho místo osmi sedm svižnějších, zábavnějších dílů. 2. Vytratili se z toho odmítači a ze všech lidí byla ke konci bláhová, ku pomoci připravená Sluníčka. To mě opravdu silně iritovalo. Holky, co Anitě nemohly přijít na chuť, prostě proto, že to byla nevyzpytatelně působící mašina, která jim v jejich vlastním domě věčně dýchala za krk, mě bavily. Jakmile se nad ní ale ustrnuly a začaly jí (taky) pomáhat, tak se to pro mě stalo nudným a nezáživným. (25.05.2016)

Tak nakonec z toho není zajímavý a zajímavě vypadající seriál, ale jen pšouk. Začátek byl ještě skutečně slibný, mezi lidmi běžně dostupné spotřební zboží - humanoidní robotiční sluhové, přičemž jejich tvůrce zanechal na světě ještě několik o něco vylepšených vzorků - syntetiků s vlastním vědomím. Jak na to zareaguje společnost, mít kolem sebe místo "topinkáčů" najednou skutečně myslící tvory s vlastním vědomím, nové živé bytosti, jenž nevznikly přímým dílem přírody, ale byly vyrobeny? Samozřejmě jsou tu ti, kteří něco takového do společnosti pustit nemohou a nesmí, ti, kteří pod tíhou zkušeností nové tvory přijmou do společnosti, a ti, kteří mají vlastní cíle a plány, jak honby za umlčením a popřením skutečnosti využít. Tak takhle nějak vyzníval začátek... ~~~ Postupem času se ale celá tahle zajímavá premisa vytrácela na úkor záchrany ústředních syntetiků, nesmyslného jednání a rozhodování lidské rodinky a zvratů, vznikajících jen na základě nutnosti nějak seriál protáhnout. Ke konci už se nesmyslně začali chovat takřka všichni a celá lidská rodinka mě už začínala svojí zbytečností, plytkostí a vyšisovaností v příběhu docela slušně štvát a překážet. No a poslední díl jen tohle celé podtrhl - další ukázka něčeho, co mělo zajímavý nápad, poslaný postupem času ke dnu hloupostí zvratů a jednání postav. Po první sérii je to pro mě také poslední série. ~~~ PS: Nejlepší herec série: Will Tudor ztvárňujícího Odiho (aneb nejlepší syntetik byl ten porouchaný). (08.08.2015)