Teória veľkého tresku

Dlouho jsem čekal, až se na sitcomovém poli objeví něco, co mne dostane podobně jako Přátelé. Ti zůstali sice nedostižní, ale partička nadprůměrných fyziků se jim silně přibližuje, přestože koncept je trochu jiný. Pokud bych měl být kritický... nechci se nikoho dotknout, ale jak si tak vzpomínám na některé astrofyziky, které jsem potkával na koleji, tak ti neměli s Sheldonem nic společného. Kromě svého oboru se nevyznali v ničem, rozhodně ne v historii jako Dr. Cooper, stejně tak jako on nesdíleli jeho vášeň pro hygienu. Naopak, fyzika poznáte na dálku, i pokud máte naprosto průměrně vyvinutý čich. (18.04.2011)

No co si budem povídat, první série je prostě absolutně kulervoucí řežba, sice mi chvilku trvalo než sem si zvyk na postavy, což trvalo tak 4 díly, ale pak sem se řezal smíchy u každýho dílu a Sheldona si prostě nejde neoblíbit, stejně jako prasáka Howieho a Leonard s Rajem a Penny je skvěle doplňujou, po první sérii fakt nebylo co řešit a já začal hledat 6* v hodnocení, ale po 4 hodinách sem to vzdal, ale ono to nakonec až takovej problém nebyl, protože druhá série přináší trošku vystřízlivění, snaha o co nejvíc hlášek a vtipů tu je stále, ale tak nějak se už opakujou a nevyvolávaj takovou zábavnost, jako tomu bylo předtim a hlavně mi přišlo, že ta snaha o hlášky je trošku křečovitá a předvídatelná, takže vlastně člověk ví co postava řekne, ještě než to řekne a ztrácí se moment překvapení, ale i tak nemůžu říct, že bych se u druhý série nebavil, jen neni rozhodně tak dobrá jako ta první (27.02.2009)

Nesmělý, Otravný, Sebevědomý a Koktavý potkávají Nádhernou a začíná příjemný sitcom, kterému sudičky určily, aby se z něj postupem času stal až neuvěřitelný fenomén. Někdy šablonovitý a neoriginální, jindy upřímně vtipný, ale ve své podstatě dostatečně nenásilný na to, aby dokázal spoustu let adekvátně bavit. Dříve nebo později se ale každé téma vyčerpá a protože se tvůrci ke krokům, které by hlavní postavy posunuly o něco dál, odvažují jen jednou za několik sezón, tuhl mi u tohoto třesku úsměv už ve třetí sérii. Nečekanou záchranou jisté úrovně se tak pro celý seriál stal postupný příchod ženských vedlejších postav, nohy mu naopak čím dál víc podrážejí opakované vtipy (nesnesitelný running joke s Howardovou matkou) a rutina, se kterou jsou od určité doby sázeny Sheldonovy monology. Zkrátka a dobře si s touhle partou moc nevím rady. Díky zprvu fantastické (a posléze alespoň přiměřeně spolehlivé) Amy a tomu, jak dokáže Kaley Cuoco jako Penny stále všechny strčit se stoickým klidem do kapsy, se pořád občas pobavím. Na druhou stranu Leonard, Howard i Rajesh mi už pořádně dlouho přijdou jen jako figurky snaživě předříkávající očekávané repliky, nehledě na v pozdějších sezónách nepochopitelně protěžované kopyto Stuarta. Po šesti letech se čtvrtá hvězda, snad z nějaké nostalgie, ještě zuby nehty držela, od sedmé sezóny dál jde ale jen a pouze o mlácení prázdné slámy, takže dlouholetý soucit ztrácím, tím spíš, že desátý a jedenáctý rok jsou ospalostí až trapností vážně k uzoufání. U seriálu jsem ale zůstal až do samého konce. Přímá úměra průměrnosti a nevtipnosti s rekordy sledovanosti mě fascinovala tím víc, čím méně jsem ji chápal. (03.10.2008)

"Je to Pennyina spálňa. Tam bolo veľa mužov." Chápem, že mnohých partia neschopných a v reálnom živote relatívne stratených a detinských geekov permanentne vytáča. Aj mne dlho trvalo, kým som si na ňu zvykol. Spočiatku mi pripadali silene vtipní. Taký ten štýl, kedy sa publikum smeje, ale ja sa maximálne usmievam. No s pribúdajúcimi sériami, ako si boli scenáristi, režiséri a samozrejme herci čoraz istejší v detailoch a začali sa s tým hrať, sitkom nabral na dynamike a humore. Mnohé scény pre mňa skultovneli (Rajove rekordy v dĺžke trvania prekonávajúce odmlky v planetáriu počas rozlúčky s divákmi) a mnohé nápady sú božie (šermovanie prackami na opasky v tvare svetelných mečov). Herci sú sympatickí, zjavne sa mali radi a natáčanie spoločných scén si užili. Postavy sú originálne, každá je iná, vďaka čomu medzi nimi vládne divoká interakcia a tešíte sa na ich spoločné scény (Sheldon vs. Penny, ktorí spolu v podstate svojím spôsobom počas jedenia pizze nechtiac vyriešili ľudstvom nikdy nevyriešenú Teóriu strún). Mám dojem, že sa tu stretla fakt dobrá partia ľudí (o čom svedčia aj už legendárne tanečné vystúpenia nie priamo v seriáli, ale pred živým publikom počas natáčania) a aj práve vďaka odlišnosti postáv zaujali aj postavy, ktoré by samé osebe nemali šancu a liezli by skôr na nervy alebo by boli trochu zbytočné, avšak v kombinácii s radikálne odlišnými charaktermi iných postáv bodovali. Nikdy mi tu príliš nesedeli popkultúrne odkazy, zmienky o komiksoch a cameá; na údajne tak inteligentné postavy mi tieto veci pripadali jednoduché a prízemné, aj keď musím uznať, že minimálne na štvoricu Flashov len tak nezabudnem („Presne kvôli TOMUTO som vravel, že by bolo fajn urobiť poradu.“). V neposlednom rade oceňujem hlášky ("Nechcem ťa odsudzovať, ale toto robia psychopati." alebo "Priateľstvo sexom nepokazíš, to je ako pokaziť zmrzlinu kúskami čokolády.") a to, že mnohé veci boli na úrovni a patrične dojemne ukončené (Howardova mama alebo samotný koniec, kedy tvorcovia vedeli, že nebudú pokračovať a tak sa podľa toho zariadili). A to, akú prekvapivo dôležitú súčasť tejto čudnej, ale o to pôvabnejšej komunity tvorilo jedlo (čím sa mi opätovne potvrdilo, že film alebo seriál s jedením a varením z princípu nemôže byť zlý, čo ostatne vedel už Hitchcock). Teória veľkého tresku je o priateľoch. To pokladám za dôležité zdôrazniť, pretože máte plno sitkomov postavených na nepriateľstve resp. totálnej odlišnosti. Nech už ale sú hrdinovia akokoľvek odlišní a robia si zo seba srandu a vzájomne sa doberajú, nakoniec zostávajú priateľmi, ktorí si pomáhajú a držia palce. A to dokonca aj Sheldon. A to už je čo povedať. "Kto to je? Green Arrow?" - "Ehm, Green Lantern." - "Aký je v tom rozdiel?" (13.03.2020)

Nesnášel jsem to. Pár let předtím jsem ujížděl na Himym, ale Big Bang sem prostě nikdy sledovat nechtěl. Doteď nechápu proč, předsudky jsou prostě asi silná zbraň. A přitom je to tak fajn parta, kterou snad netřeba představovat, vždyť kdo by neznal třeba jen ze sociálních sítí výstředního Sheldona, krásnou Penny, sympatického Leonarda a zbytek intošů/nerdů. Jelikož za oběma zmíněnými seriály stojí víceméně stejní tvůrci (Chuck Lorre), tak v jednotlivých sériích určitě rozpoznáte nespočet podobných znaků (replikuje se i z Přátel), ovšem hlavní téma těchto sitcomů pochopitelně stejné není. Už je proto, že se jedná o partu vědců (až na jednoho a Penny to není :D)a že od třetí série přichází nastálo do Big Bangu dva nové ženské charaktery (Amy a Bernadette). Jako pořádný kultovní seriál nabízí přehršel dílů narvaných humorem, ať už tím jednodušším ovšem i tím inteligentním, bezpočet vtipných a legendárních výměn názorů, cameií známých osobností atd. Co mě navíc fascinuje přímo u Big Bangu je fakt, že kvalita s přibývajícími sériemi neklesá, tak jak se to bohužel u Himymu děje a může mít tedy i delší trvanlivost. 279 prakticky nesmazatelných epizod v mém životě.Obecně je rarita, že sitcom dovrší 12. sezónu s původním obsazením (zdravím neméně boží Dva a půl chlapa), milionové platy hercům zkrátka dělají své. Jenže Big Bang si stále držel svojí přes 10 milionovou sladovanost a každý díl byla událost. Logicky zvláště ten úplně poslední, který bych zfleku napsal mezi nejlepší ukončení velkých seriálů. Za ty roky v oblíbenosti parta geeků u mě možná překonala i ten adorovaný Himym. Nádhera a jsem rád, že to tvůrci nedřenili až do starobince. Sitcomů podobného ražení a věhlasů už dle mého bude méně a méně.. | S1: 5/5 | S2: 5/5 | S3: 5/5 | S4: 5/5 | S5: 5/5 | S6 : 5/5 | S7: 5/5 | S8: 5/5 | | S9: 5/5 | S10 : 4/5 | S11: 4/5 | S12: 4/5 | ....100% (23.01.2014)