Thor

Průměrná a notně vyšeptalá comicsárna. Sympatické dění na Asgardu vytrvale neutralizuje zoufalství na Zemi, kde nudí akce, nefungují emoce a otravuje dokonce i oscarová Natalie. Postavy jsou fajn a koncept není marný, ale vykastrovaný výsledek nesahá letošním X-Menům nebo Kapitánovi ani po pás. A Marvel by už se mohl na svými hrdiny ustrnout a alespoň jednomu dopřát sex s jeho vyvolenou - těch smrtí, odloučení a odkládaných milostných vyznání už je na jednu partu testosteroňáků nějak moc :) 55% (11.09.2011)

Simply MARVELlous. Hammeroid od pana Shakespeara přichází: v temném Arsgardu ho zdobí mytologické kořeny, freudovské motivy, vášeň a zrada, mezi pozemskými červy hází falickým symbolem a hláškami. Branagh famózně kočíruje oba světy, zdatně mu v tom pomáhá vyrýsovaný endomorf Hemsworth, nadšená astrofyzička s étosem roztleskávačky Natalie Portman a především můj největší oblíbenec, agent Coulson ze S.H.I.E.L.D.U. , který má marvelácké superhrdiny jako obzvlášť zrůdnou mateřskou školku:) (25.04.2011)

Pravá a nefalšovaná MARVEL tragedy, v tom nejlepším slova smyslu!!! Nejpohádkovější komiksová adaptace široko daleko. Neokoukaná variace na Shakespearovské tragédie se srdcem na pravém místě. Tam kde už jedničky a nuly nestačí přichází ke slovu charaktery z masa a kostí a to z Thora dělá možná sympatičtější postavu než je Tony Stark. Byť v ne zrovna atraktivně oslnivých kulisách. Zpoza rohu sice vykukuje Superman nebo Den, kdy se zastavila země, ale ve výsledku na tom nesejde, protože Thor vládne jak Mjolnir-em, tak hodně osobitým kouzlem. Za Asgard! Za Chrise Hemswortha! Za J. Michaela Straczynskiho! Kenneth Branagh is my MASTER now. Překvapivě chutná komiksová krmě. (28.04.2011)

Jestli Thor něco tematizuje, tak vzájemné nepochopení panující mezi nadpřirozeným světem bohů a karteziánsko-newtonovským modelem vědy, který cokoli spirituální patologizuje a zavrhuje jako nehodné seriózního zkoumání. Ve středu tohoto konfliktu tak stojí postava samotného Thora, se kterým je na Zemi nakládáno buď jako s bláznem nebo se ho, a posléze i další mytické figury, snaží lidé zařadit do nějakého známého popkulturního rámce, a jeho kladivo, které je v jednu chvíli naprosto nesmyslně označeno za družici a je kolem něj vybudována velice komplexní sestava nejrůznějších kamer, čidel, lešení a bůhvíčehoještě, mající za úkol jej nějakým způsobem analyzovat. Samozřejmě se tyhle snahy uchopit něco mytického technikou ukazují jako neproduktivní a směšné, stejně jako jakýkoli pokus racionalizovat cokoli božského. Odpovědí nakonec je, že vědu musí v klíčových otázkách zastoupit, jakožto ultimátní tvůrčí síla, láska, což je samo o sobě hezké, jen kdyby to ale v tomhle filmu všechno nestálo na těch nejotřepanějších žánrových klišé a nevěrohodných vnitřních proměnách hrdinů. Je mi jasné, že Thor je v jádru především pohádkou o dospívání jednoho kluka, ale kdybych měl dětem něco v tomto duchu vybrat, mnohem mnohem radši bych zvolil třeba disneyácké Tangled, které dle mého názoru po všech stránkách funguje lépe (přestože tohle srovnání není úplně fér). (10.05.2011)

Nad Ass-gardem se schyluje k Homoragnaroku. A bodejť by ne! Vymydlení a naondulovaní Assové v kostýmech jako z gaykarnevalu se špičkují s ledovými obry, kterým ukradli holomráz a z Ódina se stal pacifistický Ghándí, jehož jediným cílem je věčný mír a láska mezi bohy a potvorami. Valhalla mu těžce zeje, protože každý Viking, co se tam kdy dostal, se raději nechal rychle pokřtít a riskl to v křesťanském pekle, kde u brány zajisté nestojí vyteplený dvoumetrový negr ve zlatém brnění s žužu módními kontaktními čočkami a kde nemusí nastoupit v bitevním šiku po boku rachitického ťamana, který svou přítomností dokonale naplňuje hollywoodskou rasovou kvótu. No, naštěstí je tu Thor! Bez trička sice vypadá jako stažený králík, co si zrovna odskočil z reklamy na spodní prádlo Victoria Secret a jeho heterosexualita je prudce diskutabilní, nicméně zato má Mjölnir, strašlivé bojové kladivisko, které určitě s pištěním vyrval z ruky přihřátého renesančního umělce, jenž s ním dotesával jemné detaily "monstrózních" přirození antických soch. Takový ultradrsný macho si nezaslouží nic menšího, než genderově vyvážit hustě přehrávající Portmanovic obludkou! Kennetha určitě nakrmili historkou, že tuto taškařici pro poďobané pubescenty objevili archeologové v latríně jednoho domu v Henley street ve Stratfordu, a když z ní odstranili nánosy hoven, zjistili nade vší pochybnost, že se jedná o prvotinu šestiletého Williama, který se již v tomto útlém věku snažil popsat podivnosti v státě Dánském. Akorát na to ještě neměl lebku. A mě nezbývá, než závěrem parafrázovat Třetího Ríšu: "Království za pořádně temnou komiksovou adaptaci s přístupností R a horší..." (08.08.2011)