Thor

Thor mi dal přesně to, co jsem si po trailerech myslel, že přijde. Nenáročnou pohodovku, která se místy nebere vážně a přejde spíše z komiksového filmu do komedie. Scény z Asgardu byly přímo magické, hned bych tam jel na dovolenou, popíjel bych s Hopkinsem, pojedl se Stevensonem a polaškoval s Jamie. Jinak Chris Hemsworth je opravdový sympaťák, role Thora mu absolutně sedla a Natálka mě opět potěšila (vypadá to, že kvůli mateřství bude tohle na delší dobu její poslední role, tak uvidíme). Snímek jako takový nenudí, pobaví (při pár scénách jsem si vzpomněl, odkud Kenneth pochází, protože to bylo znát, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu) ale až při posledních deseti minutách jsem se opravdu bavil. A to je na film, který těch minut má bez mála 12krát tolik, přeci jen málo. Ale konečně mě něco parádně navnadilo na The Avengers (nenechte si ujít scénu po titulcích!) a na Thora 2 se budu těšit. 80 %. (11.10.2011)

Když jsem se před několika týdny bavila s Patrickem Doylem, popisoval mi nadšeně Thora, ke kterému zrovna skládal hudbu, a tvrdil, že ho z pohledu diváka považuje za velmi podařený film. Ačkoliv jsem měla víru v jeho pravdomluvnost (označit některé své bývalé projekty za špatné se rozhodně nebál) i úsudek (jeho filmový vkus mi seděl), nějak jsem si nedokázala představit, jak z toho, co ukázal trailer, může vzniknout něco pozitivního. Teď už rozumím. Kenneth Branagh totiž při budování svého prvního skutečného velkofilmu prokázal, že většinou operuje s desetinásobně nižšími rozpočty, a více než na velkolepé bitvy ala Michael Bay tak vsadil na svou oblíbenou situační komiku (nabízí se srovnání s Mnoho povyku pro nic) a místy až Shakespearovsky vypjaté scény (král a jeho dva synové). Hlavně jeho zásluhou se tak Thor z běžného letního popcorňáku stává velmi příjemnou a netradiční pohádkou, která v té záplavě Marvel filmů valících se nyní do kina rozhodně nezapadne. Po dlouhé době přichází komiksový film, u kterého mi stopáž nepřišla přemrštěná a klidně bych snesla nějaký delší director's cut. (S tím by měl mít ostatně Kenneth po čtyřhodinovém Hamletovi hodně zkušeností.) Zkrátka a dobře ten nejshakespearovštější a nejvtipnější filmový Marvel, co jsem kdy viděla. Zcela vážně uvažuju, že si na něj tady v Británii do kina zajdu ještě jednou. | Dodatek 22. května 2011: Thor podruhé. Tentokrát už jsem se tolik nesmála vtipným narážkám (přece jen jsem si polovinu gagů stále pamatovala), zato jsem si znovu užívala budování oné marvelovské galaxie, ve které se všechny filmy navzájem propojují a federální agent tak při pohledu na obřího robota pronese: "Is that one of Stark's?" V tomhle duchu je také velmi zábavné sledovat, jak se při podobných marvelovských narážkách zasměje vždy jen část kina a jak 4/5 diváků odejdou hned během první minuty závěrečných titulků. Těch, kteří vědí, že sáhodlouhým seznamem lidí, kteří se na filmu podíleli, příběh ještě nekončí, je málo a onu poslední (po-titulkovou) scénu filmu s Hiddlestonem, Skangardem a Jacksonem nás tedy vidělo asi jen dvacet. Thor will return in The Avengers a já už se teď těším. (25.04.2011)

Extrémní klady: Film který má srdce na pravém místě a velmi dobře to o sobě ví. Hlavní herečtí představitelé, fenomenální vizuální efekty a neskutečná pompéznost "snové části". Extrémní zápory: Příliš divoké, neucelené, film neví co vlastně chce být, jednoduché a lehce vypočítavé (tvůrci moc dobře znají svůj potenciál a nejdou za hranu ani za živého boha - sázka na jistotu), poměrně klišoidní. Rozhodně dost nevyrovnaný kousek a těžkotonážní mix různých stylů a žánrů. Je to zajímavé, leč nekonzistentní a možná i přeplacané. (13.09.2011)

Na to, že je to vlastne nepriznaný remake Masters of Universe (akurát hrdina nemá až tak gay kostým), je to celkom fajn. Mohla z toho byť stupídna nekonzistentná báchorka, Branagh to ale prekvapivo pevne udržal pod kontrolou a výsledok je sympatická komiksová rozprávka s obstojným tempom. Akurát tomu chýba nejaký skutočne strhujúci alebo vizuálne úchvatný moment. Hemsworth celkom v pohode, ale na Downeyho nemá ani náhodou. (Btw., spomínať Šejkspíra v súvislosti s touto psychologicky plochou, predvídateľnou a priamočiarou srandičkou je veľká odvaha.) (04.05.2011)

Branagh je náramný pašák, moc dobře ví, že ani oddychový popcorn nemůže být čistě jen o akci pro akci, ale že to chce emoce skrze (skoro shakespearovskou) osudovost, (skoro shakespearovský) humor v úzkém svazku s nadsázkou (uvedené platí pro verzi v původním znění, dabing může nadsázku i humor nechtíc lehce pohřbít) a samozřejmě i nějaký ten herecký talent od zúčastněných... Prostě vše potřebné, aby nešlo pouze o efektní vymytí mozku „po americku“, ale o regulérní; byť samozřejmě logicky stále jen odpočinkový; film se vším všudy. A to Thor nejenže zvládá po celý čas projekce, ale pohodový dojem zůstává zachován i po odchodu z kina, což již dnes nebývá zvykem. Více z naivní komiksové předlohy, znásilňující severské mýty a legendy, vytřískat nešlo. Jediné co mi není jasné s ohledem na budoucí plány je, proč se finální pád neodehrál v opačném gardu? (27.04.2011)