Thor

Viz Radek99. Možná je mé zklamání způsobené přílišným očekáváním na základě slušných až nadšených ohlasů, ale i když jsem čekal jenom oddechový letní blockbuster, překvapilo mě, jak moc je to myšlenkově mělké a snadno zapomenutelné. Jediným kladem je nadhled Kennetha Branagha, který si moc dobře uvědomoval, jakou stupiditu točí, a nebral se moc vážně. Na druhou stranu toho žánrového balastu a patosu je tam na můj vkus příliš. Opravdu jsem nečekal, že se mi víc budou líbit Snyderovi Strážci... Celkový dojem: 40 %, a to ještě směrem k plusu ovlivnila mé rozhodování půvabná Natalie Portman. (06.10.2011)

Po rozpačitých trailerech, 3D konverzi a dabingu, jsem se nakonec Thorovi v kině vyhnul. Teď zpětně to mrzí, neb Branagh předložil parádní komiksovku, která si odskočila z módního proudu strojových psychoanalýz hrdinné mysli, a namísto toho nechala na Zemi přistát sympaťáka, který vše řeší s odzbrojující kombinací nadpozemské naivity a vypracované svaloviny. Postavičky jsou ploché jako málokdy, ale herci jsou vynikající, parádně to odsýpá, srší to humorem (a na Asrgardu) i pořádnou pompézností. Sequel, prosím! (29.08.2011)

Je mi už jasné, proč shakespearovský tvůrce Kenneth Branagh do toho šel. Všechny scény z Asgardu totiž vypadají jako velenákladné divadelní představení, se zajímavými postavami, velikou osudovostí, zradou, závistí a žárlivostí. Asgard, se svojí megalomanskou architekturou a veškerou pompézností, bavil nejvíce, episoda ze Země díky dobrým hercům potěšila také, i když se nemohu zbavit dojmu, že ze skutečnosti „divící se Thor mezi lidmi jako slon v porcelánu“ šlo vytěžit více bezděčného humoru. Chris Hemsworth sympaťák každým coulem, Hopkins konečně po delší době v roli, která mu sedí nejlépe, tyhle noblesní postavy, to je jeho parketa. Celkově příjemně strávené 2 hodiny a nebránil bych se pokračování. (08.05.2011)

Jestli Thor něco tematizuje, tak vzájemné nepochopení panující mezi nadpřirozeným světem bohů a karteziánsko-newtonovským modelem vědy, který cokoli spirituální patologizuje a zavrhuje jako nehodné seriózního zkoumání. Ve středu tohoto konfliktu tak stojí postava samotného Thora, se kterým je na Zemi nakládáno buď jako s bláznem nebo se ho, a posléze i další mytické figury, snaží lidé zařadit do nějakého známého popkulturního rámce, a jeho kladivo, které je v jednu chvíli naprosto nesmyslně označeno za družici a je kolem něj vybudována velice komplexní sestava nejrůznějších kamer, čidel, lešení a bůhvíčehoještě, mající za úkol jej nějakým způsobem analyzovat. Samozřejmě se tyhle snahy uchopit něco mytického technikou ukazují jako neproduktivní a směšné, stejně jako jakýkoli pokus racionalizovat cokoli božského. Odpovědí nakonec je, že vědu musí v klíčových otázkách zastoupit, jakožto ultimátní tvůrčí síla, láska, což je samo o sobě hezké, jen kdyby to ale v tomhle filmu všechno nestálo na těch nejotřepanějších žánrových klišé a nevěrohodných vnitřních proměnách hrdinů. Je mi jasné, že Thor je v jádru především pohádkou o dospívání jednoho kluka, ale kdybych měl dětem něco v tomto duchu vybrat, mnohem mnohem radši bych zvolil třeba disneyácké Tangled, které dle mého názoru po všech stránkách funguje lépe (přestože tohle srovnání není úplně fér). (10.05.2011)

Ja som úplne unesený. Komiksovka dostala konečne iný rozmer. Napodiv vyšlo to, voči čomu boli mnohí skeptickí, keď sa štúdiá nebáli zaexperimentovať a zveriť takúto látku do rúk režisérovi, ktorý je v akčnom žánri úplný zelenáč. Branagh však dokázal svoju všestrannosť a naposledy niečo podobné ukázal Singer s X-Menmi. Presne toto je to, na čo sa oplatilo desať rokov čakať. Dvojka na seba určite nenechá dlho čakať, len sa obávam toho, že podobne ako Singer, aj Branagh bude chcieť svoje dielo nechať výnimočným a tržbami posadnuté štúdiá budú chcieť natočiť pokračovanie aj cez mŕtoly na úkor všetkého ostatného. Venujme sa teraz ale tomuto snímku. Prakticky vo všetkých aspektoch je film odlišný od bežného komiksového hraného filmu. Okrem nesmierne pulzujúcej akcie a skvelo zvládnutým efektom, vyblýskaných a dotiahnutých do posledného detailu, úžasnej kamery a strhujúcej hudby, dostal film tretí rozmer nielen do priestoru, ale aj do hĺbky a kvality scenára a charakterov postáv. Branagh zvolil prístup, ktorý je naozaj neobvyklý a ktorý je hlavne pri takomto type filmu ozajstnou raritou. Chce to odvahu žiadať o divadelné výstupy hercov v akčnom filme a zároveň presadiť takmer všetky prvky typickej tragédie do tak očakávaného letného blockbusteru. Branaghovi to ale vyšlo všetkými desiatimi. A ešte malý dodstok k hercom, Hemsworth a Hiddleston na pľaci bezkonkurenční. No a do akej miery sa film drží predlohy mi je momentálne ukradnuté, ale myslím, že tentokrát je asi lepšie ostať nezaujatý. Pretože vďaka tomu som si film naplno užil, a to aj bez 3D porcie, takže si dovolím tvrdiť, že v kine by to bolo na plných päť. 95%. (04.11.2011)