Thor

Hm, překvapivě v některých momentech nesedící Natálka (fuj, vůbec mi to nejde z úst), jinak ale typický zástupce komiksové vlny, okořeněný o povznesený, divadelní Branaghův styl, který se nejvíc projevuje v osudovosti a vzhledu Asgardu. Bral bych ho i jako režiséra dvojky, ale nijak mi nebude vadit ani změna. A taky mající jednoho z nejsympatičtějších a nejcharsimatičnějších komiksových hrdinů. Hemsworth je prostě dokonalý Thor. Loki v podání Hiddlestona taky velmi věrohodný a napojení na Avengers čím dál zřetelnější. Zamrzí jen pro komiksy častá a obvyklá absence nějaké pořádně nářezové akce, ale jelikož se děj odehrává v takovém zapadákově, není se čemu divit. Aspoň že tam byla ta úžasná scéna s Jotunheimu. Ostatní bohové ale trestuhodně přehlížení a proto i dost zbyteční. Ale celkově díky hláškám, mytologii a sympatickému obsazení další fajn představovačka. Za 4 (16.09.2011)

Jestli Thor něco tematizuje, tak vzájemné nepochopení panující mezi nadpřirozeným světem bohů a karteziánsko-newtonovským modelem vědy, který cokoli spirituální patologizuje a zavrhuje jako nehodné seriózního zkoumání. Ve středu tohoto konfliktu tak stojí postava samotného Thora, se kterým je na Zemi nakládáno buď jako s bláznem nebo se ho, a posléze i další mytické figury, snaží lidé zařadit do nějakého známého popkulturního rámce, a jeho kladivo, které je v jednu chvíli naprosto nesmyslně označeno za družici a je kolem něj vybudována velice komplexní sestava nejrůznějších kamer, čidel, lešení a bůhvíčehoještě, mající za úkol jej nějakým způsobem analyzovat. Samozřejmě se tyhle snahy uchopit něco mytického technikou ukazují jako neproduktivní a směšné, stejně jako jakýkoli pokus racionalizovat cokoli božského. Odpovědí nakonec je, že vědu musí v klíčových otázkách zastoupit, jakožto ultimátní tvůrčí síla, láska, což je samo o sobě hezké, jen kdyby to ale v tomhle filmu všechno nestálo na těch nejotřepanějších žánrových klišé a nevěrohodných vnitřních proměnách hrdinů. Je mi jasné, že Thor je v jádru především pohádkou o dospívání jednoho kluka, ale kdybych měl dětem něco v tomto duchu vybrat, mnohem mnohem radši bych zvolil třeba disneyácké Tangled, které dle mého názoru po všech stránkách funguje lépe (přestože tohle srovnání není úplně fér). (10.05.2011)

Pro lidi s fantazií a schopností interpretovat svou fantazii do obrazové podoby mám velkou slabost. Tenhle film by měl být kámoš s každým, s klukama, s holkama, ale i s dětma, protože je tam všechno, dobrodružství, napětí, souboje, humor, láska, pohádkovost. Ne vážně v kolika filmech máte takovýhle mix ? Počet vzpomínaných filmů klesá, co ? A to není všechno v kolika filmech máte takovýhle mix vydařený ? Hmm, aha a najednou se zjišťuje, že z těch hald filmů co existujou tohle všechno splňuje jen zoufale málo snímků. Herci to je další hitparáda, Natálka, Anthony, Stellan a jasně že Chris i když mě teda ta jeho vymakaná postava dost šokla, ten je snad ještě dokonalejší než já. Všichni herci mě přišli neskutečně přirozený, jako kdyby v tom filmu od narození žili. Film má v sobě pohodu, pozitivní energií a úžasnou lehkost bytí. (06.05.2011)

Branagh je náramný pašák, moc dobře ví, že ani oddychový popcorn nemůže být čistě jen o akci pro akci, ale že to chce emoce skrze (skoro shakespearovskou) osudovost, (skoro shakespearovský) humor v úzkém svazku s nadsázkou (uvedené platí pro verzi v původním znění, dabing může nadsázku i humor nechtíc lehce pohřbít) a samozřejmě i nějaký ten herecký talent od zúčastněných... Prostě vše potřebné, aby nešlo pouze o efektní vymytí mozku „po americku“, ale o regulérní; byť samozřejmě logicky stále jen odpočinkový; film se vším všudy. A to Thor nejenže zvládá po celý čas projekce, ale pohodový dojem zůstává zachován i po odchodu z kina, což již dnes nebývá zvykem. Více z naivní komiksové předlohy, znásilňující severské mýty a legendy, vytřískat nešlo. Jediné co mi není jasné s ohledem na budoucí plány je, proč se finální pád neodehrál v opačném gardu? (28.04.2011)

Nejnovější americká sci-fi pohádka se zásluhou Branaghovy režie nepropadá do kýče hollywoodské akční mytologie přeplněné stereotypem prázdných scén a hluchých dialogů. Překryta jsou i slabší místa scénáře zejména v první části filmu. Velá témata, skutečná, ne hluchá láska, hluboký cit, ne abstraktní rozžvanění, zprvu mlhavé téma souboje blíže nepopsaného systému světů opírajícího se o starogermánskou (vikingskou) kosmogonii a mytologii těží z mimořádně kvalitních hereckých výkonů (Portmanová, Hopkins, další australský objev Hemsworth) a pochopitelně i trikových možností současného hraného filmu. Sympatický je i otevřený "nehappyandový" konec. THOR se sice nedotýká nebes dosažitelných vrcholů umění, ale i s vědomím právě popsaných hluchých míst si zachovává vysoký nadstandard žánru. V současné situaci světového hraného filmu - stále narůstající propasti mezi kasovně diváckou a festivalovou nonartificiální filmovou tvorbou - to není zase tak málo. (30.05.2011)