Thor

Jestli Thor něco tematizuje, tak vzájemné nepochopení panující mezi nadpřirozeným světem bohů a karteziánsko-newtonovským modelem vědy, který cokoli spirituální patologizuje a zavrhuje jako nehodné seriózního zkoumání. Ve středu tohoto konfliktu tak stojí postava samotného Thora, se kterým je na Zemi nakládáno buď jako s bláznem nebo se ho, a posléze i další mytické figury, snaží lidé zařadit do nějakého známého popkulturního rámce, a jeho kladivo, které je v jednu chvíli naprosto nesmyslně označeno za družici a je kolem něj vybudována velice komplexní sestava nejrůznějších kamer, čidel, lešení a bůhvíčehoještě, mající za úkol jej nějakým způsobem analyzovat. Samozřejmě se tyhle snahy uchopit něco mytického technikou ukazují jako neproduktivní a směšné, stejně jako jakýkoli pokus racionalizovat cokoli božského. Odpovědí nakonec je, že vědu musí v klíčových otázkách zastoupit, jakožto ultimátní tvůrčí síla, láska, což je samo o sobě hezké, jen kdyby to ale v tomhle filmu všechno nestálo na těch nejotřepanějších žánrových klišé a nevěrohodných vnitřních proměnách hrdinů. Je mi jasné, že Thor je v jádru především pohádkou o dospívání jednoho kluka, ale kdybych měl dětem něco v tomto duchu vybrat, mnohem mnohem radši bych zvolil třeba disneyácké Tangled, které dle mého názoru po všech stránkách funguje lépe (přestože tohle srovnání není úplně fér). (10.05.2011)

Komiks podle Shakespeara? No, vlastně proč ne. Akce je slušná (v první „tmavé“ třetině jí ale podráží nohy 3D), příběh se vyvaruje přílišných logických lapsů a Thor se během filmu vyprofiluje v jednoho z největších žánrových sympaťáků. Využití postav je ale sporné. Zatímco „trojúhelníku“ na hradě (král a dva synové) dává Branagh prostoru dostatek, ostatní postavy nechává nedůstojně paběrkovat (což je extrémně znát především na žalostném představení Thorových spolubojovníků). Režijně se Branagh se svou „první velkou akcí“ popral celkem srdnatě, jisté rezervy ale zakrýt nedokázal (špatné zpomalovačky, nevhodné zkosené úhly). Spíše velkolepější pilot seriálu, nežli plnohodnotný film, který nabízí více herectví, než je na žánr zvykem. Ve zkratce: Thor je svým vyrovnaným tempem o něco lepší, než druhý Iron Man, první Iron Man ale fungoval lépe coby celek a Neuvěřitelný Hulk zase nabídl o chlup vydařenější akční scény. Přijatelných 70%. (20.04.2011)

Po rozpačitých trailerech, 3D konverzi a dabingu, jsem se nakonec Thorovi v kině vyhnul. Teď zpětně to mrzí, neb Branagh předložil parádní komiksovku, která si odskočila z módního proudu strojových psychoanalýz hrdinné mysli, a namísto toho nechala na Zemi přistát sympaťáka, který vše řeší s odzbrojující kombinací nadpozemské naivity a vypracované svaloviny. Postavičky jsou ploché jako málokdy, ale herci jsou vynikající, parádně to odsýpá, srší to humorem (a na Asrgardu) i pořádnou pompézností. Sequel, prosím! (29.08.2011)

Obavy ze stylizace se díky bohu rozplynuly prakticky okamžitě a to, co se v ukázkách jevilo být gay papundeklem se ve finále přetransformovalo ve skutečně hmotný fantasy svět. Nic to ale nemění na tom, že Thor je víc, než cokoliv jiného nezávadná blbinka, která se zdá být velkolepá, ale z půlky se odehrává na greenu a z půlky na písku, která mě bavila (především proto, že se nebere vážně a dělá si srandu sama ze sebe) ale po skončení z ní nezůstalo nic, než naprosto bad ass Idris Elba a pár filmařsky velmi zajímavých momentů, které byly originální, nové a pro mě působivé, ale netrvaly dostatečně dlouho, aby mě posadily na prdel... (28.05.2011)

Po zhlédnutých trailerech jsem tomuto filmu nevěřil, že by mohl naplnit moje divácké očekávání a byl jsem příjemně překvapen, protože film svižně uhání dopředu, neustále se něco děje, sem tam je parádně načasovaná vtipná momentka či hláška a záběry na Asgard jsou velkolepé. Velké plus dávám neznámému charismatickému Chrisu Hemsworthovi, který se snad pro tuto roli narodil. Mé hodnocení 4 hvězdičky… nezapomeňte vydržet, čeká vás ještě závěrečná potitulková scéna… (05.05.2011)