Thor

Asgardská část, kde se řeší vztah s otcem a Lokiho intriky je dobrá, stejně jako Thorova práce s kladivem a jeho prozření. Výprava mi sice přišla hrozně počítačová a umělohmotná, ale epické lety kamery zachraňovaly co mohly. Komické figurky jsem měl chuť zabít, naštěstí jsem se uklidnil pokaždé, když se Natálka usmála. Marvel Studios opět nezklamaly. I když si dokážu představit, že jako malej harant bych to žral i s navijákem. (27.10.2011)

Při Grabtharově kladivu… Pardon. Při Thorově kladivu, tohle se ti Kennethe povedlo! U scén s nádechem osudovosti jsem o pana režiséra strach neměl, to spíše u akce, ale i tu zvládl přesvědčivě. Severská mytologie protkaná duchem renesance, z pohledu byznysu chytrá marvelovská provázanost (Hawkeye J.Renner!), přesně dávkovaná nadsázka a prchlivý Hromovládce v celé své zpupnosti - alespoň do té doby, než se mu zapálí osvalená lejtka a zachlastá se svým prapravnukem Stellanem. Pokud by z jedné z devíti větví stromu Yggdrasil vyrašil další podobný počin, vůbec bych se nebránil.. Nevíte někdo, jestli se dá Mjollni koupit v Baumaxu? (09.05.2011)

Jak to jen říct a neurazit? Branagha mám docela rád a Hopkinse, Skarsgarda a Portmanovou vlastně také. Nevím, nějak mi chyběla jakási hloubka a to na všechny způsoby, které vás právě napadly. Takový lehce netradičně odvyprávěný příběh, ale nic víc. Přihazuji obligátní "nemastné neslané". Ve skutečnosti to je ale nenapínavé, předvídatelné, zbytečně vyumělkované a místy i dokonce zarážející. Párkrát jsem se sice pobavil a pokochal nějakou tou vizuální stránkou věci, ale to je pořád dost málo na to, abych před tímto filmem padl do nějaké katarzní extáze a servilně běžel do knihovny shánět něco o pohanské mytologii a k tomu ještě cestou poslouchal Manowar, který slovo Thor, Asgard a Odin pregnantně integruje do každého svého textu. (05.09.2011)

Když jsem se před několika týdny bavila s Patrickem Doylem, popisoval mi nadšeně Thora, ke kterému zrovna skládal hudbu, a tvrdil, že ho z pohledu diváka považuje za velmi podařený film. Ačkoliv jsem měla víru v jeho pravdomluvnost (označit některé své bývalé projekty za špatné se rozhodně nebál) i úsudek (jeho filmový vkus mi seděl), nějak jsem si nedokázala představit, jak z toho, co ukázal trailer, může vzniknout něco pozitivního. Teď už rozumím. Kenneth Branagh totiž při budování svého prvního skutečného velkofilmu prokázal, že většinou operuje s desetinásobně nižšími rozpočty, a více než na velkolepé bitvy ala Michael Bay tak vsadil na svou oblíbenou situační komiku (nabízí se srovnání s Mnoho povyku pro nic) a místy až Shakespearovsky vypjaté scény (král a jeho dva synové). Hlavně jeho zásluhou se tak Thor z běžného letního popcorňáku stává velmi příjemnou a netradiční pohádkou, která v té záplavě Marvel filmů valících se nyní do kina rozhodně nezapadne. Po dlouhé době přichází komiksový film, u kterého mi stopáž nepřišla přemrštěná a klidně bych snesla nějaký delší director's cut. (S tím by měl mít ostatně Kenneth po čtyřhodinovém Hamletovi hodně zkušeností.) Zkrátka a dobře ten nejshakespearovštější a nejvtipnější filmový Marvel, co jsem kdy viděla. Zcela vážně uvažuju, že si na něj tady v Británii do kina zajdu ještě jednou. | Dodatek 22. května 2011: Thor podruhé. Tentokrát už jsem se tolik nesmála vtipným narážkám (přece jen jsem si polovinu gagů stále pamatovala), zato jsem si znovu užívala budování oné marvelovské galaxie, ve které se všechny filmy navzájem propojují a federální agent tak při pohledu na obřího robota pronese: "Is that one of Stark's?" V tomhle duchu je také velmi zábavné sledovat, jak se při podobných marvelovských narážkách zasměje vždy jen část kina a jak 4/5 diváků odejdou hned během první minuty závěrečných titulků. Těch, kteří vědí, že sáhodlouhým seznamem lidí, kteří se na filmu podíleli, příběh ještě nekončí, je málo a onu poslední (po-titulkovou) scénu filmu s Hiddlestonem, Skangardem a Jacksonem nás tedy vidělo asi jen dvacet. Thor will return in The Avengers a já už se teď těším. (25.04.2011)

Po rozpačitých trailerech, 3D konverzi a dabingu, jsem se nakonec Thorovi v kině vyhnul. Teď zpětně to mrzí, neb Branagh předložil parádní komiksovku, která si odskočila z módního proudu strojových psychoanalýz hrdinné mysli, a namísto toho nechala na Zemi přistát sympaťáka, který vše řeší s odzbrojující kombinací nadpozemské naivity a vypracované svaloviny. Postavičky jsou ploché jako málokdy, ale herci jsou vynikající, parádně to odsýpá, srší to humorem (a na Asrgardu) i pořádnou pompézností. Sequel, prosím! (29.08.2011)