Thor

Obavy ze stylizace se díky bohu rozplynuly prakticky okamžitě a to, co se v ukázkách jevilo být gay papundeklem se ve finále přetransformovalo ve skutečně hmotný fantasy svět. Nic to ale nemění na tom, že Thor je víc, než cokoliv jiného nezávadná blbinka, která se zdá být velkolepá, ale z půlky se odehrává na greenu a z půlky na písku, která mě bavila (především proto, že se nebere vážně a dělá si srandu sama ze sebe) ale po skončení z ní nezůstalo nic, než naprosto bad ass Idris Elba a pár filmařsky velmi zajímavých momentů, které byly originální, nové a pro mě působivé, ale netrvaly dostatečně dlouho, aby mě posadily na prdel... (28.05.2011)

Simply MARVELlous. Hammeroid od pana Shakespeara přichází: v temném Arsgardu ho zdobí mytologické kořeny, freudovské motivy, vášeň a zrada, mezi pozemskými červy hází falickým symbolem a hláškami. Branagh famózně kočíruje oba světy, zdatně mu v tom pomáhá vyrýsovaný endomorf Hemsworth, nadšená astrofyzička s étosem roztleskávačky Natalie Portman a především můj největší oblíbenec, agent Coulson ze S.H.I.E.L.D.U. , který má marvelácké superhrdiny jako obzvlášť zrůdnou mateřskou školku:) (25.04.2011)

No... a o čem že to naivní mytologicky monumentálním barytonem pronášené povídání pro děcka vlastně bylo? Ani nevím. Takže asi Branagh vytvořil nějakou podivnou časoprostorovou anomálii, protože i když je ten obsah vlastně směšný a nepatřičný, je Idris Elba ve zlaté zbroji nezpochybnitelně cool:) Koktající Natálka je zas roztomilá jako dlouho ne, a... sakra proč tam musí být všichni tak sympatičtí, když je to taková doplacata a zatraceně natenko vyválená vyprávěnka? To asi patří k té anomálii - režisérský um to určitě nebude:) Ale vážně - Thor jako film je prostě něčím divný, něco mu chybí. Nejlíp to podle mě vystihuje hudba od Patricka Doylea - když si ji pustíte, tak to tak hezky zní, ve filmu je to paráda...ale když začnete poslouchat, všimnete si, že si z ní vlastně nemáte důvod něco pamatovat, prostě jen tak nějak je. 70% a víc ani náhodou. (22.08.2013)

Scénář: Ashley Miller, Zack Stentz, Don Payne .. Pěkných, zábavných, bezproblémových a vtipně comicsových 75% - s tím, že nejhorší momenty z celé kinoprojekce obstaralo zjištění (a slyšení) dabingu k mého nejočekávanějšího snímku roku; SUPER 8. ___ Mål, mål - men finländarna... (04.05.2011)

Jestli Thor něco tematizuje, tak vzájemné nepochopení panující mezi nadpřirozeným světem bohů a karteziánsko-newtonovským modelem vědy, který cokoli spirituální patologizuje a zavrhuje jako nehodné seriózního zkoumání. Ve středu tohoto konfliktu tak stojí postava samotného Thora, se kterým je na Zemi nakládáno buď jako s bláznem nebo se ho, a posléze i další mytické figury, snaží lidé zařadit do nějakého známého popkulturního rámce, a jeho kladivo, které je v jednu chvíli naprosto nesmyslně označeno za družici a je kolem něj vybudována velice komplexní sestava nejrůznějších kamer, čidel, lešení a bůhvíčehoještě, mající za úkol jej nějakým způsobem analyzovat. Samozřejmě se tyhle snahy uchopit něco mytického technikou ukazují jako neproduktivní a směšné, stejně jako jakýkoli pokus racionalizovat cokoli božského. Odpovědí nakonec je, že vědu musí v klíčových otázkách zastoupit, jakožto ultimátní tvůrčí síla, láska, což je samo o sobě hezké, jen kdyby to ale v tomhle filmu všechno nestálo na těch nejotřepanějších žánrových klišé a nevěrohodných vnitřních proměnách hrdinů. Je mi jasné, že Thor je v jádru především pohádkou o dospívání jednoho kluka, ale kdybych měl dětem něco v tomto duchu vybrat, mnohem mnohem radši bych zvolil třeba disneyácké Tangled, které dle mého názoru po všech stránkách funguje lépe (přestože tohle srovnání není úplně fér). (10.05.2011)