Imaginarium Dr. Parnassa

Gilliam se opět vzepjal k velkému výkonu a natočil jeden z nejlepších filmů své kariéry. To co se na diváka začne sypat působí nejprve jako mastrubace ega nějakého šílence. postupně ale vše dostana řád a smysl. Co víc film dokonce nese poselství o rozličných životních cestách. Když jsem poprvé zaslechl, že film bude kvůli skonu Heatha Ledgera přepsán a dokončen, měl jsem za to, že to bude jen zoufaůý pokus o zúročení natočeného filmu. Avšak film opravdu nepůsobí nijak improvzovaně, naopak. Tento film patří mezi ty, které lze sledovat vícekrát a pokaždé člověk najde něco nového. Imaginarium se v rámci režisérovi tvorby tak může plnohodnotně řadit k takovým klenotům jako Brazil, či 12 opic. (15.03.2010)

Soundtrack Mychael Danna a Jeff Danna: 1. Once Upon A Time ,2. The Imaginarium ,3. The Tack ,4. Tony's Tale of Woe ,5. The Monastery ,6. Book & Story ,7. Sympathy For The Hanged Man ,8. The First To Five Souls ,9. Escape From The Pub ,10. The River ,11. Suicide Attempt ,12. Tango Amongst The Lilies ,13. Victory In The Lilies ,14. Four Through The Mirror ,15. The Ladder World ,16. We Love Violence ,17. Top Of The Wagon ,18. We Are The Children Of The World ,19. Tony's World Collapses ,20. The Devil's Dance ,21. Tony's Salvation ,22. Parnassus Alone, (10.06.2011)

Terry Gilliam jako novodobý Dante Alighieri využívající moderních prostředků k dosažení obdobných pomyslných úrovní, které s mistrně vystavěnou výrazovou formou dokážou zcela diváka vtáhnout. Věčné téma střetů dobra a zla, neukojitelná lidská zvídavost, objevování zrůdnosti v nás, posléze i nevyhnutelného zabřednutí do chaosu a zmaru. T. Gilliam svým osobitým nonkonformním stylem odstranil pomyslné hranice skutečnosti a fantazie, zdařile vykreslil lačnou temnotu i bizarní grotesknost a nastavil neokázalou tvář přetechnizovanému 21. století. Upřednostnil dávno vytěsněné prožitky, jako.. prach cest, tvrdé pryčny na uléhání, hlad… ten věčný hon za obživou. Ale také naprostou volnost a nesvázanost, svěží vánek ve vlasech a noční nebe poseté hvězd.. S tím jde ruku v ruce neochvějná soudržnost, jako významový článek spolku komediantů (jímž se člověk nestává.. s posláním rozdávat radost se již rodí). Tohle vše zažívají Tony Sheperd, Dr. Parnassus, Percy, Anton, Valentina i Mr. Nick, všichni si svůj úděl nosí v sobě navěky..(jak jim závidím). :-)) Imaginarium nelze naplno vstřebat po prvním zhlédnutí a proto si zatím ponechávám malou rezervu 4,5. (28.03.2010)

Nic není věčné, dokonce ani smůla jednoho nešťastníka. Dokázal se přenést přes smrt jedné z hlavních postav a využít tuto událost v herecký koncert čtveřice herců, v jedné jediné roli. Každý je jiný, každý má svůj daný úsek, ale všichni dotváří jednu osobnost. Imaginarium je návratem Terryho k pohádkově laděným filmům a představuje prázdné plátno, na namaloval své šílené i fantastické nápady a vize. Trochu Fausta i náboženství, ale i nekonečná představivost a odsouzení "špatných" vášní. Odtažité a chladné ulice Londýna (a skladišť v okolí) se prolínají s krásou lidské schopnosti tvořit a snít. Papundeklové rekvizity i prostředí Terry přinesl pouze v podobě starého divadla, vše ostatní vyměnil za levné digitální efekty, které neodnese hurikán a studio je dokáže ufinancovat bez krachu. Velká pohádka, ale i životní příběh v kostrbatém provedení s úchvatným "světem za zrcadlem". Více zde. PS:jednou si přeji odejít jako ďábel na konci:)) (28.01.2010)

Nejslavnější pohrobek legendárních Monty Pythonů zřejmě natočil (jistěže nevědomky a nezáměrně) filmový pomník především sám sobě. Imaginárium Terryho Gilliama. Vítejte! --- Absolutní synkretismus, staromilské nimrání se v detailech a vůbec výtvarné i obecně umělecké staromilství dosti okatě prezentované, občasné montypythonovské výstupy a výjevy (angličtí ,,bobíci" tancující v minisukních a síťovaných punčocháčích, hlava vyjíždějící z pískového podloží atd.), úžasně fantaskní svět moderního mýtu či autorské pohádky pro dospělé, surrealistické vize a obrazy oslňující imaginace... Terry Gilliam je skutečně jedinečný a nezaměnitelný tvůrce a jeho autorský rukopis je jedním z nejvýjimečnějších v dějinách fenoménu zvaného kinematografie. Srší a srší nápady, je to vulkán imaginace.. Jeho film je místem, kde promlouvá především obraz a jeho nespoutaná fantazie, kde však také povážlivě vázne dějová složka a narativní světy jsou trochu nepřehledné a nejasně koncipované. Celkově jsem měl z Imaginária trochu rozporuplný pocit - na jedné straně geniální vizuálno a přehršel nápadů, na straně druhé trochu okoukaná a nepůvodní faustovská historka o lidské touze být nesmrtelným. Mefistofelská variace s tváří Toma Waitse byla ovšem sugestivní a zábavná. Celkový dojem tedy převážil do pozitivna, Terry Gilliam je po nepovedeném grimmovském intermezzu zpět. (30.03.2010)