James Bond: Skyfall

Pohádka o tom jak oscarový především vztahový frajer nějakým kouzlem dokázal nebondovským stylem natočit skutečně nejlidštější a filmově nejzajímavější bondovku ze všech, a přitom použil nejen tradiční bondovskou nezničitelnost (závěr úvodní sekvence), ale i od pohledu vyšinutého a esteticky odporného superherce/superpadoucha (gaye, jak jinak), a ještě ukolébal diváka všech převážně klukovsky popcornových dobrodružství agenta 007 odkazy na "staré dobré předrestartové časy", aby dost výrazně naznačil, že je pomalu zatáhne i do hájemství Náčelníka Kamenného Ksichta. A jen tak mimochodem, téměř bezzvuková scéna se zrcadlově lesklými skly a odstřelovačkou je vizuální orgasmus - a další oscarová křivda pro Mistra Rogera Deakinse. Co dál? Třeba to, že si leckdo naivně myslí, že za bondgirl tu byla Bérénice Marlohe. K čemuž mám ještě drobné BTW - označování Toniy Sotiropoulou, která se objevila ve dvou záběrech, za hvězdu z bondovky - což se dělo mimo jiné v souvislosti s českým plesem v opeře - je naprostý výsměch... asi jako že Rytmus "hraje" v Die Hard 5;) V zásadě se dá říct, že mě Skyfall svojí zážitkovou hutností a přístupovou dvojakostí velice bavil. Přesto je pořád na čem pracovat, protože způsob jakým se děj posunul rozhodujícím způsobem kupředu (vypořádání tajné služby s nejhustopekelnějším hackerem na světě připojením jeho laptopu do svojí sítě, hahaha), je stále nedůstojný úrovně "moderní bondovky", i leckteré z těch starších. I tak ale říkám - excelentní bondovka/nebondovka, výborný film. 90% (09.04.2013)

Kruh se uzavírá v dokonalém a okázalém gestu pochopení sebe sama i (asi ne univerzálně všech) diváků. Krok dopředu i cesta zpět. Zahleděnost do sebe sama i zkoušení nových možností. Bond je, jaký je, a moc dobře si uvědomuje své limity a povinnosti a využívá je ve svůj prospěch. Výsledek je tak nostalgický i inovativní zároveň. Coby inventura po padesáti letech historie ideální. O něco podobného se neúspěšně pokusilo Dnes neumírej. Skyfall není bondovka pro každého, někomu přijde, že "tohle do Bonda nepatří", jinému naopak "tohle je až moc klišé", ale koho chytne, toho musí chytnout pořádně! Bond to říká jasně: srdce = cíl. IMAX filmu velmi sluší. Napodruhé ještě lepší. (26.10.2012)

Kdybych neznal jméno režiséra, tak skutečně budu tipovat, že za tím stojí samotný Nolan, i když hodně tomu pomáhají Newman a Deakins, kteří se utrhli ze řetězu a ocenění jsou na místě. Mendes v závěrečné půlhodince zkouší zkřížit akci s artem a rozhodně jde o zajímavý počin. Bardem zase dokázal představit záporáka, který není jen směšný magor, což se bohužel ve většině bondovek nepodařilo. (17.05.2019)

Bonda jsem vždycky považoval za borce, který prostě zabije každýho a uteče i z epicentra zemětřesení mžikem oka a kromě toho žije v absolutně nerealistickém prostředí, kterému vládne britská MI5. Vždycky to tak bylo, než se objevil Daniel Craig a spolu s drsností Bondovské sérii přiřadil i realistično, které mi v jeho příbězích tak strašně chybělo. Perfektní to je například už v Casino Royale, které považuji za nejlepší Bond film. Následný Quantum of Solace byla zívačka a tak bylo třeba, aby se tvůrci vzbouřili a natočili něco...něco na co se prostě nezapomene a hodí do série opět trošku elegance. Skyfall je takový realistický nerealistický Bond neBond. Bond už není takový borec, jak ho známe, občas o něj máme i strach. Pořád tam jsou ale scény, které se o dnešní realitu ani okrajem neotřou. I tak je to ale skvělá zábava. Akce je dostatek. I když je decentní, dokáže zaujmout .Sam Mendes je skvělý režisér a tohle se mu prostě nedá upřít. Příběh také není špatný a konečně se současný Bond také vrátí trošku k minulosti. Nejlepší na celém filmu ale je bezesporu Javier Bardem. Tak skvělého záporáka jsem viděl naposled u Batmana, když se v nové sérii objevil Joker. A už tenkrát jsem si říkal, že takového záporáka asi nikdo nepřekoná. Každopádně když v půlce tohodle filmu na plátně vykoukne naprosto úchylnej Javier, měl jsem jasno. Nechci říct, že ho překonal, ale minimálně se mu vyrovnal. Vlastně i díky němu jdu v tomhle hodnocení tak vysoko. Bez něj by to byla hrozná nuda. No, co říct na závěr? Třetí film Daniela Craiga jako Bonda se vysloveně povedl. Už to pro mě není takový šok, jako při Casino Royale, ale pořád je to vcelku fajnová zábava, která se snaží být realistická, ale pořád je to jenom zábava. Ale tak, Bond stejně jiný nebude, tak co. (12.11.2012)

Ony po něm touží, oni chtějí být jako on. A po skončení kina se mě jeden třicátník s nadějí ve svém modrookém pohledu zeptal, jestli se Craigovi aspoň trochu podobá. Nepodobal. Třemi větami sbalí ženu jen a pouze Bond a pak si k ní nakráčí rovnou do sprchy. 007 není nikdy Sám doma./// Titulková sekvence byla místy velmi stylová, ale někdo trochu moc emo a co do symboliky (i na bondovku) primitivní. [Kino] (11.11.2012)