James Bond: Skyfall

Když začal Brosnanovi uhnívat Piercing, bylo na sedmičku tolik nadějných kandidátů. Ať už můj milovaný Šón Fazolka, charismatický Útes Trouba a dokonce se prý uvažovalo i o tom, že se poruší tradice, další Obligace nebude Angličan a vrazí tam Žužu Džordže! A co se nestalo! Náhle se odněkud vynořil nesympatický prasečí xicht, hnusný jako ... jako, no napadá mě takhle rychle z hlavy snad jen prdel Heleny Růžičkové, a bác ho, z fešáckého, charismatického a vtipného elegána je zádumčivý morous s vizáží, která mohla vzniknout snad jen křížením Pitbulla a Pekingského palácového pinče. Co se stalo? Můžeme pouze spekulovat. Osobně si myslím, že se mu patrně povedlo dokonale vylízat dvaapadesátiletou Broccoliho dceru. Já vím, tahle teorie zní na první pohled jako jídelní part z Faktoru strachu, ale četl jsem v odborné literatuře, že když do sebe jeden naháže pár oblbováků chuťových buněk, cvakne si na frňák kolík na prádlo a zavře oči, tak prý to jde! No, každopádně si jeho příchodem sbalil Bond jako takový vše, co jej dělalo Bondem (lehkost, poťouchlou poetiku, pompéznost, charisma, roztomilou přitaženost za vlasy a někdy až rozkošně blbý humor) a šel do hajzlu. Myslím si však, že ze všech dílů nové éry je tenhle nejlepší a nepřistupujeme li k němu jako k dalším trampotám superagenta ve službách zdegenerované, senilní krávy, ale jako k docela pohodovému akčňáku s ohyzdným hlavním hrdinou, starou bábou a skvělým, agresivním teploušem, je to bez debaty minimálně na tři! (02.01.2013)

Jako nekritického obdivovatele QoS mne docela zaráží, kolik se najde lidí, kteří jsou schopni štkát nad tím, jak Bond přestává být Bondem a vytrácí se ze série. Přitom Sam Mendes natočil nejklasičtější příspěvek ságy, který dokonale pasuje především do časů Seana Conneryho, a zároveň je schopný fungovat v mantinelech nového století. V úvodní akci bagr jakoby symbolicky zbořil trend předchozích dvou filmů, aby se pak hrdina skrze cestu domnělé smrti vydal vstříc novému dobrodružství. To servíruje všechny propriety staré školy, počínaje úchylným záporákem, kterého si Bardem vychutnává naprosto bezezbytku (dentální expozice mě bude dlouho budit ze sna), aby si z nich přitom stihlo dělat legraci (rozhovor s Q) a ještě se stihlo zabrousit do Bondovy hlavy hlouběji, než minule. Vše pak vrcholí ryze osobním závěrečným bojem, který se stylizuje do role personální apokalypsy (nejenom pro ten vrtulníkový nálet). Pokud něco zaslouží extrémní pochvalu, pak je to Deakinsova kamera a práce se světlem (Šanghajská epizoda vládne!), kterou korunuje Newmanova hudba, která jde neotřelou cestou ve stylu Johna Powella. Craig jako obvykle na jedničku. Jestli mám chuť něco tomu vytknout, tak snad až tu úpornou snahu připomínat, že se jede ‚old-school‘. Ale to zajisté spraví druhá projekce. [A spravila. Film dokonalý v každičkém detailu. Sledovat jej je čistá extáze.] (27.10.2012)

Bonda jsem vždycky považoval za borce, který prostě zabije každýho a uteče i z epicentra zemětřesení mžikem oka a kromě toho žije v absolutně nerealistickém prostředí, kterému vládne britská MI5. Vždycky to tak bylo, než se objevil Daniel Craig a spolu s drsností Bondovské sérii přiřadil i realistično, které mi v jeho příbězích tak strašně chybělo. Perfektní to je například už v Casino Royale, které považuji za nejlepší Bond film. Následný Quantum of Solace byla zívačka a tak bylo třeba, aby se tvůrci vzbouřili a natočili něco...něco na co se prostě nezapomene a hodí do série opět trošku elegance. Skyfall je takový realistický nerealistický Bond neBond. Bond už není takový borec, jak ho známe, občas o něj máme i strach. Pořád tam jsou ale scény, které se o dnešní realitu ani okrajem neotřou. I tak je to ale skvělá zábava. Akce je dostatek. I když je decentní, dokáže zaujmout .Sam Mendes je skvělý režisér a tohle se mu prostě nedá upřít. Příběh také není špatný a konečně se současný Bond také vrátí trošku k minulosti. Nejlepší na celém filmu ale je bezesporu Javier Bardem. Tak skvělého záporáka jsem viděl naposled u Batmana, když se v nové sérii objevil Joker. A už tenkrát jsem si říkal, že takového záporáka asi nikdo nepřekoná. Každopádně když v půlce tohodle filmu na plátně vykoukne naprosto úchylnej Javier, měl jsem jasno. Nechci říct, že ho překonal, ale minimálně se mu vyrovnal. Vlastně i díky němu jdu v tomhle hodnocení tak vysoko. Bez něj by to byla hrozná nuda. No, co říct na závěr? Třetí film Daniela Craiga jako Bonda se vysloveně povedl. Už to pro mě není takový šok, jako při Casino Royale, ale pořád je to vcelku fajnová zábava, která se snaží být realistická, ale pořád je to jenom zábava. Ale tak, Bond stejně jiný nebude, tak co. (12.11.2012)

● + ● + ● ... Bond Craig my ass, záporákovi nefandí jen choří, norující metro potěšilo, Můj bratr Tom vyrostl. Čas udělat Bondovi pápá, čas udělat Bondovi pápá, čas udělat Bondovi pápá. (31.10.2012)

Tím, že Mendes neutíkal před v současnosti již nepřehlédnutelnou vyčpělostí a unaveností bondovského konceptu, ale naopak je v osobě stárnoucího Bonda tematizoval, stvořil něco, co je v sérii ještě o řád revolučnější než Casino royale. Je fascinující, jak právě díky odchylkám od zavedených bondovských atributů dokáže Mendes fakticky i atmosfericky vytvořit právě ten svět, v němž Connery kdysi začínal. Snad tedy nebude následovat další zpátečnická neumětelská srágora typu Quantum of Solace, která tohle všechno rozmetá na kousky. PS: Rusové, Číňani, Severokorejci, Íránci, Muslimské bratrstvo, saláfisti, wahábbisti, Al-Kájda, Tálibán a co jsme se dozvěděli? Že největší hrozbu matce vlasti představují jednotlivci z vlastních řad. Jo a že Assange je svině a pravděpodobně teplouš. (26.10.2012)