Bojovník: Brat proti bratovi

Jeden z vrcholů roku 2011. Ono je velice jednoduché napsat o sportovním filmu že je plný klišé. Zajímalo by mne, jakou by musel mít snímek s touto tématikou koncepci děje a vedení herců, aby klišoidní nebyl. Doporučuji se tedy dopředu vykašlat na hnidopichy a brát tento počin jako unikát, kterým v mnoha ohledech je. Rvačky v arénách nevídané - tak syrový realismus a výborný kick ass střih/zvuk nepamatuji, vedení herců bez kompromisů a děj je vzhledem ke zmíněným superlativům takový, aby dal vyniknout hercům. Tedy rodinné problémy, nedostatek peněz, exekuce atd. Zkrátka věci, kvůli kterým je člověk ochoten i lámat kosti. A Tom Hardy a jeho nasraná persona - nic podobného ve filmu nepamatuji. Výkon roku. Přímočařejší a jednodušší než Fighter a dravější a méně idealistický než třeba Rocky. Rozhodně stálice současné i budoucí kinematografie. (06.02.2012)

Kdyby mi někdo před pár dny řekl, že sportovní zápasnické drama u mě bude atakovat přední příčky TOP filmového žebříčku roku 2011, vysmál bych se mu. Fighter, Wrestler, Těžká váha, Rocky, Zuřící býk ... ani jednomu z těchto zápasnických filmů jsem pět hvězd nedal a marně teď přemýšlím, jestli existuje vůbec nějaký jiný sportovní film, který jsem tak vysoko ocenil. Warrior má velmi jednoduchý děj, nikomu asi nebude činit obtíž uhádnout, jak přibližně film skončí. Ačkoli musím říct, že mě v průběhu napadla ještě asi dvě možná zakončení, obě poměrně působivá, takže úplně jistý jsem si nebyl. Tvůrci se tedy nakonec příběhově vydali cestou nejmenšího odporu, ale nevadí. Warriorovi tohle odpustím, protože když odhlédnu od ne úplně stoprocentně sofistikovaného scénáře (což neznamená, že by byl hloupý!), jedná se o naprostou pecku, která funguje jako drama i jako akční bojový film. Ve finále ve mně Warrior vzbudil tolik bouřlivých emocí, jako žádný jiný letošní film. Napětí, následované radostí, následované posmutnělým dojetím. A na pozadí boží soundtrack. Fakt jsem se modlil, aby ta emoční smršť nebyla v závěru narušené ještě nějakými zbytečnými dialogy, no naštěstí ne. PS: Teď už věřím, že Hardyho Bane se vyrovná Ledgerovu Jokerovi, fakt že jo. (02.12.2011)

Ze všech boxerských a zápasnických filmů, jaké jsem zatím viděla, na mě od dob Rockyho žádný nezapůsobil tolik, jako právě Warrior. Dalo by se říct, že schéma Válečníka je založeno na klasickém Hollywoodském postupu "rodinného dramatu," v němž léta nevyslovené křivdy a narušené rodinné vazby jsou základním stavebním prvkem. V průběhu filmu se začnou divákovi utajované pravdy a vztahy mezi členy rodiny postupně ukrývat, emoce nabývají na síle a celý film graduje ve strhujícím a emotivním závěru. Toto je případ právě i Válečníka. Jenže celé toto velké klišé je velmi vkusně a nenásilně převálcováno parádním scénářem, z něhož jsem snad ani na okamžik nepocítila křečovitost, jen tu krutou realitu, i hlavním obsazením, kterému kralují pánové Hardy (luxusně nabušený:), Edgerton a Nolte. Zejména pouto i konflikt mezi oběma bratry je vystavěn mistrovsky. Závěrečný souboj mě dostal a vehnal mi slzy do očí. Jakmile začala hrát píseň About Today, bylo mi jasné, že tohle skončí slzami:) To, co mi chybělo ve Wrestlerovi i Těžké váze, mi Warrior bohatě vynahradil po všech směrech. (12.10.2013)

Jeden bráška má trauma z Iráku, druhý z Hypoteční banky a z toho, že musí učit negry fyziku. Tatínek je navíc notář a udržet si v obýváku tu katalogovou bloncku, to chce pořádně dlouhý charm nebo macaté konto. Ideální podmínky pro to, vypustit tu zkurvenou mizérii z klece, vběhnout do klece, a rozkopat si držky v nějakém něžném, ultimativním turnaji. Dva hloubaví, sympatičtí intelektuálové proti bandě tupých hovad s ovarovými krky. No, dokonalá mýdlová opera pro holky s pytlíkem, u které vás však ani na chvíli nenapadne žehlit a jen dvě hodiny s otevřenou hubou zíráte jako pubertální mažoretka na Rockyho! Mistrovské!! Tomáš Tvrdýy je navíc žhavý kandidát na Zlatého, bezpohlavního naháče a jeho charisma je tak nakažlivé, že jsem měl po závěrečných titulcích neodolatelnou chuť jít ven a dát někomu strašlivě na tlamu! (05.12.2011)

Krásně natočený, zpracovaný, napsaný a zahraný snímek o odpuštění. Proč je vlastně tak těžké odpouštět? Co nám v tom braní? Co se musí stát, abychom byli schopni odpustit? To vše nám nádherným způsobem prozkoumává sportovní drama o MMA a jako každé skvělé sportovní drama, to není vůbec o tom sportu. Příběh odloučených dvou bratrů, kteří vyrůstali s otcem alkoholikem má neskutečnou sílu, díky perfektní dramaturgii. Oba bratři mají své problémy, oba potřebují vyhrát a oba se musí naučit odpouštět. Film, který bude i za 50 let aktuální jako Rocky! 10/10 (31.03.2022)