Bojovník: Brat proti bratovi

Óda na (filmovou i divákovu) radost, kterou kazí snad jen snaha o honění příliš mnoha zajíců. Čert vem všechna ta klišé, ale ocenil bych, kdyby se to plně soustředilo jen a pouze na bratry a otce (plus jejich démony); ono k tomu sice dojde, ale až v samotném závěru. Čímž dochází k tomu, že ty předchozí vedlejší motivy stejně vyzní do ztracena. (14.12.2011)

Trochu pridlhé, no o to efektívnejšie, predstavovanie postáv v úvode... veľmi uveriteľné, hlavne vďaka slušnému výkonu hercov... skvelá hudba a neskutočne dobré spracovanie, hlavne strih... to sú dôvody, pre ktoré som im to celé zhltol aj s navijakom, a to aj napriek predvídateľnému deju a scenáru plného lacného klišé. (02.01.2012)

Kdyby mi někdo před pár dny řekl, že sportovní zápasnické drama u mě bude atakovat přední příčky TOP filmového žebříčku roku 2011, vysmál bych se mu. Fighter, Wrestler, Těžká váha, Rocky, Zuřící býk ... ani jednomu z těchto zápasnických filmů jsem pět hvězd nedal a marně teď přemýšlím, jestli existuje vůbec nějaký jiný sportovní film, který jsem tak vysoko ocenil. Warrior má velmi jednoduchý děj, nikomu asi nebude činit obtíž uhádnout, jak přibližně film skončí. Ačkoli musím říct, že mě v průběhu napadla ještě asi dvě možná zakončení, obě poměrně působivá, takže úplně jistý jsem si nebyl. Tvůrci se tedy nakonec příběhově vydali cestou nejmenšího odporu, ale nevadí. Warriorovi tohle odpustím, protože když odhlédnu od ne úplně stoprocentně sofistikovaného scénáře (což neznamená, že by byl hloupý!), jedná se o naprostou pecku, která funguje jako drama i jako akční bojový film. Ve finále ve mně Warrior vzbudil tolik bouřlivých emocí, jako žádný jiný letošní film. Napětí, následované radostí, následované posmutnělým dojetím. A na pozadí boží soundtrack. Fakt jsem se modlil, aby ta emoční smršť nebyla v závěru narušené ještě nějakými zbytečnými dialogy, no naštěstí ne. PS: Teď už věřím, že Hardyho Bane se vyrovná Ledgerovu Jokerovi, fakt že jo. (02.12.2011)

Zbožňuji Rockyho. Takže sportovní drama, kdy přesně víte, jak se bude děj ubírat, mě nedokáže naštvat. Jenže Warrior má jednu velkou výhodu, nepřekonatelné herce. Ač jsou místa, kdy Vám vyvěrá na myslí slova typu klišé, nebo citové vydírání, stejně jim to žerete. Smekám před panem Noltým, protože na scénu před barákem svého syna jen tak nezapomenu, ale největší můj obdiv má Tom Hardy. Tohle svalnaté hovado by jistě nechtělo potkat mnoho chlapů po tom, co předvedl ve filmu Bronson, ženy jistě ano :o) Ale to co mi právě tam chybělo, tady bylo. Warrior je směs bolesti, kterou ale ráda ucítím znovu. (13.01.2012)

Hollywoodsky načechraná cukrová vata o jednom bratrském (ne)sblížení dávkovaná stylem úderné arénovky, která ždíme emoce skrze kamenné tváře, levnou whisky a muskulaturu stěhováků, přičemž tlačí na pilu tak mohutně, až je víceméně nemožné tomu nepodlehnout, a proto ty občasné výlevy nenávistného hejtu okolo berme s rezervou a hurá do posiloven! (27.12.2011)