Bojovník: Brat proti bratovi

Nemuzu si pomoct, ale mam z toho rozpacity dojmy. Film se totiz tvari jak neco naprosto ojedinelyho a originalniho, jenze naprostej opak je pravdou. Film se totiz absolutne nijak nelysi od vsech tech Rocky, Fighter, Boxer a dalsich zapasnickejch filmu. Gavin na sebe rve jedno klise za druhym, mame tu nejakej problem z valky v Iraku, problemy s penezma, fotrika alkoholika, problemy v rodine. Navic se to cely tvari desne tajemne a ackoliv behem par minut je cloveku do detailu jasny, jaky a proc jsou tu vztahy mezi postavama a co kdo proved, film se dale tvari zahadne a veci typu kdo, kdy, komu a proc vzdy rika jen tak na pul huby, aby clovek jakoze tapal. No a proste me to moc nebavilo. Obzvlast, kdyz ma film prehnanejch 140 minut a z toho 80 zabira jen hromada kecu. Film je sice hodne slusne natocenej, prijemne civilni, s sice filmovou, ale zaroven lehce syrovou kamerou a herci hrajou bezchybne vcetne olezlyho Nolteho, kterej vypada, jak kdyz vylez z popelnice. Jenze co je to platny, me to proste nijak nebralo a tak sem se bez vetsiho zajmu prokoukaval pres jednotlivy klisoidni az trapne udobrovaci dialogy a cekal, co bude. Jenze nekdy po tech 80 minutach se na vsechno Gavin konecne vysral, uvedomil si, ze toci film o soubojich a posledni hodinu filmu uz se tak vicemene jen bojuje v kleci. A teda kurva, ty zapasy dokazou nehorazne zvednout adrenalin. Hardy je nehorazna hora svalu, ktera bez jedinyho slova kosi protivniky. Oproti tomu Edgerton prece jen takova korba neni, tak se to spis hraje na techniku nez silu a uprimne receno, ackoliv vetsinu zapasu si uzijete spis v jeho podani, protoze s Hardym nikdo dlouho nevydrzi, proste to pusobi lehce usmevne, jak takovej v porovnani s ostatnima chcipacek furt vyhrava. Zaverecnej souboj uz je vicemene ocekavanej a to vcetne vysledku, tudiz pro me sklamani, protoze jsem mel jinyho favorita. Nicmene ty souboje jsou natolik chytlavy, ze filmu odpustim to super klisoidni uvodni ukecany drama a flaknu 4*, ale jestli budu na film jeste nekdy koukat, rozhodne az od druhy poloviny. (31.12.2011)

Óda na (filmovou i divákovu) radost, kterou kazí snad jen snaha o honění příliš mnoha zajíců. Čert vem všechna ta klišé, ale ocenil bych, kdyby se to plně soustředilo jen a pouze na bratry a otce (plus jejich démony); ono k tomu sice dojde, ale až v samotném závěru. Čímž dochází k tomu, že ty předchozí vedlejší motivy stejně vyzní do ztracena. (14.12.2011)

Nejdřív přišel Wrestler, další rok se objevil Fighter a teď je na scéně Warrior. Je mi jasný, že tyhle filmy jsou tu od toho, aby nabídly fyzicky a i psychicky náročný scénář, pro který se vyberou ty nejlepší varianty pro hlavní role, vedlejší role, režiséra, hudbu a další kopu důležitých funkcí, které se kolem filmu točí. A nakonec se perou o to, kolik Oskarů si protentokrát odnesou. Nicméně i za náměty takových prvoplánových filmů se může skrývat neskutečně citlivý příběh plný životních osudů a nádherných scén, u kterých se Vám bude chtít brečet...a co víc, budete řvát jak želvy. Warrior je jednoduše nádherný film. Má příběh, který už ve své podstatě musí vybudit nějaké city, minimálně k zamyšlení. Jakmile jsem ale spustil první minuty filmu, okamžitě jsem se s herci, hrající dva bratry sžil. Tom Hardy a Joel Edgerton je zahráli totiž naprosto famózně. A to samozřejmě nemůžu a nesmím zapomenout na jejich tátu, kterého si zahrál Nick Nolte a předvedl snad úplně nejlepší herecký výkon, který jsem v roce 2011 viděl. Byla nádhera sledovat ty jednotlivé zápasy v ringu, ty oči hlavních aktérů, kteří na sebe koukají a je z nich vidět ten neuvěřitelný smutek. Do toho pak hrála hudba Marka Ishama, který mě odteď dost zajímá, protože poslední scéna v kombinaci s naprosto geniálními herci a právě jeho hudbou ve mně vyvolala to, co ve mně nevyvolal hodně dlouho žádný film a můžu říct, že v top 5 nejlepších scén, které jsem kdy viděl se po shlédnutí, nejspíš udrží. Stejně jako se mi v srdci nadosmrti udrží tenhle nádherně odvyprávěný příběh dvou bratrů. (16.01.2012)

Trochu pridlhé, no o to efektívnejšie, predstavovanie postáv v úvode... veľmi uveriteľné, hlavne vďaka slušnému výkonu hercov... skvelá hudba a neskutočne dobré spracovanie, hlavne strih... to sú dôvody, pre ktoré som im to celé zhltol aj s navijakom, a to aj napriek predvídateľnému deju a scenáru plného lacného klišé. (02.01.2012)

aneb jak je někdy v obyčejnosti a jednoduchosti strhující síla. Závěrečný duel nezapomenutelný. Tom Hardy je ďábel a pěkně to Batmanovi natře, Nick Nolte hraje jako o život a je jedním slovem úžasný a učitele neznám, ale svou postavu odehrál přesně tak, jak měl. Kdo by to řekl, že se Óda na radost bude hodit tak hodně k nástupu do zápasu. Skvělá úprava (22.12.2011)