Bojovník: Brat proti bratovi

MUSÍŠ SE UVOLNIT A ZŮSTAT KLIDNÝ... KLEC JE TVŮJ DOMOV... TY URČÍŠ TEMPO... TY STANOVÍŠ RYTMUS... PROCIŤ BEETHOVENA... BUĎ MOUDŘEJŠÍ, NEŽ ON... BUĎ TRPĚLIVĚJŠÍ... POČKEJ NA JEHO POCHYBENÍ... A AŽ SE TAK STANE, TEHDY NADEJDE TVOJE CHVÍLE........ /// Rocky, Krvavý sport, Wrestler – já vám rozumím a souhlasím - vobyčejný ,,ruchačky“ mě už taky nestačej. Chce to aspoň trochu citů, lásky, a teprve pak si nechat pořádně rozmlátit držku! Tohle všechno – a navíc super nápady v atmosféře turnaje jsem našel v týhle story chlápků bez možností. Třeba takovej fyzikář Brendan – hypotéka, dcerka po léčbě ,,pumpy“ – ale von má hrdost, takže osobní bankrot nepřichází v úvahu. Naštěstí bude turnaj, kde se může stát cokoliv. Třeba najít ve svým srdci kus místečka pro odpuštění. SUPER film, ve kterým je (kromě legrace a ufonů) asi všechno. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Myslím si, že jsem dobrej rváč. 2.) Zjistím, jak má vypadat pořádnej fyzikář. 3.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,Xeetty“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (11.12.2011)

Ode dneška trénuju zásadně za zvuků Beethovenovy Ódy na radost. A víte, že ve Státech existuje nový druh trestu smrti?? Nazývá se Oktogon a spočívá v tom, že Vás vhodí do zápasnické klece spolu s Tomem Hardym... Asi bych měl poděkovat za to, že jsem 67% melancholik, přívalové emoční vlny se tak dají vnímat intenzivněji a že jich tady byl rozbouřený oceán. Herecké výkony, které zde byly k vidění, se sejdou možná jednou dvakrát do roka, souboje v kleci působí dobře, pořád jsou sice ještě kousek jinde než skutečnost, ale už to není alespoň tak okatě nahrané jako před dvaceti lety v Rockym. Dost řečí, nemá smysl říkat víc, důležitější je stejně to, co zůstane v každém po skončení filmu, takže si to všichni užijte, protože něco podobného se asi nebude opakovat dost dlouho. Pětihvězdičkové dvouhodinové vytržení z reality. (04.12.2011)

V té předlouhé řadě strhujících boxersko-zápasnických dramat patří O'Connorův Warrior rozhodně k tomu (skoro) nejlepšímu, co kdy bylo v rámci tolik oblíbeného žánru natočeno (zvlášť když se nejen motivem dvou bratrů-zápasníků dost podobá výbornému loňskému Fighterovi), ale zcela nejlepší zápasnický film to rozhodně není (na mém Olympu stojí Wrestler a kolem pobíhá Zuřící býk). Warrior je vynikající film, má všechno, co má mít, bravurní herecké - i zápasnické - výkony (z nichž sálá doslova fyzické herectví), skvěle zpracovanou řemeslnou stránku, dobrý scénář, emoce, napětí, intenzitu, tempo, gradaci, zajímavou reflexi ,,amerického snu", sociální přesah, ale celý příběh mi přijde tak trochu vykalkulovaný, sice jen krapítek, ale přesto jsem jako divák zapochyboval, že by Osud vysypával cestičky svým hrdinům právě takto... Nic to ovšem nemění na tom, že Warrior filmovou událostí bezesporu je... (13.12.2011)

Po loňském Fighterovi další sportovní drama. Lepší horší? Hlavně jiné. Box je nahrazen atraktivními smíšenými bojovými uměními (nebo jak to popsat). Ten obrovský hype kolem 98 % je/byl jako vždy přehnaný, na druhou stranu si Warrior zaslouží pozornost snad každého. Není totiž jen sportovním dramatem, ale hlavně (velmi typickým) americkým příběhem o lidech, jejich cestách životech, rozhodnutích a dalších palčivých otázkách. Filmu vedle pevné ruky O'Connora (jeho Miracle byl podobně brilantně natočený a zde přidává i velmi televizní atmosféru) a herecká trojice Hardy-Edgerton-Nolte. Všem třem to jde skvěle, i když každý hraje na jinou notu. Nejvíc však asi většinu zaujme právě Hardy, přestože si myslím, že jeho role nebyla zas tak bůhví jak těžká a postava typického rebela s příčinnou má až přehnanou popularitu (a já bych takového člověka míjel obloukem). Na poměrně dlouhém filmu mi však vadila především průhlednost děje, v kterém se po 140 minut nestane nic, co váš překvapí. Je to škoda, protože tu prostor byl: Současně jsem měl dojem, že scénáristé trochu více nadržují Mr.C, ale proč ne, je to americký film a on je americký učitel od rodiny, co jako většina američanů nestíhá platit hypotéku;-)). Čímž se elegantně dostávám k hloubce a přesahu filmu, který reflektuje dost bolavých míst současné americké společnosti a hlavně (!) nedává odpovědi a ani zdaleka neprozradí tolik, kolik by diváka zajímalo. Možná i proto, bude druhé shlédnutí dost zajímavé. PS: nezapomeňte v životě odpouštět:) (10.12.2011)

Hollywoodsky načechraná cukrová vata o jednom bratrském (ne)sblížení dávkovaná stylem úderné arénovky, která ždíme emoce skrze kamenné tváře, levnou whisky a muskulaturu stěhováků, přičemž tlačí na pilu tak mohutně, až je víceméně nemožné tomu nepodlehnout, a proto ty občasné výlevy nenávistného hejtu okolo berme s rezervou a hurá do posiloven! (27.12.2011)