Bojovník: Brat proti bratovi

Tento chlap opouští klec jako kdyby opouštěl místo činu...... Kvalitná športová dráma, pri ktorej je ťažké vybrať si len jedného obľúbenca z dvoch bratov (Tom Hardy to však vďaka svojej nekompromisnosti určite u viacerých divákov vyhrá). Chválim dobre nasnímané bojové scény, no ospevovaný dojímavý záver ma vôbec nedostal. Oproti tejto klišoidnej rozprávke ma Wrestler a aj minuloročný Fighter bavili o úroveň viac. (13.02.2012)

Zbožňuji Rockyho. Takže sportovní drama, kdy přesně víte, jak se bude děj ubírat, mě nedokáže naštvat. Jenže Warrior má jednu velkou výhodu, nepřekonatelné herce. Ač jsou místa, kdy Vám vyvěrá na myslí slova typu klišé, nebo citové vydírání, stejně jim to žerete. Smekám před panem Noltým, protože na scénu před barákem svého syna jen tak nezapomenu, ale největší můj obdiv má Tom Hardy. Tohle svalnaté hovado by jistě nechtělo potkat mnoho chlapů po tom, co předvedl ve filmu Bronson, ženy jistě ano :o) Ale to co mi právě tam chybělo, tady bylo. Warrior je směs bolesti, kterou ale ráda ucítím znovu. (13.01.2012)

Krásně natočený, zpracovaný, napsaný a zahraný snímek o odpuštění. Proč je vlastně tak těžké odpouštět? Co nám v tom braní? Co se musí stát, abychom byli schopni odpustit? To vše nám nádherným způsobem prozkoumává sportovní drama o MMA a jako každé skvělé sportovní drama, to není vůbec o tom sportu. Příběh odloučených dvou bratrů, kteří vyrůstali s otcem alkoholikem má neskutečnou sílu, díky perfektní dramaturgii. Oba bratři mají své problémy, oba potřebují vyhrát a oba se musí naučit odpouštět. Film, který bude i za 50 let aktuální jako Rocky! 10/10 (31.03.2022)

Ze všech boxerských a zápasnických filmů, jaké jsem zatím viděla, na mě od dob Rockyho žádný nezapůsobil tolik, jako právě Warrior. Dalo by se říct, že schéma Válečníka je založeno na klasickém Hollywoodském postupu "rodinného dramatu," v němž léta nevyslovené křivdy a narušené rodinné vazby jsou základním stavebním prvkem. V průběhu filmu se začnou divákovi utajované pravdy a vztahy mezi členy rodiny postupně ukrývat, emoce nabývají na síle a celý film graduje ve strhujícím a emotivním závěru. Toto je případ právě i Válečníka. Jenže celé toto velké klišé je velmi vkusně a nenásilně převálcováno parádním scénářem, z něhož jsem snad ani na okamžik nepocítila křečovitost, jen tu krutou realitu, i hlavním obsazením, kterému kralují pánové Hardy (luxusně nabušený:), Edgerton a Nolte. Zejména pouto i konflikt mezi oběma bratry je vystavěn mistrovsky. Závěrečný souboj mě dostal a vehnal mi slzy do očí. Jakmile začala hrát píseň About Today, bylo mi jasné, že tohle skončí slzami:) To, co mi chybělo ve Wrestlerovi i Těžké váze, mi Warrior bohatě vynahradil po všech směrech. (12.10.2013)

Zrádně povědomá dějová šablona, chlapský pot v každé minutě a problémy, které vám navždy zůstanou koukat z očí. Warrior je na první pohled jakýmsi scénáristickým kalkulem. Bere si z různých dějových premis slavných boxerských dramat a všechno balí do témat, na která slyší diváci i kritici. Protne se tu Irák, hrdinství, trauma, střední škola, dluhy, alkoholismus a v centru všeho zůstávají ty nejpevnější rodinné hodnoty obalené kolem trpkých vzpomínek. Jenže ono to funguje a to tak, že dokonale. Gavin O'Connor se z Hokejového zázraku poučil, že některé emoce fungují lépe naznačené a beze slov a s každou další scénou, která zabředává do rozbitých rodinných vztahů, stupňuje atmosféru neutuchajícího fandění a touhy po usmíření. A v neposlední řadě má v první linii Toma Hardyho, který svou nosorožčí silou rozbije všechny pochyby. Těžko říct, čím to je, že chlapi tak snadno podlehnou ve chvíli, kdy se ozve charakteristický zvuk rány dopadající na osvalené tělo, ale ten adrenalin, který ve mně během každé výraznější bitky vystoupal, by mohl pohánět nějakou oblastní elektrárnu. Když při finálním songu vybublají i ty nejskrytější vzpomínky a city s nimi spojené, není už proti síle tohoto vyprávění obrany. (09.12.2011)