Zima za války

Jen co film začal, už jsem tetelila radostí, že jsem si ho vybrala do promítací kombinace s Linklaterovým Chlapectvím. Oorlogswinter ukazuje dospívání z brutálně jiné strany, jen co je pravda, a také mě to přivedlo na myšlenku, že přece jen nejsem takový formalista, jak jsem si o sobě myslela, nebo ne rozhodně tolik jako dřív. Přeměnila jsem se na idealistu, takže zpočátku si mě tenhle film docela omotal kolem prstu. Úvodních pár obrazů je docela nekompromisních, ale postupně jsem si čím dál víc uvědomovala, že mi vadí absence následků provedených činů (chlapec ukradne doma králíka, nikdo si toho nevšimne, nikdo to neřeší). Autoři se bohužel v tomto duchu rozhodli vyvíjet zbytek zápletky a spolu s finálním žánrovým zmutováním tím zkazili veškeré budování atmosféry i původní dojem, že se jedná o chytrý film. Finální výstřel deset metrů od německé kolony? Slow motion a prolínačky obličejů? Úplně mokrý zmrzlý týpek unikne pozornosti okupujících hlídek? Věčná škoda toho sklouznutí k nelogickému sentimentálnímu kýči. (09.02.2015)

Válečné drama trochu jinak. Hrdinou snímku není žádný Zajcev, kapitán Miller nebo Oscar Schindler, ale obyčejný mladý kluk Michiel, který se učí slovu "válka". Celý snímek se točí kolem něj. A to je obrovské pozitivum. Není to žádná vedlejší dětská postava, ale hlavní postava plná odhodlání, psychické síly a odpovědnosti. Už "Chlapec v pruhovaném pyžamu", který je vystavěn na dvou dětských postavách mě velice bavil. Tenhle je sice o něco horší, ale není to nijak přehrávané, patriotské, ale ani Vás neušetří nějaké té myšlenky nad tím "Co bych dělal v této situaci já?". A ještě bych měl určitě vychválit soundtrack, který provázel celý film. Nevím jestli to byla práce pana Donaggia, ale pokud ano, tak to se mu povedlo. Určitě stojí za zkouknutí. 75% (21.01.2012)

Nizozemí, časné jaro, poslední rok války. Dospívající chlapec Michiel jedné noci z okna svého pokoje zahlédne na noční obloze klesající Mosquito RAF s hořícím motorem. To nouzově přistane na nedaleké louce u lesa. Jeden ze členů osádky nevyskočí a zahyne ve vraku letounu, druhému se ač je raněn podaří vyskočit. Uvízne však na padáku v koruně jednoho smrku. Shodou okolností jde kolem německá hlídka a letec Skopčáka zastřelí. To však Michiel neví. Ráno se jde s kamarádem podívat k doutnajícímu vraku, odkud je však vyžene německá hlídka hlídající letoun. Hoch je čím dál více frustrován chováním otce, který je starostou vesnice a který se k Němcům chová až přátelsky. Proto se zaraduje, když mu jeden starší kamarád předá tajemný balíček s tím, že když se večer pro něj nevrátí, má jej adresátovi předat Michiel. Zima za války je dalším z mnoha snímků o dospívajícím chlapci, který ještě není mužem, válku vnímá spíše jako dobrodružství a rád by vykonal nějaký statečný čin. Vše bere s nadhledem do doby, kdy je poprvé zaskočen německým terorem. Incident se zastřeleným vojákem totiž postupně nabírá na obrátkách a německé zuřivosti. Jak film dopadne, nebudu spoilerovat. Přes zprvu se slibně vyvýjející se válečné drama jsem však v polovině musel občas kroutit nechápavě hlavou... Ještě bych zavřel oči nad neohnutými vrtulemi Mosquita, nezatemnělými světlomety německých aut v noci... Ale ta honička dročky s BMW sajdkama s těžkejma MG, nebo závěrečný až Houdiniovský útěk pod mostem... Němci nebyli pitomci. Na okupovaných územých západní Evropy se jim prakticky podařilo zlikvidovat domácí odpor. Proto mne výše zmíněné ve filmu iritovalo. Něco takového bych čekal ve Velkém flámu (1966), ale to jsme někde jinde... Škoda. Za mne to jsou jen tři píkové karty s pinups girls. * * * (31.10.2013)

Rok 1945 a drsná nizozemská zima...tak jo, zase tak drsná nebyla, ale stačilo, že tam byli němci, to už samo o sobě muselo být dost drsné...a v tomto snímku se můžete podívat, jak si v těchto krušných časech vedl mladý chlapec, který se nechtěně "zapletl" do konce války. V těchto filmech je důležité, aby navodily atmosféru bojů, strachu, války, ale i lásky, naděje a odvahy. To vše je zde zachyceno věrohodným způsobem a navíc, především díky malému klukovi... 82% (02.10.2009)

Síce film z obdobia vojny , ale mimoriadne "mäkký" - skoro až poetický príbeh chlapca, ktorého bezstarostné chlapčenské roky a časy navždy poznačil tento príbeh. S doslova chlapčenským nadšením sa "zapojil do odboja" nkomu nič neprezradiac aby čiastočne odčinil otcov oportunistický starostovký postoj , (jeho postoj k otcovi sa v priebehu filmu nádherne menil k dobrému, keď sa otec obetoval za iného a postavil sa pred popravčiu čatu z mŕtveho Nemca. A to že jeho strýček (od počiatku podozrivá postava filmu hrajúca povestnú rolu "zahradníka vraha") dopadol tak ako dopadol, to trocha vyčítam scenáristovi. Mal skončiť inak a nie rukou chlapca, bolo to nereálne nečakané a naviac hlavná postava si to nezaslúžila, aj preto beriem jeden bod dole. (06.08.2016)