Invictus

Clinte, sakra, tohleto jsi dělat neměl. Invictus na mne působí dojmem, že se pan režisér poté, co Akademie loni přehlédla jeho úžasné, osobité a nekorektní Gran Torino, naštval a rozhodl se natočit přesný opak - líbivý, pateteický, nemastný a neslaný film. Na Oscarech možná uspěje, ale fanoušky tak akorát zklame. Všichni se objímají a usmívají, Mandela buď kyne rukou davům anebo předává svá moudra. Neuvěřitelně předvídatelný, nezajímavý a zapomenutíhodný snímek. Stejně jako jsem loni doufal, že Gran Torino nějakého Oscara získá, tak letos si přeju, aby tenhle kalkul skončil v propadlišti dějin. Tři hvězdy za provedení a podobné věci... ale palec rozhodně dolu. (27.12.2009)

Ohromný film, který lze bez jakýchkoliv rozpaků označit za bezchybný. Eastwoodova staroškolská režie (ragby natočil úplně jinak než jak Oliver Stone ve Vítězích a poražených pojal americký fotbal, ale dechberoucí je naprosto stejně), perfektní Freeman, Damon (říkejte si, co chcete) i ostatní, jemný a pro režiséra typický humor (obstarává ho Mandelova černobílá ochranka), a s přibližujícím se koncem více a více dokonalých momentek (Pienaar v Mandelově cele, letadlo, hrající si bodyguardi, sledování nebo poslouchání přenosu zápasu, kde a s kým se dá...), které dohromady tvoří skvělé poselství o odpuštění, míru, přátelství... A dalších věcech. Pět. (21.10.2011)

"Fotbal je hra gentlemanů hraná chuligány. Ragby je hra chuligánů hraná gentlemany." V tomto snímku je snadný fandit z 93% bílým jihoafrickým Springboks na cestě za sjednocením dvoubarevnýho národa, ale já jsem přesto ve finále marně hnal kupředu svý oblíbený All Blacks. Z hlediska ragby je snímek v pořádku, spodní záběry mlýna založenýho po burácivým "Hu!" jsou fascinující, finálovej zápas bez položený pětky trochu zavání sterilitou, ale pořád je to lepší než nadpozemsky obdivný vylíčení pana Mandely, kterej tentokrát disponuje chytrostí Einsteina, laskavostí Ježíše a fyzickým fondem Dr. Sheldona Coopera. (03.07.2012)

Skvělý a dojemný film, o tom, jak léčit dvojbarevný národ rozdělený apartheitem láskou, odpuštěním a hlavně s rugby. V reálu si sice rozhodně nemyslím, že byl Mandela dobrý prezident, ale účel filmu to rozhodně splnilo. Jelikož film vtáhne diváka do děje téměř okamžitě a provede ho několika skvělými zážitky ve kterých Morgan Freemen a Matt Daenon na plátně excelují. Navíc závěr je pořádnou pocitovou bombou s moc hezky zvoleným happy endem. Jsem moc rád, že se mi tento film konečně podařilo odškrtnout ze seznamu. 84% (08.02.2021)

„A kedy mieni oddychovať?“ – „Hovorí, že oddychoval v base.“ Zo začiatku fajn ("Toto už som raz počul a ani vtedy mi to nepripadalo vtipné.“) a dojímal (ak strávite takmer 30 rokov v cele dva krát dva metre, asi máte na myšlienky o odpúšťaní právo), druhú hodinu som sa začal nudiť. Stále sa vyskytli milé/silné okamihy, ale začalo ich ubúdať a pribúdali slabšie scény zo štadióna. Druhý raz už tento film nechcem vidieť. (27.05.2011)