Invictus

Clint Eastwood opět skóruje, jako už po tolikáté, a to konkrétně tak, že se mu originálně povedlo málokdy vídané skloubení politicko-biografického snímku se snímkem sportovním. V rámci krásných ideálů byly z filmu sice vypreparovány všechny hypotetické negativní aspekty konce apartheidu v JAR a jistě hodně bolestné transformace dříve nesmiřitelně rozdělené společnosti (stejně jako nezpochybnitelný historický fakt, že hráčům All Blacks kdosi v hotelu před finálovým zápasem otrávil jídlo a mužstvo hrálo tak indisponováno), ale Eastwood si přesto dobře ohlídal onu citlivou hranici, aby se z jeho velkofilmu nestal hollywoodský doják. Ano,k jeho filmu patří přídomek hollywoodský, ale bere si z něho jen to lepší, nevydírá, zbytečně diváka nevystavuje přemíře patosu a hlavně se nikde nepodbízí. Ta vyzrálost a velikost jeho režisérského mistrovství prosakuje skutečně z každého filmového okénka, přesně ví, proč a co točí...stačí úvodní scéna, na jedné straně ulice běloši hrají ragby a na druhé otrhaní černoši fotbal, a máme tu expozici přímo čítankovou. O brilantní metamorfóze Morgana Freemana do Nelsona Mandely se asi není třeba zdlouhavě rozepisovat, ta je přímo excelentní, včetně jeho jihoafrického přízvuku. Neporažený je skutečně silný film, Clint Eastwood znovu natočil snímek, nad kterým stojí za to přemýšlet. Mimochodem, při sledování biografického příběhu Nelsona Mandely jsem měl několikrát pocit té silné paralely k podobně silnému příběhu Václava Havla, nestálo by za to ho také zpracovat, Clinte? :-) (07.12.2010)

Mírnější ústup ze zabydlených pozic pana Eastwooda než jsem čekal. Většina uživatelů se tady vyjadřuje o Invictusu docela chladně. Přitom mě se zdálo že Clint opět nezklamal a vložil do svého díla poctivý kus práce. Je až s podivem jak tohle všechno ten starý protivný dědek zvládá. Jen namátkou za 2 roky 3 filmy (Výměna, Gran Torino a Invictus). Samozřejmě chválím výběr Morgana Freemana, který se opět překonává a Nelsona Mandelu mu nelze nevěřit. Vždyť i samotný Nelson byl jistě potěšen tímto výběrem. Pokud jde o druhého v pořádí Damona, tam budu shovívavý a nebudu nikterak komentovat. Slabý výkon a tečka, možná to tak mělo i být. "V televizi vypadal větší. A v mistrovství jsme bez šance" PS. Kdo zná vývoj mistrovství světa v roce 1995, tak nebude ničím zaskočen, protože tento film věrně kopíruje průběh celého mistrovství, včetně skórujících hráčů až po obrovitého Jonaha Loma z týmu All Blacks. (13.08.2010)

Ani ve snu by mě nenapadlo, že Nelson Mandela se snažil podnítit svůj národ právě sportem a sportem zrovna ne ledajakým. Clint Eastwood opět natočil úžasný film s úžasným příběhem, tentokrát podle skutečný události. Legrace je, že na jednu stranu v jednom roce natočí film o pravověrným rasistickým Američanovi a hned na to natočí film o Jížní Africe a o tom, jak se to tam v devadesátých letech formovalo. Každopádně ale na film samotný se nechá koukat, a ačkoliv je především o sportu, objeví se tam i jiné stránky tehdejší doby. A to je jen a jen dobře. Clint Eastwood ví co točit a nebojí se zasáhnout svými filmy jakýkoliv kraj. Takže mistrně odvedená práce tam určitě bude. Příběh je ale už rutina, na pomezí zajímavého vzniku nového státu. (04.07.2010)

Film přechlastaný patosem, v němž řádí neviditelná ruka scenáristického osudu a bohužel i velmi zjednodušující a plochá řešení klíčových scén. Zvláštní, jak i to ragby pak vypadá jako pimprlové divadélko. Každopádně moje láska k tomuto sportu chuligánů, který hrají gentlemani a též úcta k výkonům Morgana Freemana i Matta Damon z toho udělala snesitelný zážitek. Takovou politicko-společenskou pohádku. Ale nešť, jen se obávám, že tohle je spíše odvrácená strana Clintova prostého stylu režie. (30.10.2011)

I'm the Master of my Fate. I'm the Captain of my Soul. Předně chci všechny varovat. Ano, je to film Clinta Eastwooda, ano, hraje tam Morgan Freeman, ale nečekejte žádné drama ve stylu Million Dolar Baby, Výměna nebo Gran Torino. Bylo by rozhodně nefér hodnotit Neporaženého nízko jen proto, že s Vámi nezamává tak, jako právě výše zmiňovaní. _______ Co mě dost překvapilo, byl směr, kterým se Clint vydal. O Mandelovi samotném se toho moc nedozvíme, snad jen základní fakta (vězení) spíše se zaměřuje na jeho činnost potom, co se stane prezidentem JAR. Na rozpolcený národ, na vysoká očekávání, která jsou na Mandelu kladena… A právě v té chvíli se rozjede ragby linie. A ta se naprosto skvěle a nenásilně prolíná s prezidentskou. K tomu si připočtěte skvělou hudbu, vynikající kameru a hlavně herecké výkony. Freeman měl tak dokonalý akcent, že později jsem ani nevnímal, že to je on. Damon mi zase předvedl, že umí více, než běhat se zbraní. Opravdu jsem se u filmu nenudil. Přiznávám, výše zmiňované snímky mají kvality někde jinde, ale i tak musím dát plný počet. Protože takhle příjemný film jsem už hodně dlouho neviděl. Je mi jasné, že tohle někomu nebude stačit, ale asi mám nízké nároky. Jsem zvědavý, s čím nás Clint překvapí příště. (02.01.2010)