Max Manus

Tak takhle má vypadat správnej válečnej film. Být reálnej, válečnej, a zajímavej. A představil nám zajímavou a odvážnou postavu, o které jsem nikdy neslyšel, a přitom je tak zajímavá a odvážná. Je to film hodnej doporučení. Je zajímavej, válečnej, reálnej a Manus je zajímavej a odvážnej. A tohle je komentář jak od retarda, já vim... (03.04.2011)

Max Manus je snímek, který rozhodně stojí za pozornost. A to z několika důvodů. Ne příliš často máme možnost vidět kvalitní film ukazující válku v severských zemích. Ne vždy máme možnost sledovat dobře natočený snímek. Max Manus je navíc napínavý a poutavý a v mnoha scénách má dobrou atmosféru. A v neposlední řadě je film inspirován skutečným příběhem, což opět zvyšuje jeho atraktivitu. (18.11.2013)

Norská patriotická odpověď na americké válečné filmy. Max Manus přichází se svou severskou tváří války, epickými výjevy a klasickými klišé, které od tohoto filmu očekáváte. Nebudu vám věšet bulíky na nos, je to přesně takový film, který glorifikuje válečné odbojáře. A jedním dechem dodávám, že zde to dělá skutečně kvalitně. S Maxem se sžijete, budete mu fandit i bát se o něj a jeho přátele. Prostě kvalitní počin severského filmu, který potěšil jak srdce, tak oko mé. 75% (18.06.2017)

Chtěli jsme bojovat, pomstít se! A čekali na někoho, kdo to začne..... Norové (?) si řekli, že ještě nemají svého hrdinu z odboje a zdokumentovali činnost Norského hnutí odporu, tedy záškodnické skupiny kolem Maxe Manuse. Výsledkem jsem však zklamán. Příběh nemá potřebné tempo, na jednu akci připadá strašně keců či obyčejných věcí všedního života. Ony akce však zaslouží pochvalu. Jsou natočeny zajímavě a celkem napínavě. Je jich bohužel málo. Aniž bych chtěl někomu ubírat zásluhy, podobných odbojářů bylo mnoho. A někteří mají svůj film mnohem zajímavější. Třeba Plamen a Citron. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * Víte že? Asi největší sabotážní akcí byla ta z ledna 1945 na dopravní loď SS Donau? (07.02.2010)

Jeden z mnoha důkazů, že v jednoduchosti je síla a nápaditost důležitější rozpočtu. Dvojce, jež nám přinesla nudné Sexy Pistols, udělala reparát se vší parádou. Přímočarý příběh norského válečného hrdiny je natočen civilně, ale bez odfláknutí, akce řízná a dynamická, kamera krásně přechází z detailní ručky a do malířského stativu (který ovšem občas skočí na koleje či jeřáb), lesy i města norská se postarají o zajímavý look a herci se postarají o divákovu víru v dobré konce. Rád bych zdůraznil, že tak krásně jednoduchý a fungující nostalgický závěr už jsem dlouho neviděl - až mi trochu cukla očka a chvíli jsem uvažoval o pěti hvězdách (jenže o těch se neuvažuje a film měl některé lehce vatovité momenty). Škoda, že čeští odbojáři takhle svěží, nostalgický a hrdost diváků posilující pomník nemají. Max bojoval ve Finsku proti Rusům a doma proti Němcům, jenže Hunové jsou jiná káva a odboj má jiná pravidla než otevřená válka, společné ale mají to, že abyste zvítězili, musíte hodně ztratit... 80% PS: Winge to sluší stejně jako v Cold Pray a Max je asi nejlepší film o umírání mladých kluků ve válce... (09.08.2010)