Max Manus

Chtěli jsme bojovat, pomstít se! A čekali na někoho, kdo to začne..... Norové (?) si řekli, že ještě nemají svého hrdinu z odboje a zdokumentovali činnost Norského hnutí odporu, tedy záškodnické skupiny kolem Maxe Manuse. Výsledkem jsem však zklamán. Příběh nemá potřebné tempo, na jednu akci připadá strašně keců či obyčejných věcí všedního života. Ony akce však zaslouží pochvalu. Jsou natočeny zajímavě a celkem napínavě. Je jich bohužel málo. Aniž bych chtěl někomu ubírat zásluhy, podobných odbojářů bylo mnoho. A někteří mají svůj film mnohem zajímavější. Třeba Plamen a Citron. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * Víte že? Asi největší sabotážní akcí byla ta z ledna 1945 na dopravní loď SS Donau? (07.02.2010)

Norové se poslední dobou stále víc a víc hlásí do filmové špičky. Max Manus je toho důkazem. Důkazem, že i válečné a pravdivé příběhy zvládají na výbornou. Nejedná se sice o žádný action film s bojovými eskapádami, ale o důmyslně propracovaný špionážní a sabotérský příběh, který staví převážně na napínavých scénách. Ty se odehrávají převážně v přístavu Oslo, kde sabotují německé lodě. A vůbec, celý ten děj, který se točí kolem norské odbojové skupiny, života v Norsku, jednotlivých aktérů, je naprosto uvěřitelný. Aksel Hennie alias Max Manus jen potvrdil, že je úžasný herec. Pokud někoho zajímá odboj za druhé světové války, tento film je jak zrozený pro něj. Mě osobně si získal. (05.08.2013)

Jistě se najde spousta škarohlídů, kteří budou tvrdit, že Skandinávie podlehla Německu příliš snadno nebo dokonce dobrovolně. Po pravdě. Na začátku války nebyla v Evropě síla, která by se mohla postavit Wehrmachtu s jeho moderní koncepcí bleskové války. To je třeba mít na paměti a nezlehčovat význam norského odboje. Max Manus je norským národním hrdinou, stejně jako u nás Kubiš s Gabčíkem. Byl to člověk, který věřil v porážku Německa a dělal pro ni maximum. Velmi dobře natočený film, který nezkresluje historický význam (snad jen krom finské anabáze). Herecký výkon Aksela Hennieho dává jeho postavě lidský rozměr, který jednoznačně překračuje standart historického životopisného filmu. 70% (23.07.2012)

Jeden z mnoha důkazů, že v jednoduchosti je síla a nápaditost důležitější rozpočtu. Dvojce, jež nám přinesla nudné Sexy Pistols, udělala reparát se vší parádou. Přímočarý příběh norského válečného hrdiny je natočen civilně, ale bez odfláknutí, akce řízná a dynamická, kamera krásně přechází z detailní ručky a do malířského stativu (který ovšem občas skočí na koleje či jeřáb), lesy i města norská se postarají o zajímavý look a herci se postarají o divákovu víru v dobré konce. Rád bych zdůraznil, že tak krásně jednoduchý a fungující nostalgický závěr už jsem dlouho neviděl - až mi trochu cukla očka a chvíli jsem uvažoval o pěti hvězdách (jenže o těch se neuvažuje a film měl některé lehce vatovité momenty). Škoda, že čeští odbojáři takhle svěží, nostalgický a hrdost diváků posilující pomník nemají. Max bojoval ve Finsku proti Rusům a doma proti Němcům, jenže Hunové jsou jiná káva a odboj má jiná pravidla než otevřená válka, společné ale mají to, že abyste zvítězili, musíte hodně ztratit... 80% PS: Winge to sluší stejně jako v Cold Pray a Max je asi nejlepší film o umírání mladých kluků ve válce... (09.08.2010)

Příběh válečného Norska mi byl dosud poměrně neznámý, jakožto osudy celé Skandinávie za druhé světové války. Jsem rád, že tento film mi dokázal tuto mezeru částečně vyplnit. Tento solidní válečný snímek může směle konkurovat svým ostatním žánrovým kolegům - ať už se jedná o nizozemskou Černou knihu, německý Pád třetí říše, americký Pearl Harbor, polskou Katyň nebo české Lidice. K dokonalosti mi sice něco scházelo, ale to už je můj osobní problém. Po technické i herecké stránce se norští tvůrci rozhodně předvedli, a zaskočili tak zřejmě kinematografie celého světa. (30.09.2013)