Max Manus

Kto by to povedal, že dvojica Ronning a Sandberg natočia vojnový film s výbornou výpravou, dopre napísanými a zahranými postavami, ktorý nebude mať nič spoločné s ich hollywoodskou prvotinou Bandidas? Max Manus je výpravno historickým dielom. Sledujeme vojnové obdobie vo Švédsku, kde sa formuje odboj vedený práve týmto národným hrdinom. Film sa nesnaží o lekciu z dejepisu, ako sa to podarilo tohtoročnému Lincolnovi. Jedná sa skôr o osobitejší film snažiaci definovať dobu a tých pár ľudí, ktorý v nej žili a bojovali za svoje ideály, než vyslovene o moralistický film. Ale aj tak tomu chýba určitá dravosť, výraznejšie napätie a epickejšia scéna. Čo je škoda, lebo epických záberov je tu dostatočne. Nie je to výborný film, ale má mnoho pozitívnych a zaujímavých scén a hlavne výbornú dobovú atmosféru. Dospelejší film, na ktorý sa dobre pozerá aj keď neponúkne nič nové. (06.02.2013)

zaujímavý nórsky snímok. dopre padne vidieť niečo z filmov o protifašistickom odboji aj z iných krajín. Naviac keď tento bol dopĺňaný aj takými ľudskejšími črtami". To čo prežíval Max ho natrvalo poznačilo. Nedivím sa že ospevovaný takmer národný hrdina sa tak často po vojne utápala v alkoholovom mori zabúdania aj keď sa to nikdy na furt nepodarilo. Nezávidím mu. (02.02.2015)

Chtěli jsme bojovat, pomstít se! A čekali na někoho, kdo to začne..... Norové (?) si řekli, že ještě nemají svého hrdinu z odboje a zdokumentovali činnost Norského hnutí odporu, tedy záškodnické skupiny kolem Maxe Manuse. Výsledkem jsem však zklamán. Příběh nemá potřebné tempo, na jednu akci připadá strašně keců či obyčejných věcí všedního života. Ony akce však zaslouží pochvalu. Jsou natočeny zajímavě a celkem napínavě. Je jich bohužel málo. Aniž bych chtěl někomu ubírat zásluhy, podobných odbojářů bylo mnoho. A někteří mají svůj film mnohem zajímavější. Třeba Plamen a Citron. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * Víte že? Asi největší sabotážní akcí byla ta z ledna 1945 na dopravní loď SS Donau? (07.02.2010)

Velký norský hit je svižně odsýpající žánrovkou v hollywoodském stylu, ale bez otravného patosu a pitváním se v psychologii. Nic, co by zůstalo v hlavě delší dobu, ale je příjemné zjistit, že na severu umí točit stejně efektně jako Amíci. V Norsku se evidentně žánrové kinematografii daří a je škoda, že si Max Manus nenašel cestu do českých kin. (22.07.2009)

Jistě se najde spousta škarohlídů, kteří budou tvrdit, že Skandinávie podlehla Německu příliš snadno nebo dokonce dobrovolně. Po pravdě. Na začátku války nebyla v Evropě síla, která by se mohla postavit Wehrmachtu s jeho moderní koncepcí bleskové války. To je třeba mít na paměti a nezlehčovat význam norského odboje. Max Manus je norským národním hrdinou, stejně jako u nás Kubiš s Gabčíkem. Byl to člověk, který věřil v porážku Německa a dělal pro ni maximum. Velmi dobře natočený film, který nezkresluje historický význam (snad jen krom finské anabáze). Herecký výkon Aksela Hennieho dává jeho postavě lidský rozměr, který jednoznačně překračuje standart historického životopisného filmu. 70% (23.07.2012)