Bratia

Tobey Maguire byl úplně mimo. Celou dobu akorát čumí jako debil a nebo hystericky ječí. A když ke konci chytne nerva, tak je akorát k smíchu. Víc zahrála i 10-ti letá Bailee Madison. Zápletka je vlastně jenom obyčejnej milostnej trojúhelník, akorát je to trochu okořeněný válkou. Tohle je příběh jak z telenovely. Mě to prostě nechytlo... No aspoň jsem Jakea Gyllenhaala viděl po dlouhý době zase v nějaký "normální" roli. Od dob kovbojský homohnědky ve Zkrocený hoře jsem na něj poněkud zanevřel. Tady byl jako jeden z mála sympatickej. (28.02.2010)

Pre európskeho diváka je toto čisto teoreticky len zbytočné naservírovanie raz nakrúteného príbehu pre angloamerickú divácku obec. Ale len teoreticky, pretože fakticky remake prevalcoval originál: stačí si len porovnať počet hodnotení rovnomenného filmu od Suzanne Bierovej a tohto prekrúteného bratríčka na čsfd. Americká verzia valcuje severský originál takmer štrnásťnásobne. Stredoeurópske teritórium je totiž kultúrne pod vplyvom distribučných mágov, usmerňujúcich do tohto priestoru všetok potenciálne zárobkový produktový americký tok. A tak sa v kinách, na obrazovkách televízií aj na dvd uprednostnil, ako obvykle tento prevarený americký výrobok. Profesionálne bezchybná verzia sa vezie na vlne emočnej zhodnosti s predchodcom, no nedokáže sa zbaviť pachute poznania, že opakovaná dráma prestáva byť skutočnou drámou. Stala sa, vďaka jemným obrúseniam drsných výčnelkov originálu, čo sa týka vyznenia i formálneho spracovania, skôr jeho nejakou síce konzumne chutnou, no stále len instantou náhradou. (24.11.2013)

Tím největším nedostatkem tohoto filmu pro mě bylo, že z něj doslova ukapávalo to americké filmové "sladidlo." Předkládaný portrét americké rodinky mi přišel hodně konzervativní a strojený. Spousta morálně ukázněných scén s nevyrovnanými rodinnými vztahy, především otce se synem (na parkovišti, vzájemné pohledy na sebe při pronesení nevhodných či neočekávaných slov druhého při společném jídle) či výchovných scén typu "Promiň, nezachoval jsem se správně", "holky běžte nahoru, maminka si teď promluví se strejdou Tommym," "Isabelle, přestaň, proč tohle říkáš?" Kromě ústřední "švédské trojky" Tobeyho, Jakea a Natálky na mě velmi zapůsobila přirozenost a jistá vyspělost v hereckých projevech dvou malých sestřiček. Z nichž mě okouzlila hlavně Bailee Madison. Ta její tvář, pohled a opravdické slzy se z nich kutálející mi přišly zcela upřímné a skutečné. V jedné scéně jsem měla dojem, že kdyby byla její slzavá tvář v záběru ještě o něco déle, spustila bych asi taky:) Sice jsem myslela, že vztah mezi Natálií a Jakem bude více prohlouben, aby tak následující události byly ještě dramatičtější, ale po návratu Tobeyho jsem byla ráda, že tomu tak nebylo. Pohled na jeho zničenou tvář a ztrhaný charakter byl dostatečně autentický, abych usoudila, stejně jako kdysi on, jakožto Peter Parker, pronesl: "Hey Spiderman, no more..." Pro mě je to jeho, pravděpodobně asi nejvážnější a nejvyspělejší role a zvládl ji výborně. Jeho výbuchy u stolu či v kuchyni, jsou silně znepokojivé a podmanivé. Kdyby se upustilo od toho lepivého amerikanismu, zapůsobili by na mě Bratři více upřímněji a uvolněněji. (14.08.2011)

Chybí patřičná hloubka a Sheridan až příliš spoléhá na vyvolávání emocí skrze trochu kýčovitou kameru a líbivý soundtrack, nicméně parádní herecká sestava odvádí maximum (i děti) a jak vyústění v Afghánistánu, tak závěr na americkém předměstí vtahují do plátna a zároveň zarážejí do sedačky s mrazivostí chladících boxů od Algidy. 7/10 P.S.: Gyllenhaal potvrdil, že dokáže hravě přepínat mezi drsňákem a romantikem. Tedy že zvládá vše potřebné pro perské princátko. (07.02.2010)

Asi si dám rýchlo tú dánsku predlohu, pretože neusudzujem že zdroj z ktorého sa čerpá je enormne "pošpinený". S veľkou pravdepodobnosťou na chrbte nesie tiež istý psychologický očistec s ktorým je v civile armádny vojak nútený zápoliť a má na výber len z dvoch možností. Zvládnuť alebo rezignovať. Keby sa Sheridan prednostne sústredil len na tento aspekt a odpustil si tie triviálne milostné odbočky, bratský nesúlad a bujnenie pacifistický túžob, tak by sa mi toto POvojnové verklíkovanie pozdávalo možno viac. Takto môžem odkývať jemné moralistické vsuvky, soundtrack v čele s U2 a zarmútené "skoky" na Blízky východ. Maguire (nech už akokoľvek dobre hral) je Spiderman, nie Cpt. Sam Cahill ranený na duši. Priprav sa na vážnu, strnulú a "otupenú" úvahu o Afgánskej čiernej more, ktorá si z časti ozrejmuje prešľapy svojej vlasti. (07.03.2010)