Muž a stín

Zbytečně překombinované a zbytečně moc postav. Miroslav Donutil v roli vrchního detektiva Klubíčka předvádí svůj obvyklý standart. Zbytek také nijak nevyčnívá ani nepadá, prostě průměr. Dobová atmosféra první republiky je však zachycena dobře. Budu se muset podívat na první filmové zpracování podle Emila Vachka Vražda v Ostrovní ulici z roku 1933 s Jindřichem Plachtou v roli Klubíčka. Tohle mě moc neoslovilo. (06.07.2020)

Klubíčko se dokutálel opět na scénu a s ním i sám Donutil. Máme tu další zapeklitou vraždu, hromadu podezřelých a to myslím doslova, protože počet lidí, kteří by tu starou lichvářskou ludru nejraději zabili, byla spousta, ale povedlo se to jen jednomu z nich. V té záplavě jmen se dalo zprvu jen těžko orientovat, nicméně člověk si zvykne. Objeví se tu celá řada známých tváří, někteří podali slušné výkony, jiní zůstali za očekáváním, ale nakonec se z toho podařila vymáčknout alespoň průměrná kvalita. (14.11.2020)

Celkem příjemná televizní kriminálka s vrchním inspektorem Klubíčkem. Je to druhý druhý případ, který tato postava musí řešit a díky svým schopnostem a analytickému myšlení ho bravůrně vyřeší. Vrchní inspektor Klubíčko v mnoha ohledech připomíná postavu Hercula Poirota, vždy elegantně působícího a vystupujícího Belgičana. Také je spousta věcí spojuje. Rozdíl mezi nimi je jedině v tom, že Klubíčko je ryze český detektiv. Škoda, že příběh s detektivem byl tak unylý. Nicméně, Donutil to všechno vynahrazuje svou vážností, která je pro něho docela netypická. Znám ho spíše jako baviče. Takže mě překvapil. (17.08.2011)

Dobové krimi Dušana Kleina s Donutilem jako inspektorem Klubíčkem, který vyšetřuje vraždu pražské lichvářky. Ve své době televizní nadprůměr, dnes jen senilní obstarožnost v důchodcovském tempu pro lidi, kteří se kdysi opájeli mixem Panoptika města pražského a Četnickými humoreskami. (26.12.2021)

Muž a stín, televizní detektivka podle scénáře Terezy Brdečkové na motivy stejnojmenného detektivního románu Emila Vachka v režii Dušana Kleina postrádá sice onen příslovečný detektivní punc a je mnohem více televizní inscenací, tak typickou coby zástupce portfolia tvůrčích snah České televize poslední dekády, lze ji i přesto vzít na milost a obstojně se při jejím sledování bavit. Překvapivě vážný Miroslav Donutil v roli inspektora Klubíčka (je pozoruhodné, že většina klasických českých detektivů má tahle milá zdrobňující jména) ve své roli obstál, přiléhavě ztvárňuje majestát statutu inspektora i odlišný mravní rámec předválečné doby (pohled na prvorepublikovou realitu je ale obecně v soudobé televizní a filmové tvorbě hodně idealizovaný). Zřetelná je i snaha tvůrců etablovat tu českou obdobu slavných zahraničních vzorů a Donutilův Klubíčko je zjevnou esencí detektiva z dílny nejpovolanější, Agathy Christie - český Poirot. A sázka na staromilskou školu (Klubíčko je milovníkem bibliofilií, dýmky a dobré kávy (nafty)...) celkem vychází... I ostatní role jsou na televizní poměry výborně obsazeny, dá se říci, že tu hraje doslova herecká špička (mně osobně nesedí Tomáš Töpfer), výborně funguje i hudební složka, místy se jako jediná stará o ,,detektivní" atmosféru, povedené jsou též flashbackové rekonstrukční prostřihy, barevně jinak tónované... Zkrátka televizní setkání s vrchním inspektorem Klubíčkem se neslo přesně v duchu jeho gentlemanské přirozenosti... (19.10.2007)