Člen klanu

Na žádný film jsem se v poslední době netěšil tolik jako na Klansmana. Proto musím říct, že to pro mě bylo celkem zklamání. Mám téměř panickou hrůzu z čehokoliv, co připomíná KKK, takže jsem film odkládal na dobu, kdy nebudu doma sám (koukali jsme se navíc odpoledne). Jenže tady nebylo vůbec nic děsivého. Čekal jsem víc akce, ta kromě závěrečné osudové přestřelky nepřišla. Marvin jako padouch kterého až vývoj částečně napravil. Burton se však k mému zklamání z toho svého mouly neprobral a zcela proti všem očekáváním (Where eagles dare) se nechal přihlouple odstřelit jak divokej králík.___Víc klanu, míň morálky a bylo by to lepší. (09.08.2008)

Pokus o znásilnění, znásilnění, brutální vražda černocha, brutální znásilnění, vraždění. Ano, tohle nemůže vést k ničemu jinému, než k závěrečnému masakru, kde stojí na jedné straně Ku Klux Klan ve svých typických oděvech a na straně druhé spravedlnost. Lee Marvin a Richard Burton v Youngově snímku podávají výborné výkony a ačkoliv místy byl film nepatrně nudnější, bylo jasné, že k tomu hlavnímu teprve dojde a že se vyplatí si na to počkat. Vykreslení rasismu je tu velmi naléhavé a nejeden divák se musí stydět za činy, jež lidé páchali (páchají) lidem. Některé scény jsou natočeny opravdu s dávkou syrovosti, která dokáže pozorného diváka pěkně zamrazit v zádech. (30.03.2011)

Ehh, z těch hvězd kolem a ovací na film se mi až zatočila hlava. A taky to byl důvod, proč jsem si jej na Hlavním nádraží koupil ve výprodeji za 5 Kč. Já tedy ale tak štědrý s hodnocením nebudu. I když lecos o rasismu v USA vím, připadalo mi to celé málo uvěřitelné. Tehdá v půlce osmdesátek to možná mělo s přihlédnutím k rasové problematice možná nějakou váhu, ale dnes film působí spíše úsměvně a opravdu ,,sedmdesátkovsky''. Já prostě tomu Marvinově ,,Tuctu ku klux buranů'' nevěřil. Že ještě zmlátí nějakého černocha, dokonce zabijí atd.. to bych v kontextu doby chápal. Ale že půjdou klucí v kápích někoho upálit či vystřílet barák bílejch sympatizantů s černým obyvatelstvem? A co ta bílá znásilněná vyhnaná z kostela? Tvůrci si asi neuvědomili, že se film neodehrává za občanské války nebo ve dvacátých létech dvacátého století.... Více než Marvim s rádoby charakterní rolí mně potěšil zestárlý Burton. Závěrečná kapslíková přestřelka byla srandovní stejně tak výbuchy aut při náhodné nehodě na pohřbu. Za mně je to tedy jen za tři hořící kříže. * * * (17.04.2015)

Nadčasové drama o konfliktu bílých a černých, které přeroste v otevřenou válku. Film má několik silných scén, mezi něž rozhodně patří znásilnění Loretty a příjezd členů KKK na pozemek Brecka - ze tmy se vynoří auta, z nich vystoupí postavy, obléknou se do hábitů, v rukou mají pochodně, první nese hořící kříž. Mrazivá hudba, čekání, smrt si brousí kosu. Napětí má ale i řada menších scén, kdy dochází k potyčkám mezi jednotlivými postavami. Pro současného diváka by možná prospělo zkrácení, jelikož některé scény jsou zbytečně dlouhé. Jako celek ale film stále funguje. Po letech jsem si film znovu prožil. Dvě osobnosti - Marvin a Burton - zde dokazují, jak velkými herci byli. Hodnocení ponechávám. (10.11.2020)

Trefa do čierneho, hodnotenie na IMDb nech je toho dôkazom! Tých pár melodramatických momentov bohato vyvažuje priamočiare násilie a nepatetický koniec, nechýba ani nejaký ten nadčasový, triezvy postreh, zďaleka sa nevzťahujúci iba k americkému juhu tých čias. O dvojke Lee Marvin a Richard Burton ani nehovoriac. (07.10.2007)