Chlapec v pruhovanom pyžame

Ze zacatku film kdovijak drsne nepusobi. Malej kluk se stehuje do novyho domova, nechce se mu, nebude tam mit kamarady a po prestehovani se celkem nudi. Vcelku prijemny drama, ale nic extra. Jenze po pulhodine se hlavni detskej hrdina potka s chlapcem v pruhovanem pyzamu a zacne paradni drama se zajimavym pribehem, opet takovej trochu jinej pohled na druhou svetovou, tentokrat prevazne ocima osmiletyho (a misty skoro az moc naivniho) chlapce. Navic s paradnim obsazenim, oba detsky herci jsou paradni a David Thewlis jako velitel taboru umi bejt pekne zlej. No a pak tu je super drsnej a silnej konec, kterej je tak silnej, ze mam skoro chut dat i tu patou hvezdicku, ale film je spis precejen jen na ty 4. Ale rozhodne se jedna o paradni drama se zajimavym pribehem. (08.03.2009)

Ten konec celého filmu rozdýchávám ještě teď a stále je mi z toho závěru velmi nedobře. Jestliže ve mně nějaký film dokáže vyvolat takovéto pocity a doslova mě položit na kolena, tak prostě není o čem diskutovat. Ale hezky postupně. Tenhle film začíná naprosto idilicky, a odhadem polovina filmu skutečně relativně idilická je. Dokonce i když začne malý Bruno chodit k plotu koncentračního tábora a povídá si se židovským chlapcem Shmuelem, tak je film stále ještě idilický a dalo by se říci pro celou rodinu. Jenže to, co se zdálo idilické, se postupně mění v noční můru a tísnivá atmosféra nabírá na intenzitě, aby nakonec vygradovala do konce, který se sice nabízel mezi možnostmi, jak film skončí, ale přesto jsem v tento závěr nevěřil, přišel mi jako nejméně pravděpodobný. Jenže on ten konec přišel a bylo to ještě horší, než jaké jsem si to představoval. Ten pocit úzkosti, který jsem měl během posledních deseti minut, to bylo něco šíleného. Takhle psychicky i duševně špatně mi u filmu už dlouho nebylo. Pociťoval jsem stísněnost, úzkost, strach, prostě vše, čím se dá vyjádřit absolutní zděšení. Takhle šílený konec filmu už nechci nikdy zažít. Ještě teď se mi z toho svírá žaludek a pociťuji úzkost, jen si na ten konec vzpomenu. Dá se říci, že za ty dva dny, které od zhlédnutí uběhly, jsem ten konec stále ještě nerozdýchal. A myslím, že je snad zbytečné cokoliv dalšího dodávat. Snad jen, že David Thewlis předvedl obdivuhodný výkon, kdy jednu chvíli jsem ho měl rád a druhou chvíli jsem ho nenáviděl, a takhle se to měnilo pořád dokola. Obdivuhodný výkon. Zkrátka nemohu jinak, než film ocenit pěti hvězdičkami, protože když mě nějaký konec filmu dokáže takhle šokovat, tak si zaslouží také pořádně ohodnotit. (05.04.2010)

Upoutá pevně, dolehne tvrdě, vyšumí však rychle. Chlapec v pruhovaném pyžamu je snímkem s téměř až středoevropskou atmosférou, který se snaží velikým obloukem vyhnout komerčním charakteristikám - a daří se mu to. Děj plyne kupředu nenuceně, záběry jsou vypilované k dokonalosti, a každá mírumilovná vteřina vyňatá z kamerového okénka je slastí pro oči. Bavilo mě to mnohem více než tuna jiných zajímavějších a dějově přeplácanějších filmů z minulosti, a já se opět utvrdil v tom, že před akčními blockbustery dávám mnohem raději přednost podobným dramatům. Během sledování mi možná trochu vadila občasná nepřesvědčivost dětských postav, ale s tím se při podobném "mladším osazenstvu" musí počítat, Haley Joel Osment byl jen jeden... Herectví pak v tomto případě vyvážil nezapomenutelný David Thewlis, kterému jsem roli zbaštil i s navijákem, a i Vera Farmiga se hodně snažila. Hodinu a půl dlouhá stopáž mi vyhovovala parádně, no a nakonec nelze nezmínit výbornou Hornerovu hudbu. Díky ní si budu poslední záběr dlouho pamatovat. Škoda jen, že za dva týdny si na film samotný nejspíše těžko vzpomenu: i když to bylo moc pěkné, žádné hlubší emoce si z 90 minut bohužel neodnáším... Pohodový a moc hezký film. Děkuji finxovi za skvělý tip! (29.01.2010)

No tak teda jo, no. Konec všechno vcelku narovná. Příběh staví spíše na psychické rozborce jedinců, faktická stránka nám poněkud zaostává. Pokud by mamrdi z divize SS Totenkopf spravovali svěřené objekty podobným způsobem, tak by se jim táborníci nekontrolovaně rozlézali po okolí, očesávali višně z obecních sadů a nechtěli by se třeba ani vykoupat... (14.07.2012)

THe Boy in the Striped Pyjamas ve mě vyvolal rozporuplné pocity. Negativem tohoto filmu je vysoká nereálnost děje, která musí každému trochu vadit, ale i přes to je tento snímek hoden zapamatování :-) Podle mého se film nesnaží ukázat krutost nacistů, ani jak hrozná byla tato doba, ale spíše poukázat, že hodně lidí a nejenom naivní děti měli zaslepené oči. Otevřete mu srdce, tak jako otevřel srdce syn nacistického důstojníka svému židovskému kamarádovi :o) P.S. Po scéně, kdy Bruno nechápal, proč Pavel nechal doktořiny, proto aby škrábal brambory, si mě film získal nadobro :-) (21.10.2009)