Chlapec v pruhovanom pyžame

Hodně silný zážitek a pro mě jeden z nejlepších filmů na toto téma. O to víc film člověka zasáhne, když se to týká nevinných dětí. O holocaustu by se mělo točit více takových filmů, aby lidé nezapomínali a nic takového se už nikdy neopakovalo. Dětští herci své role zvládli dokonale a konec byl tak strašný, že to zkrátka nemůže nechat nikoho chladným... (15.05.2012)

Prečítal som si knihu. Zistil som, že film v jej prepise príliš dobrým nie je. Vlastne skôr zlým. V rukách mi tak zostáva len gýčová variácia Princa a bedára na tému holokaust (čítaj žmýkanie sĺz), ktorú neospravedlňuje ani detský pohľad, a nevylepšuje ani kamera a vierohodné herecké výkony. Smutné a sklamané vytriezvenie. 60% (03.02.2013)

Válečný film bez bojů. Prostředí genocidy Židů za WWII očima dětí. Tohle už v podstatě samo o sobě říká, že se jedná o příběh s realitou neslučitelný. Je to tak. Samotný závěr to jen podtrhuje, což filmu dost ubírá po emoční stránce, no i přes to jsem se při sledování hodnověrných herců. speciálně těch dětských, bavil čtyřhvězdičkově. Beru to jako takový malinký fantasy pro děcka, no kdybych měl regulérně zhodnotit reálnost celého tohoto story spolu s charaktery některých postav, tak by to byly tři hvězdy jak vyšitý. Každopádně Chlapec je mnohem lepší než Zlodějka. 75% (21.04.2014)

Film o holocaustu, na který se člověk začne dívat s tím, že už ve své podstatě vše ví. Nebo by měl vědět, ale to už je otázka osobního přístupu k životu, řekla bych. Žádné nové, překvapivé informace se ve filmu nedozvídáme, jeho jediným obchodním artiklem je neobvyklý úhel pohledu. Drtivá většina filmů o holocaustu se vyznačuje syrovostí a realističností, ale to zde nečekejte. Obraz je sytě barevný, rozechvělý a zastřený, podobná míra stylizace potom postihla i postavy a děj samotný. Hlavními hrdiny filmu je naivita a potřeba věřit v dobré věci, tedy vlastnosti, které za Třetí říše dostaly přímý zásah do čela. Tempo je pomalé, ale nejsme svědky žádných zbytečných odboček, scénář si vystačí s náznaky a většinu věcí nepotřebuje říkat přímo. Náznaky opravdové reality do dětského vidění skutečnosti pronikají pouze v přes zeď slyšených hádkách rodičů nebo z hrubých gest provedených jen tak mimochodem. Na místa, kde předtím byla zvědavost a touha prozkoumávat, se vkrádá strach. A bude pršet. (Další odstavec, tady by se to tak hezky hodilo.) Rozuzlení se nese v podobném duchu, nepostrádá symboličnost ani surovost. Jsem velmi ráda, že nedošlo ke skluzu do limonádového konce, ale to snad ani nešlo. S Život je krásný bych v žádném případě nesrovnávala, filmy se liší myšlenkou i formou docela výrazně a tak je spojuje jenom obludná historická epocha, v níž se odehrávají. Tomu, kdo má rád komorní a pomalé snímky, mohu doporučit. (31.03.2009)

po trochu očekávaném konci jsem stejně pár okamžiků jen tiše zíral a znovu si promítal ten lehce maloprincoidní děj... komorní výjev hrůz války sledovaný naivníma očima osmiletého chlapce je velmi neokoukaný (alespoň tedy mnou) a to mu dodává prostě šťávu, jen mě trochu mrzelo, že němce hráli anglicky mluvící herci... člověku to tahá za uši prakticky celou dobu, za to bohužel musím na 80% (18.08.2009)