Chlapec v pruhovaném pyžamu
The Boy in the Striped Pajamas
The Boy in the Striped Pyjamas
Réžia:
Mark HermanScenár:
Mark HermanKamera:
Benoît DelhommeHudba:
James HornerHrajú:
Asa Butterfield, Jack Scanlon, David Thewlis, Vera Farmiga, Rupert Friend, Richard Johnson, Sheila Hancock, Cara Horgan, Amber Beattie, David Hayman (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Osmiletý Bruno je synem nacistického důstojníka, který je povýšen a poté odvelen z pohodlí Berlína do opuštěné oblasti na venkově. Bruno, jehož starší sestra už má jiné zájmy, se cítí osamělý a nemá si s kým hrát. Z nudy a ze zvědavosti neposlechne matčino varování, že se nemá vzdalovat od domu, a vydá se k nedaleké „farmě“. Netuší, že je to koncentrační tábor, kde se v praxi provádí „konečné řešení“ židovské otázky. Náhodou se však setká se stejně starým Shmuelem, který je oblečený do pruhovaného „pyžama“ stejně jako kuchař, který pro Brunovu rodinu vaří. Přestože chlapec na druhé straně plotu s ostnatým drátem žije úplně jiný život než Bruno, dvojice se skamarádí a Bruno si zvolna si začíná uvědomovat, jaký je doopravdy svět dospělých. Střet s realitou 2. světové války však pro oba chlapce končí tragicky… Drama podle románu Johna Boynea, jež ukazuje z neobvyklého pohledu brutalitu, nesmyslnost a zničující důsledky války, natočil režisér Mark Herman. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1 093)
Filmy o holokaustu jsou "vděčné" téma a je spousta úhlů, ze kterých se na ně jde dívat a i když ne vždy tato sázka na jistotu vyjde, tak tentokrát se celkem povedlo jej ozvláštnit. Tohle byl dětský pohled, který se dívá na svět jako na hru. Kruté bylo popření u čištění sklenic a konec byl jako z muzikálu Hair. ()
Vykonštruovaný a naivný gýč, interpretujúci holokaust ako "iba trošku" smutné obdobie kedy si "iba trošku" zmätení, no vo všeobecnosti milí a citliví ľudia, nechtiac ubližovali - teda ignorujúc hĺbku a rozsah tejto masívnej tragédie. S detskou perspektívou samozrejme nemám problém - s tou tendenčnou americkou, popcornovou už viac. ()
Film, jehož název spolu s plakátem se nakonec ukázal jako nejsilnější součást celého díla. Ještě ničím nezkažený pohled dítěte, které židovský vyhlazovací tábor vidí jako farmu a vězeňské uniformy jako pruhovaná pyžama. Se silnou myšlenkou, která mě už sama o sobě dostala do potřebné nálady jsem čekal i silný film. Všechno to ale bylo až moc sterilní. Málo lidské a jiné špíny, málo šoků, málo emocí celkově a (spoiler!) až na zvrat konečný (který je mimochodem cítit na míle daleko) zoufale málo akce a napětí. A to ještě nehledě na uvěřitelnost, která v některých částech příběhu dost nepříjemně kulhala. Nedotažené. // 60% ()
Zajímavý nápad, nápaditý konec, ale mě to moc neoslovilo. 65% ()
Lepší 4*, trochu bylo vidět, že je to podle knížky, ale co už.. ()
Sakryš, tak tohle mě dostalo na kolena. Ten pomale plující děj, vyprávěný dětskýma očima, navozující děsný pocit v hlavě i v žaludku. Děsivý tísnivý pocit , který je silnější tím spíš, že člověk tuší "jak to asi může dopadnout". Asa mě tentokrát naprosto rozsekal. Ten jeho krásný dětský kukuč s výrazem dospěláka. Velkou část filmu si vystačí jen s mimikou svého obličeje a to on dokáže výborně využít. Vidím v něm větší potenciál, než míval Elijah Wood jako dětská hvězda (s ním toho Asa má, co do talentu a vizáže hodně společného). Na působivosti filmu ani trochu neubraly kličky, kterými si spisovatel nebo scénarista (nevím kdo z nich, nečetla jsem) pomohli k závěrečnému finále. Naopak se mi líbilo, že je zde spousta chvil, u ktreých si uvědomíte, že se děj posouvá k dramatu právě tím, jak si navzájem protagonisté neříkají úplnou pravdu, jen kvůli tomu, aby tím dotyčného nebo dotyčnou uchránili (matka synovi, sestra bratrovi, otec matce, otec synovi, babička dětem, syn rodičům, sluha synovi). A když už pravdu říkají, tak jen v náznacích (všiměte si, že ve filmu téměř nikdo nic nevysvětlí na plnou pusu). Efekt to má právě opačný a zákonitě musí být tragický. Smutné a velmi dojemné. Horner jako doprovod zvolil příjemný motiv, který velmi dobře podkresluje celý příběh. Za to osvěžení mu dávám palec nahoru! ()
Druhá světová válka, drsný židovský příběh a nevinné trpící děti, jinými slovy sázka na jistotu. O největším válečném konfliktu v historii lidstva toho bylo natočeno více, než je zdrávo. Avšak stále se najde pohled na válku, který není všední. Příběh dvou chlapců, kdy každý žije na opačných stranách barikád a každý má jiný pohled na svět. Gradace tohoto díla je obdivuhodná a tak s příbývajícími minuty se téměř ztotožňujete s hlavním hrdinou, kterého roztomile, ale profesionálně ztvárnil Asa Butterfield ... klobouček za takový dětský výkon. Steně tak Jack Scanlon... bohužel tolik kloboučků již nemám. Dovolím si říci veledílo, které táhnou dva mladí herci je bezesporu nutné vidět ! 5* 85% ()
Realita bola totálne iná, ale čo mňa potešilo, že tie fašistické svine nemecké dostali od spravodlivosti poriadnu bombu cez ich zatuchlé papule. ()
Nesouhlasím s komentáři vyčítající filmu sladkobolný kalkul. Podle mne jde o vkusně natočený film nutící k zamyšlení. A to je zde hlavní. ()
Dve linie filmu se tahnou celym snimkem jako smrad na Hlavnim nadrazi. Zatimco detska cast a to predevsim duo Bruno - Shmuel jsou fantasticti, duo matka - otec (Farmiga - Thewlis) jsou k uzoufani smesni. Pohled detskyma naivnima ocima na obdobi pracovnich koncentracnich taboru za II. Svet. valky, dokazal zachytit Mark Herman dokonale. Ale misto toho, aby svym dilem do tohoto dramatu prispeli i Thewlis a Farmiga, pusobi spise komickym dojmem. Cele to zpracovani, ale nepusoby vubec jako drama, spise jako na zakladni skole v hodinach slohu, forma vypraveni. Vubec tento zanr, si zaslouzi daleko pusobivejsi zpracovani, nez jake nam nabizi Mark Herman a do jiste miry ma na to vliv i hudba, ktera byla nudnejsi, nez odpoledni obed u babicky za poslechu Evy a Vaska. I pres tohle vsechno, musim hodnotit, takto, protoze Bruno - Shmuel si to zaslouzi. ()
Příběh, v nemž s i malý Bruno maluje vše růžovými barvami, a na konci zjišťuje, že vše není tak nevinné, jak si na začátku myslel. Film pojednává o tematice koncetračních táborů, ale narozdíl od jiných filmů, zde je děj originální díky přátelství Bruna a Smuela, Žida a Němce, kteří nejsou poznamenáni nacistickou propagandou. Detští herci jsou výborní, ti dospělí už méně, zejména Vera Farmiga mi připadala sem tam až k smíchu. Co mne ale totálně usadilo, byl konec, který přišel tak náhle a opravdu zamrazil v kostech. ()
Jak jedno pruhované pyžamo s číslem na prsou dokáže v okamžiku změnit osudy lidí, kteří si ho obléknou. Není to Roberto Benigni, taky to nezkončí ani trochu hezky. Ale války stejně hezké nebývají. ()
Není to nebezpečné, napsat / natočit něco takového? .. nebude si třeba po shlédnutí ta nejmladší generace myslet, že vyhlazovací koncentrační tábory bylo něco, kam si mohl člověk zadem jen tak vklouznout, aby se vevnitř trochu porozhlédl? .. Němci byli vždy proslulí svým pořádkem a tady vzadu v rohu pozemku lágru je prázdná strážní věž a tím i „klidné“ místo pro zašívání … Vím, je to nadsázka, jde tu spíše o tu nosnou myšlenku samotného příběhu, ale stejně, připadá mi to až moc nepřístojné … Na druhou stranu, je zde mistrně ukázáno v postavě Elsy / matky (naprosto skvělá Vera Farmiga) to „prozření“ .. samozřejmě, někdo může namítnout, vždyť manžel nosil šedočernou uniformu s lebkou, tak co asi čekala, že dělá - je ale třeba si popravdě uvědomit, že každý chlap o práci doma mluvit nemusí. Z různých důvodů - zde, lehce pochopitelných .. A na víc, oficiální propaganda se tím vražděním milionů lidí v německých médiích nikdy nechlubila, ani o nich neinformovala … ()
Jak zfilmovat tématiku holocaustu, aby to bylo originální a mělo pointu, která vás udrží u celého děje? Paradox s mravním ponaučením. Ten zabírá a pokud to přelejete přes dětskou optiku, úspěch je prakticky zaručen. A toho jsme si u válečných filmů, kde hlavní hrdiny ztvárňují děti, zajisté již všimli. Gratuluju, mě jste přesvědčili a takovým zvěrstvům a situacím bezpochyb věřím. ()
Kéž by se každý člověk na svět díval alespoň někdy dětskýma očima. Silný a mrazivý příběh o nezkažené dětské dušičce, která si ještě neumí připustit žádné zlo. A už vůbec ne zlo u vlastního otce, ke kterému vždy vzhlížel. Líbilo se mi, že v snímku bylo ukázáno, že ne všichni Němci souhlasili s hrůzami války, v tomto případě dokonce matka důležitého říšského vojáka (David Thewlis), a ostatně i jeho manželka. Protože v konečném důsledku je jedno, zda zemře německé nebo židovské dítě, jejich ztráta bolí stejně. ()
Jsem hodně citlivá na téma židovského holocaustu za druhé světové války. Asi nikdy nepochopím, jak mohl mít jeden "magor" s knírkem takovou moc, že dokázal vykonat něco tak zvráceného. Davida Thewlise jsem měla díky Potterovským filmům docela ráda, od zhlédnutí tohoto příběhu se už asi na něj budu koukat úplně jinak (přestože za svou roli herec nemůže, alespoň tak dokazuje své výborné umělecké kvality). Z Jacka Scanlona v "pruhovaném pyžamu" mi však šel mráz po zádech nejvíce a posledních pět minut filmu mě zničilo tak, že jsem jen zírala s vyvalenýma zaslzenýma očima a skoro nedýchala. Když ve mně film na delší dobu zanechá takovýto pocit a důvod k přemýšlení, je to 5* bez debat a rozhodně si hodlám sehnat knižní předlohu. ()
3,5* za film, který téma holokaustu prozkoumal z jiného úhlu pohledu, než jak jsme ve filmové tvorbě zvyklí. Originální námět, fajn herci, pěkná kamera a Horner se svojí hudbou (když přivřu oči nad tím, že často opakuje motivy z jiných soundtracků)... a přece mi film něčím nesedl... Počínání osmiletého hrdiny mi přišlo přehnaně naivní až hloupé, nedokázala jsem se zbavit dojmu, že by se chlapec jeho věku ve skutečnosti zachoval úplně jinak... čímž velkou měrou utrpěla druhá polovina filmu, kde místy děj působil vykonstruovaně až nuceně... Kýžené emocionální vyvrcholení se v závěru (přes všechny hrůzné okolnosti) nedostavilo. ()
Výborně natočený film podle knihy, kterou jsem nedávno četl, takže jsem věděl, jak vše dopadne. I když je to smýšlený příběh, který se ve skutečnosti tak nemohl odehrát, je to velice silný film, který zanechá hluboký dojem. ()
Hodně silnej film viděn naivním pohled dítěte.. ()
Jahodovej milk shake. Rozumný množství, skousnutelně cukru. Přesto poměrně klišé receptura v dojemný sklenici. Když se na konci rozleje, je to poměrně smutná záležitost. Jako odpolední svačina bez větších gurmánských očekávání stravitelný. ()
Súvisiace novinky
Scorsese zavrhl Di Capria
Neměl ale na výběr. Hrdina jeho nového filmu totiž bude mít pouhých 12 let, a přestože je Leo „věčný kluk“, tohle bychom mu asi neuvěřili. A tak se Marty musí alespoň dočasně vzdát svého oblíbeného… (viac)