Malé oslavy
Small Celebrations
Réžia:
Zdeněk TycScenár:
Slávka LiptákováKamera:
Miro GáborHudba:
Silvia MichalidesováHrajú:
Tereza Nvotová, Anna Šišková, Bolek Polívka, Agi Gubíková, Olga Schmidtová, Matej Landl, Branislav Matuščin, Milena Minichová, Eva Sakálová, Lucia Bugalová (viac)Obsahy(1)
Tínedžerka Agáta žije so svojou mamou Magdou, ktorú vyhodili z práce. Magda sa rozhodne podnikať, otvorí si kaderníctvo. Vďaka podvodníkovi a nešťastnej hre osudu však príde o všetky investované peniaze i o strechu nad hlavou. Sťahujú sa do sociálnej ubytovne, kde 14-ročná Agáta objavuje zakázaný svet. Kým Magda sa snaží nájsť obživu, Agáta sa zapletie so sídliskovou bandou. Skúša prvé cigarety, alkohol, zažije krádeže v električkách, násilie, strach, ale aj oslobodzujúcu nezodpovednosť. Magdina kamarátka Zora, bezstarostná a energická žena, ktorá si život užíva vo všetkých smeroch a najmä s mužmi, sa snaží Magdu povzbudiť a motivovať. Ponúkne sa, že malú Agátu vezme na čas k sebe. Zora sa však zoznámila s atraktívnym mužom, česko-kanadským emigrantom Yurim. Jej nádejne vyvíjajúci sa vzťah sa zamotá. Zdá sa jej totiž, že Yuri má k Agáte oveľa bližšie, ako by si želala. Vyhodí Agátu z bytu a rozčarovaný Yuri odchádza tiež. (RTVS)
(viac)Zaujímavosti (6)
Bolek Polívka
- Slovy obdivu vůči svému oblíbenému herci, kterého obsadil do dramatu Malé oslavy (2008), nešetřil režisér Zdeněk Tyc: "Pro mě je Bolek srdeční záležitost. Kvůli němu jsem dokonce nebyl přijat na FAMU. To bylo ještě za totáče, udělal jsem všechny přijímací náležitosti, seděl u vůbec posledního pohovoru a oni se mě zeptali, kdo je náš nejlepší herec, a já bez zaváhání vyhrkl: Bolek Polívka! Načež mi řekli, že je to mim, a od přijímaček mě vyrazili. (...) Když jsem to Bolkovi vyprávěl, tak se smál a já byl moc zvědavej, jakej je doopravdy. A jakej doopravdy člověk je, to poznáš jedině při práci. Trávíš s ním chvíle čekání, čelíš s ním různým nepříjemný okamžikům, v takových chvílích se člověk vyjeví. A já jsem byl okouzlen. A nejen já. Když jsme točili v jakýchsi zapadlých místech za Bratislavou, tak se tam stahovaly nejrůznější existence z širokého okolí. Alkoholici, bezdomovci, nejrůznější týpci. Chtěli ho vidět zblízka, a kdyby to šlo, tak si na něj sáhnout jako na bůžka. A on, pokud není nějaký stres nebo přetlak a on si hlídá, aby během natáčení nebyl, tak jim to umožní. On i toho, komu téměř není rozumět, vyslechne. Dokáže se na něj napojit, vnímat ho a tím vnímáním, tou spoluúčastí ho odměnit tak, že dotyčný odchází naprosto spokojený." (NIRO)