To se stává

Téměř okamžitě jsem byla vtažena do děje a to považuji za velké plus. Celkově na mě film působil spíš smutným dojmem, ale přesto jsem zjistila, že tam byly situace a takové hlášky, kde se mi párkrát nejenom zacukaly koutky úst. V tom se záměr Andrewa Lancastera dokonale podařil A Geeně Davis jsem věřila každé slovo, byla skutečně vynikající. Za zkouknutí tenhle filmek podle mě určitě stojí. 75% (28.08.2014)

Pres velice slibny zacatek nasleduje pomerne nudna a nezajimava cas s jen obcasnymi svetlymi misty, aby to zavrsil povedeny konec. Za zminku stoji herecky vykon hlavniho hrdiny Billyho v podani Harrisona Gilbertsona a take Geeny Davis, ktera prekvapila svym hlubokym hlasem =). No a konecne, hudebni stranka filmu je taky povedena. V souctu to ale bohuzel na vic, nez prumer, nestaci... (13.12.2010)

Po dlouhé době jsem objevila skvost, na nějž po dnešním prvním shlédnutí nedám dopustit a silně věřím, že se k němu ještě nejednou vrátím. Herci (Geena Davis po všech těch letech opravdu září), hlášky, dopředu nepředvítalné zvraty, hudba a celkově špičková atmosféra, jakou jsem naposledy cítila snad ze Světa podle Garpa, jak se tak rozpomínám. Kolikrát bych krátila, ale tentokrát by mi vůbec nevadilo, kdyby na stopáži tolik nešetřili, necelá hodina a půl je u mě asi jediným, ikdyž docela drobným, záporem. (15.09.2010)

Tenhle film má jediný plus a tou je hudba. Jinak mě, i přes zajímavý téma, nedokázal zaujmout na ani jednu minutu. No vlastně možná jednu, na začátku. Jenže už na tom začátku bylo vidět, že to trošičku zabíhá jinam, než to skutečně vypadá. Vypadá to totiž, že budu mít co dočinění s filmem, který bude zvláštní a originální a svým způsobem vtipný, ale nakonec jsem dostal nemastnou a neslanou ptákovinu, která i vážný scény zahraje tak, že se mi chce spát. (31.08.2010)

Stane se to asi u jednoho filmu z padesáti, ale tentokrát šlo o jasný přešlap a s Blue.Poison se mineme hodnocením. Uznávám, že lidé jsou zvyklí na schématická dramata a přijít s něčím ojedinělým není v dnešní době mainstreamu snadnou záležitostí. Přesto bych od Accidents Happen očekával trochu víc než jen přehlídku absurdních nehod a trapasů. Mám pocit, že mi i celkem došlo, co mi chtěl autor povědět, jenže se mu to povedlo spíš jen tak naznačit. Sám sobě se divím, kolikrát jsem se zasmál a i pobavil, jenže i tak to bylo málo a hloubku tohoto dílka prostě nedocením. Ani tragikomedie by dle mého neměla vynechávat některé základní aspekty filmu a kdo mě zná, ví, že pro mě je v prvé řadě nejpodstatnější příběh. Ten zde velmi pokulhává, vlastně jako by ani nebyl. Film jen tak plyne, jako když padá prach v přesýpacích hodinách, jenže když je otočím, padá dál a dál... a tak stále dokola, nic se nestane. Stejně tak, jako by se nic nestalo, kdybych si Accidents Happen dnes odpoledne nepustil, jenže je to tak, nehody se stávají. (40 %) (26.08.2012)