Odposlech

Neotřele vystavěný thriller s americkou zápletkou a italskou lehkostí (humor podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství). Postavy jsou rozvrženy standardně: mladý hejsek kontra samotářský mazák s nešťastnou minulostí a dobrými konexemi; nestandardní je pramen většiny napětí, neboť „ty hodné“ (kteří až tak hodní nejsou) a „ty zlé“ (kteří pouze myslí tržně) povětšinou dělí – stejně jako v bourneovské trilogii – desítky kilometrů. Často ani netušené odposlouchávání kýmsi cizím vyvolá větší nervozitu než střelné zbraně, na něž v závěru jako vystřiženém z béčkové akce přesto dojde. Pokud snadno podléháte konspiračním teoriím, nejspíš po zhlédnutí Odposlouchávání promptně odpojíte pevnou linku a svůj mobil utopíte v nejbližší říčce. Varovné titulky před titulky naznačují, že filmaři chtěli nejen pobavit v technologiích méně zběhlého diváka, ale též vzbudit paniku, což je na podobně triviální podívanou přece jen příliš ambiciózní záměr. 60% (26.08.2010)

Velmi příjemný film, který sice není nijak zvlášť originální, ale na druhou stranu je moc pěkně zahraný a natočený. Michael Parks i jeho syn James si své role fakt užívají a ani ostatní herci nejsou špatní. A režisér Martelli má evidentně talent. Pokud IMDb nelže, stál ten film něco ke třem miliónům dolarů. Takže vzkaz českým producentům je myslím jasný. Přestaňte točit ty vaše sračky a začněte přemýšlet. Je tak špatné, natočit místo dvou blbých filmů jeden dobrý, který by měl slušné šance na mezinárodní distribuci? No, ale vy si budete stejně točit ty vaše sračky o golfu nebo podle Máchy, takže proč se tu vlastně namáhám, že... (13.09.2009)

Vybavily se mi filmy Nepřítel státu, Bourne ultimatum, Spy game a Hrdinové a zbabělci. To je přesně ten žánr, který mi sedí, a když je dobře podanej.. a to tenhle film byl, tak mu člověk uvěří.. a zamyslí se.. "Sakra, to voni dovopravdy dělaj?" A uvnitř to člověka zneklidní. A na závěr už nezní otázka jestli je to možné, ale jestli se to doopravdy v tak šíleném měřítku, že za slovo "Thumbleweer", vás můžou sebrat a udělat chemickou lobotomii.. (04.04.2009)

Snad proto, že snímek je z roku 2006, působí možná znepokojivěji než tehdy. Už Nepřítel státu (1998) ukázal, jaké jsou možnosti, chcete-li někoho sledovat, poslouchat nebo vypátrat. Při dnešních technologiích, o přechytralých telefonech nemluvě, si snad ani nejde představit, kde může být hranice toho, jak o vás vědět (téměř) vše. Napínavý snímek se v určité chvíli natolik zlomí, že je krajně nejisté, jak hlavní postavy dopadnou. A samozřejmě všude se najdou úlisní podrazáci, ten v agentuře byl ukázkový had. Pěkná kamera, úderná hudba a celkově svižné tempo dělají i po letech z tohoto snímku solidní podívanou. (06.09.2024)

Projekt Černá komnata rozjel odposlechy telefonů v obrovském měřítku. Technologie, které využívají jsou pro nás v některých případech naprosto neznámé a v mnoha případech totálně nepochopitelné. Řekněte do telefonu kdekoliv na světě jedno momentálně klíčové slovo ( třeba Semtex a ještě Arabským přízvukem ) a už vás mají. Pěkná a zajímavá podívaná. (06.04.2009)